Co znamená být Indiánem v Kanadě

Sharkey a Swensenovi mi nevadili, ale ostatní Indiány jsem neměla ráda, a kdykoliv k nám přišli, naplnila jsem kamenovec vodou, a když odešli, vydrhla jsem celý dům od střechy až ke sklepu lyzolem. Bob mi říkal Birdie Hicksová druhá.

Bylo mi to jedno. Rudí bratříčci sem, rudí bratříčci tam, já jsem zkrátka neměla Indiány ráda a čím víc jsem je poznávala, tím víc jsem docházela k názoru, že vzít jim tuhle krásnou zemi byl báječný nápad. K Hiawathovi měli hodně daleko.

Betty MacDonaldová, Vejce a já.

Ne, dnešní Indiáni nežijí v souladu s přírodou, a to ani náhodou. Naopak ji bezostyšně a surově drancují. Dva příklady. Příliš se to tady v médiích nerozmazávalo, takže jsem odkázán jen na svou paměť, nemohu ani uvést odkazy. Ale třeba mě někdo z kanadských Čechů opraví a doplní.

Na východním pobřeží Kanady už desítky let skomírá rybářství. Tresky byly už před dvaceti lety úplně vypleněny nad obnovitelnou hranici a tak se řada rybářů v provinciích New Brunswick a Nova Scotia přeorientovala na lov humrů. Ovšem i humři potřebují čas na svou obnovu a tak je část roku jejich výlov zakázán. Rybáři z New Brunswicku a Nove Scotie to musí respektovat a čas, kdy nemohou lovit, tráví doma. Ne tak ovšem nativní Indiáni, kteří tvoří část rybářů. Ti prohlásili, že jejich tradice jim dovoluje lovit humry celý rok a tak jediné lodi, které v době hájení vyrážejí na lov, jsou lodi nativních Indiánů. Kanadská vláda jim udělila výjimku ze zákona. Bílí rybáři to pozorují z břehu a skřípají zuby, protože Indiáni plení už tak zubožené stavy humrů, a činí tak v době, kdy tyto dorůstají, ale nemohou nic dělat. Kdo by se ozval, byl by označen za rasistu.

Před časem hrozilo na severu Ontária po velkých deštích protržení hráze a následná záplava území, kde byla indiánská rezervace. Indiáni byli evakuováni na účet státu do škol a hotelů v okolí. Na co se jaksi zapomnělo, byli jejich psi a další zvířata chovaná v rezervacích. Každá rodina v rezervaci měla smečku několika psů většinou husky. Pochopitelně psi jsou celý svůj život přivázaní na řetězu u domu, jak jejich pánům velí jejich vrozený soulad s přírodou. Nenechali jim tam ani vodu. Zhruba po týdnu na to někdo upozornil v novinách a tak se do ohrožených oblastí vypravili zlí utlačovatelé a vyhladovělé a stresované psy a další zvěř celou dobu krmili a napájeli. Dováželi tam kvůli tomu krmivo a riskovali vlastní život. Odvázat vyděšené psy se ale neodvážili, to by bylo sáhnutí na Indiánský majetek. Co by se stalo a jaký konec by ta ubohá zvířata čekal, kdyby se hráz opravdu protrhla, raději ani nedomýšlet.

Indiáni v Manitobě, Saskatchewanu nebo Albertě mají výjimky, co se lovu, rybaření a kladení pastí týče. Na rozdíl od ostatních Kanaďanů mohou tuto činnost provozovat po celý rok bez ohledu na hájení. Upravuje to Natural Resources Transfer Agreements z roku 1930. Další práva jsou definována v Constitution Act z roku 1982 a řadou smluv (treaties). Registrováni Indiáni z Yukonu, Nunavutu a Northwest Territories smějí lovit bez omezení po celý rok na celém území teritorií. Když říkám lov, míním tím i lov ohrožených druhů. Oficiálně to sice povoleno nemají, ale neexistuje v Kanadě autorita, která by se odvážila vstoupit na území rezervace a vyšetřovat takové „drobnosti“. Rovněž Indiáni v Ontáriu a dalších provinciích mají podobné výjimky. Podotýkám, že ačkoliv Indiáni argumentují svou tradicí, nepoužívají k lovu tradiční zbraně, luky a šípy, ale nejmodernější zabijáckou techniku včetně dalekohledů pro noční vidění.

Zmínil jsem se v předchozím článku, že Indiáni neplatí DPH. Možná by bylo dobré uvést, že neplatí ani daň z příjmu a to ani federální, ani provinční. Aby se to nějak právně ošetřilo (nešlo napsat „na základě rasy“) tak to vyřešili hezky šalamounsky. Podle sekce 87 a 90 Indian Act je z placení daní osvobozen osobní majetek na území rezervace. A protože plat (vydělán kdekoliv) je (jen v případě Indiánů, jinak ne) vnímán jako „osobní majetek“, stačí, když dotyčný prohlásí, že bydlí na území rezervace (což ani nelze doložit, protože tady neexistuje přihlašovací povinnost). A samozřejmě Indiáni neplatí ani žádné jiné daně, například property taxes – daň z nemovitosti, daň z benzínu a další. Pokud někoho zajímají další „exceptions“ (výjimky z placení daní) tak zde: www.sbr.gov.bc.ca a zde: Assembly of First Nations.

V Kanadě je základní lékařská péče zdarma. Ovšem za léky musí Kanaďané platit, stejně tak platí každou jednotlivou návštěvu zubaře, očního a mnoha dalších specialistů. Ne tak Indiáni. Ti mají zdarma také péči o chrup, léky, oční a cokoliv, co potřebují. A aby nemuseli z rezervací cestovat za lékařem na vlastní náklady, mohou si vzít taxíka. Na účet daňových poplatníků. Vyšší vzdělání se rovněž v Kanadě platí. Kromě Indiánů. Ti mohou studovat jakoukoliv školu zdarma, protože dostanou federální a provinční granty. Naštěstí počet studujících Indiánů není velký. Chápete, že se Indiánům z rezervací nechce, ačkoliv by klidně mohli kdykoliv odejít kamkoliv?

Před zhruba 15 léty řešila kanadská vláda problém s pašovanými cigaretami. Pašovali je Indiáni z rezervací u hranic s USA a vyváželi je do celé Kanady. Vědělo se to. Ale policie odmítla vstoupit na území rezervací a soudy odmítly Indiány soudit z obavy, že budou obviněni z rasismu. Vyřešilo se to plošným zdražením cigaret na trojnásobnou částku, takže pašování přestalo vynášet.

Indián, který spáchá trestní čin, bývá téměř vždy předán k potrestání Indiánům v příslušné rezervaci, ačkoliv oficiálně pro to není legislativa. Indiáni ale argumentují tím, že své příslušníky mohou soudit a trestat jen oni sami, je to prý jejich tradice. Za provinilým Indiánem se zavře v rezervaci voda a nikdo se nikdy nedozví, zda byl souzen a potrestán.

V roce 2006 držela skupina Indiánů z Six Nations obyvatelé městečka Caledonie na severu Ontária více jak půl roku jako rukojmí. Indiáni postavili barikády z pneumatik, které pravidelně zapalovali, a převržených automobilů, zvandalizovali napájení elektřinou a na čas také přerušili vodu do městečka. Předmětem sporu byl zhruba 40 hektarový pozemek legálně vlastněný firmou Henco Industries. Indiáni prohlásili, že pozemek jim byl v 18. století odňat neprávem. Řadu měsíců blokovali Indiáni cestu do města, v podstatě město odstřihli od zásobování. Lidé nemohli dojíždět do práce. Indiáni terorizovali náhodné cestující do městečka, například 9. července 2006 zastavili dvojici sedmdesátiletých manželů, vyvlekli je z auta, auto jim ukradli. Muž byl později nucen vyhledat lékařskou pomoc, co mu Indiáni provedli, nebylo zveřejněno. Ve stejný den zaútočili Indiáni na dvojici kameramanů, kterým vzali kamery a vytáhli z nich kazety. Oba kameramani potřebovali lékařské ošetření, jeden měl tržnou ránu na hlavě vyžadující zašití. Následně Indiáni zastavili auto americké pohraniční stráže, posádku vyvlekli ven a najížděli ukradeným vozem na kanadskou policii. Poté vozidlo opustili, když před tím z něj ukradli tajné policejní dokumenty a zmizeli s nimi v rezervaci. Policie všem incidentům přihlížela, ale nezasáhla. Jejím jediným úkolem bylo ochránit Indiány od krajně rozčílených obyvatel městečka Caledonie. Ontarijská vláda nakonec pozemek vykoupila od Henco Industries za 12,3 milionu dolarů a nabídla je Six Nations. Zdarma. Kdo umíte anglicky, podívejte se na celou historii incidentu a posuďte sami, jak velmi Indiáni v Kanadě trpí. Doporučuji také všímat si vět jako There is speculation that the suspects may be staying on the Six Nations reserve. The OPP have a protocol not to enter the reserve.

Není pochyb o tom, že tady kdysi dávno, když nikdo z nás ještě nebyl na světě, proběhla genocida, že prostě Indiány nechutným způsobem zlikvidovali.

Můj návrh je toto: Přiznejme, že se to stalo se. Co se stalo, nemůže se to odestát. Jediné, co můžeme říct, že je nám to líto. Ale není možné napravovat staré křivdy tím, že budou páchány nové. Nelze vytloukat klín klínem. Odmítám se cítit vinen za chyby, které jsem nemohl ovlivnit, jakkoliv nám to emisaři politické korektnosti vnucují. A odmítám za ně trpět.

Co naopak možné je, je přerušit ten bludný kruh neustálých křivd. Dnes kompenzujeme Indiány a současně si zaděláváme na nové problémy v budoucnosti pácháním podobného bezpráví v cizích zemích a na jiných kulturách, které zesměšňujeme a shazujeme podobně jako tehdejší osadníci shazovali ty indiánské. Proto jsem v předchozím článku zmínil ten Afghánistán. Jestli se skutečně tak hrozně stydíme za to, co naši předkové udělali Indiánům, přestaňme škodit dalším národům, které nás neohrožují. A přestaňme na náš úkor protěžovat jiné, jen abychom ponížili sami sebe.

Nezatracujme všechno, čeho jsme dosáhli. Ne všechno bylo špatné. Je spousta věcí, na které můžeme být hrdi. Je nesmírně módní nadávat na všechno, co jsme my bílí vytvořili, a všechno zatracovat. Nadělávat si do vlastního hnízda se považuje in, za moderní názor. Kanadu vybudovali bílí přistěhovalci z Evropy a to je fakt, za který dnes následuje pokrytecké obvinění z rasismu, ale nic to nemění na tom, že to je pravda a vždycky bude.

Affirmative Action neboli pozitivní diskriminace, jak se tomu dnes říká, je oxymóron. Žádná diskriminace nemůže být pozitivní, je vždycky pouze zlá. Tak, jako nemůže být humanitární bombardování. Buď jsme si rovni nebo nejsme. Diskriminace na základě rasy je prostě rasismus. Čistý a průzračný. Cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly. Kanada tyto rasistické zákony legalizovala.

Howgh, domluvil jsem.