Ztratili jsme už úplně morální kompas

Katanové, kteří toto provedli, jsou od potrestání imunní, neboť, jak řekl Obama, činili tak „v dobré víře“, že je to legální. A že pomáhají zachránit Ameriku. Země, která tato zvěrstva provedla, se těší všeobecné úctě a respektu. Její prezident je vítán nadšenými davy fanoušků kamkoliv se hne.

Noviny iDnes nazvali článek o mučení Mozek teroru z 11. září podstoupil waterboardingové mučení 183krát Ani slovo pochybnosti o tom, že ten teror 9/11 nebyl připraven zvenčí, ale zevnitř. Ani slovo o tunách důkazů svědčících, že útoky provedla CIA a Mossad rukou společnou a nedílnou. Jinými slovy ani slovo odsouzení těchto zvěrstev, ani slovo přiznání nebo lítosti, že zcela zjevně mučili nevinné. Protože oba jsou, samozřejmě, nevinní. A podívejte se do diskuze za výše uvedeným článkem. Kolik lidí si nad tím libuje, raduje se nebo tvrdí, že to bylo ještě málo. Je-li článek sám o sobě smutným vykolejením morálky, je diskuze za ním ještě mnohem chmurnější.

Přiznali se, píšou v novinách. „Zubajdá "zpíval" už před waterboardingem a po něm prý neřekl nic nového,“ konstatují lakonicky v iDnes. Chtěl bych vidět, kdo by se v rukou amerických Rambů nepřiznal k čemukoliv. A když říkám k čemukoliv, tak míním skutečně k čemukoliv. Já nevím, jestli si lidi uvědomují, jestli se dokážou vžít do pocitu těch mučených. Myslím, že nad tím málokdo přemýšlí.

A mučení waterboardingem nebylo jedinou formou mučení. Objevují se zprávy o dalších metodách. Dlouhé držení nahých vězňů v mrazivých místnostech, odpírání spánků, jídla, ponižování, urážení, bití, útoky psy, posměšky, urážení jejich náboženství, sexuální ponižování, polévání močem a výkaly, you name it. Cokoliv. Chybí snad jen lámaní v kole a pálení žhavým železem, i když kdoví, možná i tom se ještě dovíme. Američané dokonce v koncentráku na Guantanamo zaměstnávali psychologa, aby jim pomohl najít nejlepší způsob, jak vězně zlomit.

Jakoby ani to nestačilo, Američané, tento maják svobody a demokracie, také mučili děti. Dva syny Chálida Šajcha Muhammada ve věku 7 a 9 let chytili v září 2002 v Pákistánu a byli dva měsíce vyšetřováni americkými poradci. Bylo jim odpíráno jídlo, bili je. Aby z nich vytloukli místo pobytu jejich otce, zavírali je do těsných prostor vyplněných kousavým hmyzem.

Nechci přirovnávat jednání amerických vyšetřovatelů k nacistům, protože by to byla urážka nacistů.

Všechny formy mučení byly diskutovány s izraelskými poradci, kteří za těch 65 let genocidy palestinského národa získali úžasné zkušenosti.

A ve stejný den, kdy noviny zveřejnily tuto informaci o 266 mučeních dvou nevinných waterboardingem a dalšími metodami, přinesly tytéž noviny zprávu o konferenci OSN proti rasismu v Ženevě, které se protestně nezúčastnily delegace řady západních zemí, včetně USA, Austrálie, Německa a Kanady. Bály se, že by na ní mohl být Izrael označen za rasistický stát. Což se skutečně stalo. V okamžiku, kdy do prezident Íránu řekl, opustili další diplomaté na protest jednací sál. Bylo to vlastně úžasné defilé šašků ve službách sionistů. (Když jsme u těch šašků, zahlídl jsem dnes na msnbc.com úžasný obrázek. Politikové protestující proti označení Izraele za rasistický stát tam byli vyfotografováni se šaškovskými nosy, které si nasadili na protest proti urážkám Izraele. Bohužel ten obrázek zmizel a už tam není. Asi někomu došlo, že se jim podařilo kouzlo nechtěného.) Jako lakmusové papírky se barvili politikové těch zemí, které už mají sionisté pevně ve svých drápech. Ti ostatní, kteří zůstali, odměnili Ahmadinežáda potleskem.

Noviny nezapomněly znovu vytáhnout tu starou lež, že Ahmadinežád několikrát prohlásil, že by měl být Izrael vymazán z mapy. Co na tom, že to bylo nesčetněkrát vyvráceno? Opakovaná lež se stává pravdou, že ano.

Tak nějak nevím, co napsat dále. Civilizace je v rozkladu. Mučení se stalo ne-li normou, tedy něčím, co je sice malinko nepříjemné, ale nebudeme z toho dělat nějaké závěry. Ztratili jsme soudnost, ztratili jsme soucit, ztratili jsme odvahu upozorňovat na nespravedlnost. Protože v dnešní době naprostého rozkladu je i upozornění na nespravedlnost téměř hrdinským činem.

A zatímco se toto všechno děje a většina lidí rezignuje, připravují ti největší zločinci za scénou poslední dějství této tragedie. Mluvím o mezinárodních bankéřích a jejich temných čachrech, jak o tom píše předchozí článek.