Íránský prezident Ahmadínežád opět udeřil

Bombastický Ahmadínežád si, zdá se, libuje v provokování vřískalů na západě. Ti na sebe nedali dlouho čekat.

Západní média a politici poslední íránský jaderný úspěch hlasitě odsoudili a tvrdili, že to Írán přiblíží nebezpečně hranici obohacení na 85-90%, potřebnou pro jaderné zbraně.

Mezitím na Floridě sídlící americké Centrální velitelství pilně posilovalo americké ozbrojené síly a síly arabských spojenců v Zálivu, aby se tam postavily potenciální íránské odvetě po americkém útoku.

Poslední íránsko-americká slovní přestřelka byla v podstatě bouří ve sklenici jaderné vody.

Írán bude obohacovat na 20% pouze 11 kg uranu, aby mohl provozovat svůj výzkumný reaktor v Teheránu, vyrábějící izotopy pro lékařské účely, léčbu rakoviny a zobrazování. Írán trvá na tom, že nemá v plánu vyrábět jaderné zbraně.

Teherán nabídl výměnu svého málo obohaceného uranu za palivové tyče z Evropy a Ruska. Ale Írán říká, že tato výměna musí proběhnout zároveň, zatímco USA vedené západní mocnosti požadují, aby Írán nejdříve předal svých 11 kg uranu, a palivové tyče dostane pak, někdy později – bude-li se chovat dobře.

Tato poněkud hloupá hádka přichází v době, kdy Írán pomalu rozvíjí svůj jaderný průmysl, aby vyrobil to, o čem tvrdí, že bude elektřina. Íránská ropa dochází. V podobné pozici nebo na pokročilejším stupni výroby jaderné energie se nachází čtyřicet dalších zemí. To vše je podle pravidel atomové agentury OSN celkem legální.

Jak jaderní inspektoři OSN, tak americká rozvědka říkají, že neexistují žádné důkazy, že Írán vyvíjí jaderné zbraně. Dokumenty, které údajně dokazují, že Írán pracuje na jaderných hlavicích, byly demaskovány jako podvod.

Ale to nezabránilo americké ministryni zahraničí Hillary Clinton, aby trvala na tom, že Írán pracuje na jaderných zbraních. Očividně přikládá větší důvěryhodnost odhadům izraelské rozvědky, než agentur Spojených států. 

Rovněž Írán označila za zemi, která se stává „vojenskou diktaturou“, a jaksi pozapomněla na fakt, že Egypt, jeden z nejklíčovějších spojenců Ameriky, je vojenskou diktaturou již desítky let. Nebo na to, že Washington je nyní v líbánkách se strašnou diktaturou v Uzbekistánu, kde jsou oponenti režimu vařeni zaživa. Taková selektivní morálka je hlavní příčinou anti-amerikanismu po celém světě.

A zatím jaderně vyzbrojený Izrael a jeho američtí straníci varují, že Írán rychle vyvíjí jaderné zbraně, a požadují tvrdé sankce nebo válku. Evropské země s pravičáckými vládami pozici USA podporují rovněž – více ze strachu z ekonomických dopadů, které by americko-íránský konflikt měl, než ze strachu z Íránu, významného evropského obchodního partnera.

Proč Írán provokuje západní zuřivost, vzpouzí se Radě bezpečnosti, vystavuje se sankcím a riskuje devastující izraelský útok, když by mohl prostě koupit palivové tyče v Evropě, které nelze použít pro jaderné zbraně?

Před jedenatřiceti lety Íránci svrhli nenáviděného, USA podporovaného monarchu, šáha Reza Pahlaviho. Revoluci vedl šíitský klerik v exilu, ajatolláh Rudollah Chomejni, a má stará přítelkyně z univerzity Sadegh Ghotbzadeh. Toto historické povstání bylo vyvoláno vztekem Íránců, že jim mizerně vládne západem dosazený despota, který se vysmíval islámu, umožnil, aby jeho hrabivá rodina zemi vykradla, a utratil miliardy dolarů za americké a britské zbraně, zatímco jeho lid hladověl a byl negramotný.

Obávaná USA a Izraelem vycvičená tajná policie, Savak, držela šáha u moci pomocí vlády teroru a mučení. Íránci později obvinili USA a Británii z toho, že zosnovaly a financovaly invazi Saddama Husseina do Íránu v r. 1980, která stála milion íránských životů.

V 70. letech odjeli Dick Cheney a Don Rumsfeld do Teheránu, aby tam nabídli šáhově režimu prodej 31 jaderných reaktorů. Izrael údajně nabídl vyměnit rakety středního doletu s jadernými hlavicemi za ropu. Ale po revoluci byl Írán prohlášen za „teroristický režim“, když Chomejni požadoval, aby se peníze za středovýchodní ropu rozdělily mezi jeho lid, než aby šly 1,400 saudským princům a dalším USA podporovaným monarchům, a když podporoval věc Palestinců.

Jaderná energetika se stala klíčovou národní otázkou Íránu. Ali Chamenei, současný spirituální vůdce Íránu, tvrdí, že Británie a USA jsou odhodlány upřít muslimskému světu moderní technologie, aby ho udržely zaostalým, slabým a nuceným kupovat západní zbraně a výrobky. Imperiální Británie učinila totéž v Indii, kdy udržovala svoji kolonii ekonomicky zaostalou po dvě století.

Pro většinu Íránců znamená rozvoj jaderné energetiky vymanění se ze svého západem vytvořeného technologického ghetta a modernizaci. Je to záležitost obrovské národní hrdosti a vzdoru: Na Írán bylo opakovaně zaútočeno Británií a Ruskem, jeho vlády byly svrhávány západními mocnostmi, a jeho ropa kořistěna.

Jaderná technologie nabízí nezávislost, a potenciálně zbraně na sebeobranu, pokud si to Teherán zvolí. Dlouho jsem věřil, že jednoho dne se Írán uchýlí k použití jaderných zbraní na sebeobranu. Tvrzení západu a Izraele, že teheránští „šílení mullahové“ mají v úmyslu vyvolat celosvětovou jadernou katastrofu, je směšné a absurdní. (Dnes vyšla na serveru aktualne.cz zprávička Írán chystá jadernou pumu, odhaluje tajná zpráva OSN. Pozn. editora)

Ke zděšení západu většina současných vůdců protestních hnutí v Íránu jaderný program své země podporuje. Pokud by byl Ahmadínežád nahrazen, jaderné úsilí Íránu by pokračovalo, pokud by USA a Británie neuspěly ve své strategii nastolit v Teheránu nový, servilní royalistický režim.

Z íránského pohledu, mohou-li mít jaderné zbraně Francie a Británie, a sousední Rusko, Izrael a Indie (nyní s pomocí USA), proč by Írán nemohl aspoň vařit vodu na čaj za použití jaderné energie?

Článek Iran’s Ahmadinejad Strikes Again vyšel na serveru Eric Margolis 15. února. Překlad L.Janda.