Politická situace v Íránu před výbuchem
Írán je na hraně chaosu poté, co úřadující prezident Mahmoud Ahmadinežád vyhrál 12. června první kolo prezidentských voleb. Jeho tři protivníci získali méně než třetinu všech hlasů, což vyvolalo masivní nepokoje v celé zemi. Mir Hossein Mousavi, který získal 33 % platných hlasů, prohlásil, že volby byly naprosto zmanipulované. Další dva kandidáti, bývalý velitel íránských revolučních gard Mohsen Rezaee, a bývalý mluvčí Majlis (íránský zákonodárný sbor, pozn. překladatele) Mehdi Karroubi řekli, že budou podporovat Mousaviho v jeho snaze o revizi voleb.
Voliči na východě tradičně volí kandidáty ze svých oblastí. Tentokrát tradice nezabrala. Ahmadinežád například získal v městě Tabriz, rodišti Mousaviho, pětkrát více hlasů než sám Mousavi. Výsledky hlasování v provincii Lorestan, rodišti dalšího kandidáta Karroubiho, byly ještě více překvapující. Ahmadinežád zde dostal 18krát více hlasů než Karroubi. To je patrně důvod, proč neúspěšní kandidáti zpochybňují oficiální výsledky voleb.
Ahmadinežád tvrdí, že nepokoje byly organizovány vnějšími silami a varuje, že je ochoten použít i armádu k obnovení pořádku v zemi.
Sergej Demidenko, odborník z Institutu pro strategické analýzy, řekl deníku Pravda, že současné nepokoje v Íránu nejsou pro tuto zemi ničím neobvyklým.
„K takovým projevům dochází (v té zemi) periodicky. Něco podobného se stalo i v letech 1999, 2000 a 2006. Hnacím motorem nepokojů jsou lidé – převážně mladí, včetně studentů – , kteří usilují o změny v zemi. Sjednotili se kolem Mousaviho, který je výsledky voleb hluboce znepokojen. Protesty nic nepřinesou – nikdo nebude revidovat výsledky íránských voleb, ty jsou konečné. Ahmadinežád vyhrál a hotovo.“
„Nebylo by správné obviňovat USA nebo Západ ze zasahování do událostí. Všichni prezidentští kandidáti procházejí důkladnou a velmi přísnou prověrkou. Ti, kteří o kandidátech rozhodují, by nikdy nepřipustili, aby v čele íránského státu stál prozápadní politik, pokud by (ten politik) byl ochoten zasahovat do organizace státu a případně zpochybňovat převahu duchovních vůdců nad sekulární moci,“ říkají odborníci.
V Íránu není prezident nejdůležitější osobou. Neodvolatelné nejvyšší právo má duchovní vůdce šiitských muslimů. Kdokoliv, kdo by uvažoval o změně, by nebyl připuštěn k volbám jako kandidát.
Je důležité upozornit, že nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Chameneí vyzval 14. června protestující, aby uznali výsledky voleb a zdrželi se provokací a prohlášení. Lidé jej neposlechli. Mousavi, Ahmadinežádův protikandidát, se obrátil k duchovním vůdcům s výzvou, aby nemlčeli a varoval, že se republika může zvrátit v despotický stát.
Protestující vrhali kameny a Molotovovy koktejly na policejní jednotky a použili taktiku úspěšnou v roce 1979 při islámské revoluci. Ze střech domů pomocí megafonů vyzývali všechny, aby se postavili proti režimu.
Bude íránský režim schopen uklidnit zemi? Zahraniční novináři už byli vyzváni, aby opustili zemi. To naznačuje, že se vláda chystá k uklidnění nepokojů použít tvrdé kroky včetně nasazení armády.
Článek Political situation in Iran ready to explode vyšel na serveru Pravda.ru 16. června. Překlad editor.