Útulek pro zbabělce

Demokraté, kteří údajně tvrdě pracovali na neutralizaci této legislativy, která obsahovala včleněnou klauzuli o svém skončení, neudělali nic, než že zakroutili hlavami.

Republikáni, tak zkušení v omílání stejné staré písničky o národní bezpečnosti, rychle poukázali na Ft. Hood a na zpackaný bombový atentát v letadle o vánocích jako na odůvodnění existence zákona Patriot. Co však tito křiklaví prosazovatelé bezpečnosti otčiny opomněli zmínit je, že jak incident ve Ft. Hood, tak překažený bombový útok na letadlo Southwest Airlines se odehrály v době, kdy byl zákon Patriot plně v účinnosti již téměř deset let. Zjistěte si to.

Sněmovní soudní výbor schválil opatření zamýšlené pro ochranu proti zneužití záznamů v knihovnách ze strany FBI, jakož i omezení Národně-bezpečnostních dopisů a vládních dopisů vyžádaných pro informaci. Sněmovní zákon měl také omezit volnou ruku sledování lidí, označených za „vlky samotáře“.

Ale, díky dočasnému stavu paralýzy senátních demokratů, není žádných pochyb, že dojde k dalším policejním šťárám bez soudního příkazu v domovech podezřelých, po jejich zatčení, jak tomu bylo v San Diegu, USA vs. Lemus, případu, kterým se americký odvolací soud devátého obvodu odmítl minulý týden zabývat, kdy další prominentní postava éry George W. Bushe, Jay Bybee, seděl v křesle soudce. Bybee, jak si všichni vybavujete, byl jedním z autorů „oběžníku o mučení“ z r. 2002.

Ví někdo, proč legislativa zabředlá do kontroverzí nebyla předmětem úplné rozpravy v senátu? Proč bylo senátním republikánům umožněno, aby srazili demokraty k pokoře? Možná, že demokrati nechtějí vypadat slabě v oblasti národní bezpečnosti těsně před významnými střednědobými volbami. Jenže nezajímá je nakonec pouze více jejich fasáda, než fakta?

Zde je několik fakt. Podle Associated Press byly o další rok prodlouženy tyto části zákona Patriot: „Oprávnění soudem schválit zvláštní odposlechy, které umožňují nahrávání více telefonů. Umožnění soudem nařízeného zabavování záznamů a majetku při protiteroristických operacích, a povolení sledování namířeného proti tak zvaným „vlkům samotářům“, neamerickým občanům zapleteným do terorismu, kteří nemusí být součástí uznávané teroristické skupiny.“

Zredukováno na nejnižšího společného jmenovatele, všechna tato tři opatření znamenají anulování čtvrtého dodatku, jakož i zrušení právní presumpce nevinny.

Jenže fakta nejsou vždy pohodlná. Jen se zeptejte pana Cheneyho. Nakonec, je to on, kdo se pokouší nás přesvědčit, že USA nejsou dnes, za prezidenta Obamy, nijak bezpečnější, než tomu bylo před 9/11, navzdory zákonu Patriot, takže proč by nakonec zákon, který byl zplozen a zaveden pod dozorem Cheneyho, měl i nadále platit?

Přesto, po historické televizí odvysílané debatě o potřebě úpravy státní zdravotní péče a v klidu noci, kdy bylo bandě naháněčů strachu umožněno ukřičet, v hlasování podle hlasu, změny, které by poskytly proti FBI a excesům vynucování práva trochu izolace, je jedna věc naprosto jasná: kongres je nyní útulkem pro zbabělce.

Při troše štěstí se tyto tři právě prodloužené důležité části zákona Patriot setkají se svým stvořitelem příští únor, ale pouze tehdy, když demokraté nakreslí čáru do písku. Nemůže existovat žádná národní bezpečnost tam, kde existuje eroze ústavní ochrany.

Jayne Lyn Stahl je široce publikovanou básnířkou, esejistkou, autorkou divadelních her a scénáristkou, členkou PEN American Center a PEN USA.

Článek A Refuge for Cowards vyšel na serveru counterpunch.org 1. března. Překlad L. Janda.