Olympiáda z pohledu laika

Křepčící indiáni, kam se na ploše podíváš, kolem kterých procházely delegace sportovců jednotlivých zemí. Uf. Netušil jsem, že jich tu máme tolik, a že jsou tak vidět.

Odbočení

Znám indiány jen jako problémové nemakačenky závislé na alkoholu a drogách a užívající si neuvěřitelných výhod proti ostatním občanům Kanady. Asi jako v Čechách, na Moravě a na Slovensku Cikáni. Například mají průkazky (Certificate of Indian Status), které je opravňují neplatit při nákupech v rezervaci GST a PST (obdoba DPH) a při nákupech mimo rezervaci, pokud je zboží doručeno do rezervace nebo pokud prokážou, že zboží je určeno for band management activities or for real property on a reserve (pro aktivity vedení kmene nebo pro nemovitost v rezervaci).

Ale to byl teprve začátek mé nespokojenosti. Vadila mi nenápaditá kamera, která zabírala pořád ze stejného úhlu a neposkytla možnost podívat se na druhou stranu (ještě se k nenápadité kameře vrátím). Například viděl jsem delegace vcházet na plochu kolem křepčících indiánů, ale neviděl jsem, KAM jdou potom. Pochopil jsem, že někde na konci usedají do řad, nemohli by občas nabídnout pohled kde a jak tam potom sedí?

Rád se na ty sportovce dívám. Hlavně z estetického hlediska. Všimli jste si, kolik krásných lidí je mezi vrcholovými sportovci? Ani jeden, ani ten nejškaredší, neměl pivní břicho přepadávající přes opasek kalhot, ženy většinou – pokud nešlo o vyložené mužatky – byly přirozeně krásné. Žádné faldy, žádné silikony, žádné botoxem vycpané tváře, minimální makeup. Ale také žádné vychrtlé tyčky, jak nám je prezentují módní časopisy. Všichni, jak muži, tak ženy měli krásné zuby. Je škoda, že se nesoutěží jako ve starém Řecku nazí. To by byla teprve podívaná. :) Jo, já vím, jde o ZIMNÍ hry, to by chudáci zmrzli, kdyby nebyli dobře oblečeni. Berte to jen jako obecnou poznámku třeba u letních her. Ono totiž nejde o chlípnost, jde o estetiku krásného nahého těla. Řekové to dobře věděli.

Musím bohužel konstatovat, že oblečení české delegace patřilo k těm nejhorším. Kdo to, proboha, navrhoval?

Představení Kanady coby hostitelské země mě zvedlo z gauče. Tohle je Kanada? Vypadá to, že se tady proháníme v kánoi a bydlíme v tipi. V úvodu byla naznačena nějaké indiánská báje či pohádka, kde jsme se dozvěděli cosi o duchu někde se vznášejícím, snad nad vodami a zemi nebo čím, snad to měl být Manitou, nevím, příliš jsem to nepochopil. Pak se z plochy zvedly kulisy vysokých stromů mezi kterými se proháněli mladí Kanaďané. Opravdu, přesně tak to tady vypadá. Do toho umělý sníh, pak umělé listí jako podzim. Záběr na velryby. Čekal jsem, kdy se objeví oblíbený kanadský sport ubíjení tuleňů baseballovými pálkami a ocelovými háky, ale nějak asi na to nevyšel čas.

Být cizincem, který v Kanadě nikdy nebyl, představil bych si na základě zhlédnuté prezentace tuto zemi jako místo, kde bydlí indiáni. Ani slovo o tom, že to byli pouze bílí Evropané, kteří tuto zemi vybudovali a dostali ji na poměrně slušnou úroveň. A příliš málo o krásách kanadské přírody, o čistých jezerech s pitnou vodou (na kterou už mají podle tajných smluv právo Američané) a vysokých horách a lesích. Ani slovo o Quebecu a o tom, že tady žijí dva národy, což mě docela překvapilo. Ani slovo o bohatých nerostných zdrojích a naftě, možná proto, že to také už vlastní Američané. Ani slovo o severních oblastech Kanady, o tom, že tuto zemi omývají dva oceány.

Co se těch indiánů týče, prosím, aby mi bylo rozuměno. Nemám nic proti indiánům (kromě toho, že parazitují na dnešním státě), nepochybuji o tom, že tady proběhla kdysi jejich genocida, že se bílí osadníci k ním zachovali ošklivě, ale jak dlouho mám mít kvůli tomu pocti viny? Krucipísek, my jsme je nevyvraždili. Nikdo z těch, co dnes žijí. Stala se jim křivda, ano. Ale když se podíváte na dějiny lidského rodu, nebylo jediné civilizace, jediného dne v historii, kdy by se někomu, některému národu neděla křivda. Dnes chceme v rámci politické korektnosti napravovat křivdy na indiánech a současně pácháme další křivdy na jiných národech, které vybíjíme, aniž nám kdy ublížily a aniž nás ohrožovaly. Mluvím o Afghánistánu, kde udatní kanadští žoldáci (spolu s dalšími udatnými žoldáky z NATO) zahájili ofenzívu proti pastevcům koz ve stejný den, kdy se odulý kanadský premiér Harper rozvaloval v čestné loži a sledoval zahájení mírových olympijských her.

Mám rád myšlenku olympiády. Proč není možné, aby alespoň po dobu jejího konání utichly na planetě zbraně západních agresorů? Proč aspoň na těch mizerných 14 dnů nemohou vyhlásit příměří, jako se to dělo kdysi ve starém Řecku?

Po dlouhé, nudné a zcela zkreslené prezentaci kanadské země následovaly ještě stejně nudné, naštěstí kratší projevy papalášů, vyvěšování olympijské vlajky a pak konečně mělo dojít k zapálení olympijského ohně.

Kanaďanům se neztopořil.

Čtyři sloupy halabala naházené na sobě měly zřejmě představovat ohniště (of course, v Kanadě sedíme u ohniště pořád), jeden z nich se ale nezvedl z úkrytu pod plochou. Možná se hydraulika zasypala umělým listím. V každém případě to byl docela trapas. V přímém přenosu.

Nevím, koho napadlo, že hlavní olympijský oheň nebude plát nad stadionem, ale o kus dál v jakési zastrčené vancouverské uličce. Takže následný pohled na důchodce Wayne Gretzkyho, jak marně s hořící pochodni v ruce lomcuje zamčenými dveřmi vedoucími ze stadionu ven, byl pro bohy. Chudák Gretzky pak ještě musel v dešti na otevřené korbě auta projet snad několikakilometrovou vzdálenost, než dorazil k jinému symbolizovanému ohništi (vypadalo to jako na sobě nasypané rezavé traverzy) a zde konečně mohl zažehnout hlavní olympijský oheň. Hosté na stadionu tam ovšem nebyli. Ti zůstali na svých místech a celé drama sledovali na televizní obrazovce. Moc hezké řešení.

Včera a dnes jsem tu a tam sledoval skoky a biatlon. Nerozumím tomu vůbec, takže to nebudu komentovat. Vadila mi opět statická kamera, kdy jediné, co nabídla, byl samotný skok. Ale já bych chtěl vidět trošku také zákulisí. Například jsem nepochopil, jak skokani vlastně lezou na tu lavičku, ze které se pak odrazí. Proč to nemohou ukázat?

V biatlonu totéž. Záběr za záběrem stále stejný – při střelbě vždy na detail sportovcovy tváře. Co takhle jednou ukázat to, co vidí závodník při střelbě? Chtěl bych vědět, jak daleko je terč a jak je velký. Já vím, že se to dá najít na internetu, ale proč to třeba neukázat? Také jsem nepochopil, odkud berou zásobníky. Jsou v rukavicích a do poslední chvíle drží tyčky, takže v dlani je nesvírají. Kapsy snad ani nemají, ostatně neměli by čas v nich lovit. Na žíněnce také nejsou. A přesto v pravém okamžiku je najednou závodník má v ruce a cpe je dovnitř. :)

Říká se, že olympijská vesnice je jedna velká sex-party. Věřím tomu a mám z toho radost. :) Bylo by nepřirozené, kdyby nešukali. Hledal jsem – a nenašel – zda alespoň někteří sportovci kouří, a zda lze v olympijské vesnici koupit alkohol a cigarety. Nevíte někdo? Také mě zajímá, jak sportovci bydlí, zda na společných pokojích, nebo má každý sportovec místnůstku pro sebe. Rád bych viděl, co mívají účastníci k jídlu a zda si mohou vybrat z nabídky, nebo zda si mohou vařit sami.

Olympiáda je úžasná myšlenka, škoda, že postupně degradovala na komerci a profesionalismus. Že každá další hostitelská země se pokouší překonat megalomanský koncept předchozí olympiády ještě větším a ještě megalomanštějším konceptem, jen aby ohromila, a vždy za cenu obrovského zadlužení. Závodníci jsou dnes pod neuvěřitelným tlakem, neustálá snaha posunout hranici vede k absurdním metodám tréninku v aerodynamických tunelech, k používání vysokorychlostních kamer a následných rozborech a pilování každého sebemenšího detailu, často na úkor estetiky, k oblekům, které více připomínají skafandr a používají materiály, které na pultech obchodů neseženete. Proč ta neustálá honba za stále vyššími výkony? Proč se na místo toho nesoustředit na myšlenku čistoty boje?

Kdybych byl ředitelem zeměkoule a rozhodoval o olympiádě já, udělal bych ji zcela prostě. Omezil bych honbu za co nejvyšším počtem medailí, omezil bych počet sportovců, které může země vyslat na olympiádu na nějakých dvacet členů jedné delegace, je nespravedlivé, aby jedna země poslala na olympiádu přes dvě stě sportovců když druhá může poslat jen jednoho. Vyloučil bych kolektivní sporty, protože tam prostě nejde o jednotlivce, a dbal na to, aby všichni účastníci byli pouze amatéři. Nedovolil bych budovat kvůli jedné olympiádě rozsáhlé vesnice a stadiony, které pak nikdy nemohou být využity. Rekordy by podle mě neměly být motivem. Motivem by měla být čistota a férovost boje a radost ze sportu. A samozřejmě pohled na dokonalá a krásná těla. A to hlavní: důsledně bych dbal, aby alespoň po dobu olympiády zavládl na celé planetě klid zbraní. Protože to je hlavní myšlenka olympiády.