U Václava Klause se dnes mihla jedna parodie na prezidenta z EU

Českého prezidenta deseti milionů lidí volí 281 volitelů. Prezidenta Francie, země s 62,8 mil obyvateli, volí občané přímo. Německého Spolkového prezidenta (82,3 mil obyvatel) volí Spolkové shromáždění. Toto shromáždění má 1206 členů a skládá se z 627 členů Spolkového sněmu, dolní komory parlamentu, a z 579 poslanců 16 zemí. V EU je 12 zemí, kde občané volí svého prezidenta přímo. To jen pro názornost, protože… jeho nikdo nezvolil, ale jmenoval. U luxusní večeře sedmadvaceti lidí, přičemž čtyři (z Francie, Německa, Velké Británie a Itálie) se dohodli a ostatním třiadvaceti oznámili své rozhodnutí. Nikdo neví, zda to bylo už při předkrmu, nebo až při zákusku. Tento postup zvolili přesto, že vykonává funkci, které nikdo neřekne jinak než Prezident EU, tedy uskupení, které čítá celkem 500 mil lidí. Za nedlouho povede první summit, který si svolal. Neformální, ale zato prý intimní. Místo rovnocenného užití národních jazyků všech představitelů zemí sedmadvacítky, navrhl jednání jen v angličtině a francouzštině. Výjimečně v němčině. Myslím, že to je dobrý signál pro nás, co vidíme v EU netransparentní umělý byrokratický útvar, který nic neprodukuje, jen spotřebovává, absorbuje v sobě nenávratně politiky, kteří už se stali nevolitelní ve své zemi a díky vzdálenosti od vlasti se stanou i tížeji postižitelní za své účasti v různých domácích kauzách. Uplynuly teprve dva měsíce od započetí platnosti Lisabonské smlouvy a už se bude jednat jen ve dvou, maximálně ve třech, národních jazycích. Jistě, proč ve všech, jako jeden ze základních znaků rovnoprávnosti členů EU. Vždyť již dva měsíce členové rovnoprávní nejsou.

Zachytil jsem agenturní zprávu, že se snad jmenoval Herman Van Rompuy. Nevím, mně to nic neříká a zjevně ho neberou ani ti, co si ho u večeře jmenovali do funkce. Jestli je to Váš představitel, pak chápu, že to v naší zemi vypadá tak, jak to vypadá. Zvyk krčit se za někým je mnohým blízký po generace a když se řekne vlast, zalezou do kouta, aby po nich náhodou někdo něco nechtěl.

Když se mě můj syn dnes zeptal „kdo to je?“, odpověděl jsem: „pan Jako“. Dokud jej další „Jako“ nenahradí. Naše rodina má totiž svého prezidenta a stojí za ním. Snad se ještě dočkáme konce této drahé, zbytečné, trapné, byrokratické, nevolené šaškárny na kontinentu staré dobré Evropy. Evropy, která se stane kontinentem svobodných národních států, spolupracujících proto, že chtějí. Ne proto, že musí pod tíhou možné pokuty.

PS: Americký prezident pobírá v přepočtu roční plat ve výši 7,4 mil Kč. Ten v EU má roční plat v přepočtu ve výši 8,1 mil. K tomu na cestování a jiné výdaje je v rozpočtu jeho úřadu vyhrazeno 39 mil. Kč (což je cca 107 tis. na JEDEN den). Porovnávat způsob volby i odpovědnost obou by bylo více než směšné. Inu to je ta chápající sociální EU, která je schopná, stejně jako socialisti u nás, rozdat i to co nemá...

Článek vyšel na blogu Františka Matějky 29. ledna.