Amerika vypověděla Japonsku ekonomickou válku

Ale tady nejde o zbytečné prolévání krve a už vůbec ne o „regulace zvyšující bezpečnost“. Jde o politiku. Nahou politiku ve stylu Machievelliho. Útok na Toyotu je útokem na hlavního exportéra Japonska. Je to vypovězení války. Tady je výňatek z New York Times, který naznačuje, o co jde:

„Japonsko se vzpamatovává ze své nejhorší recese od druhé světové války, ale oživení je stále velmi křehké. Podle S&P musí Japonsko věnovat více úsilí k vytažení své ekonomiky z deflačních tlaků a zajištění dlouhodobého růstu.“

„Vyhlídky reflektují náš pohled, že zhoršující se ekonomická politika japonské vlády může vést ke snížení ratingu, nebudou-li podniknuty kroky k uvolnění fiskálních a deflačních tlaků,“ řekla S&P. „Politika nové demokratické strany v japonské vládě směřuje ke zpomalení fiskální konsolidace rychleji, než jsme původně očekávali.“

Očekává se, že ve středu vyjádří prezident Barack Obama podobné obavy ve Spojených státech a bude požadovat zmrazení výdajů na řadu domácích programů ve snaze vyvrátit obavy, že vláda nezřízeně utrácí. Fiskální problémy v Řecku a v Irsku přispěly k tomu, že se do hledáčku zájmu dostává i otázka národního deficitu. (Článek z NY Times se jmenuje Vysoké zadlužení Japonska vyvolalo varování ratingových agentur od Hiroko Tabuchi a Bettiny Wassenerové.)

Nová japonská liberální vláda bojuje s deflací tradičními prostředky: snižuje úrokové míry a zvyšuje fiskální stimulace. Ale to není cesta, kterou chce vidět Washington. Neoliberální tvůrci politických postojů a jejich kamarádi z pravicových mozkových trustů chtějí „fiskální konsolidaci“, což znamená tvrdá a přísná opatření, která prohloubí recesi, zvýší nezaměstnanost a vyvolají vlny platebních neschopností a bankrotů. To je způsob, jakým západní korporace a bankovní magnáti drží pod krkem rozvojový svět a uvrhávají jeho ekonomiky do nekonečných krizí. Je to „doktrína šokové terapie“ a pro MMF je to modus operandi posledních dvacet let. Washingtonští poradci, jejímž cílem je oslabení vlády a urychlení privatizace veřejného majetku a služeb, se snaží nacpat Japonsko do fiskální svěrací kazajky.

Proti Japonsku je vedena ekonomická, partyzánská válka ve snaze přinutit tamní vládu ke změně své ekonomické politiky. K tomu účelu jsou používány ratingové agentury stejně jako média. (Stojí za povšimnutí, že nehrozí, že by Japonsko nedokázalo splácet svůj dluh, protože jej splácí ve své vlastní měně a má velké rezervy zahraničních měn – přes jeden bilion dolarů.) Útok na Toyotu je varování Japonsku, co se stane zemím, které odmítnou plnit příkazy z Washingtonu.

Zde je citace z NY Times, která v kostce naznačuje celý problém:

Vláda premiéra Yukio Hatoyama zvýšila výdaje na sociální programy zaměřené na pomoc svým občanům... Mocná nižší komora parlamentu schválila dodatek k rozpočtu ve výši 7,2 bilionu jenů (80,3 miliard dolarů) pro fiskální rok končící v březnu ve snaze pomoci vnitřní ekonomice. A příští rok pomoc vzroste s rekordním rozpočtem jednoho bilionu dolarů včetně ambiciózních sociálních výdajů.

Západní elity nebudou tolerovat ekonomickou politiku, která by vedla ke zvýšení životního standardu průměrných pracujících. „Sociální programy“ nebo „výdaje na sociální pomoc“ jsou pro ně důvody ke klatbě v jejich ortodoxním voodoo kapitalismu. To, co chtějí, je redistribuce bohatství směrem nahoru a třídní boj. Premiér Yukio Hatoyama bohužel zkřížil cestu americkým finančním a korporačním magnátům a teď pociťuje důsledky. Jeho oblíbenost u veřejnosti klesla na 37 procent a stále se propadá. Vzkaz z Washingtonu je jednoduchý: Dotkni se našich kruhů a jsi nebožtík.

Článek Targeting Toyota: US Economic War Directed Against Japan vyšel 25. února na serveru globalresearch.ca. Překlad editor.