Na sumitu G20 se rozhodli tancovat podle USA

Vedoucí země dosáhly díky schůzce G20 „téměř historického kompromisu“, jak řekla Angela Merkelová. Dvaadvacet zemí, jejichž sečtené HDP tvoří 80% globálního HDP, se sešlo v britském hlavním městě, aby vyřešilo světový finanční systém.

Mnoho analytiků předpovídalo, že k žádnému stěžejnímu rozhodnutí nedojde z důvodu značných rozdílů mezi účastníky. Americký prezident Barack Obama a britský premiér Gordon Brown trvali na hmatatelných investicích do mezinárodní ekonomiky, neboť podle jejich názorů jedině masívní investice mohou zachránit mezinárodní ekonomiku od pádu.

Francie a Německo tuto myšlenku nepodporovaly. Obě země věří, že řešení problému spočívá spíše v reformách a přísnějších regulacích celosvětového finančního trhu. Ale USA a Británie nebyly ochotny dát více moci obchodních regulací finančním strukturám.

Francie navíc prosazovala sankce pro daňové ráje, kde je možno vyhnout se zdanění. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy dokonce vyhrožoval, že odejde, když nedosáhne jistých dohod.

Čína a Rusko navrhovaly vytvoření nové světové měny, ale příliš na tom netrvaly.

Výsledkem sumitu byl souhlas všech přítomných utratit na řešení krize do konce roku 2010 pět bilionů dolarů. Britský premiér Gordon Brown řekl, že peníze by měly pomoci ekonomice růst o 4 procenta.

„Dnešní rozhodnutí, pochopitelně, nevyřeší krizi okamžitě. Ale začali jsme proces, kterým to vyřešíme,“ řekl Brown.

Původně říkali, že výška finanční pomoci dosáhne jednoho bilionu. Svět ale rozhodl ve prospěch americké strategie.

„Amerika je světovou velmocí, což znamená, že není možno ji neposlouchat,“ řekl Alexej Bjeljanin, odborník z Mezinárodního institutu pro ekonomiku a finance.

Nikdo neví, které rozhodnutí by v naší situaci bylo zcela správné. Svět nemá zkušenost s podobnou situací. Svět nemá jinou cestu.

G20 rovněž rozhodlo vytvořit seznam daňových rájů, kde jsou miliardy dolarů, které nelze zdanit. Členové dále souhlasili nevyplácet bonusové platby vrchním manažérům, kteří přivedli firmy do kritické situace, která měla za následek potřebu státní pomoci.

Co se týče návrhu na novou světovou měnu, nebylo přijato žádné rozhodnutí. Ruský návrh nebyl dokonce přijat ani do programu jednání sumitu. G20 pouze rozhodlo někdy v budoucnu se k tomu vrátit.

Článek G20 summit members decide to dance to US tune and agree to waste 5 trillion dollars vyšel na serveru pravda.ru 3. dubna. Překlad editor.

Doplnění editora

Čekal jsem, že udělají škody, ale doufal jsem, že za těch pár hodin, co budou spolu, příliš těch škod udělat nestihnou. Bohužel jsem se opět mýlil. :-(

Světoví vůdci odmítli přiznat, že laissez-faire je mrtev. Naopak, znovu hlavou proti zdi a budou dále pokračovat v kurzu, který se ukázal být tak nefunkční a zhoubný. Chybí jakákoliv dohoda o znovuobnovení regulací finančního trhu, jejichž zrušení přivedlo svět do současné krize. Chybí jakýkoliv náznak, že by iniciátoři tohoto bordelu byli potrestáni, ačkoliv jsou známí a dosud vykonávají rozhodující funkce. Chybí jasný krok proti daňovým rájům. Jejich seznam – ten si najdu na internetu za pět minut, k tomu nepotřebuji G20. Ví se, které země to jsou.

Co naopak nechybí, je další zadlužování veřejnosti na mnoho generací dopředu ve prospěch finančních elit. Je skutečně tristní vidět, jak dokonale impotentní, nekompetentní a neschopní jsou tzv. vůdci točící kormidlem dějin. Jak naivní a zlovolné jsou jejich činy, jak dokonale jim to prochází. A konečně je tragické vidět, jak hluboko v americkém zadku svět pořád ještě vězí. Takže budeme dále financovat americkou imperiální politiku a dovolovat USA, aby parazitovaly na zbytku světa. Řeči o vzrůstajícím vlivu Číny, Ruska a vůbec Asie se ukázaly být jen zbožným přáním. Ve skutečnosti jsou to pořád USA a Británie, které rozhodují. A za nimi se chechtají jejich skuteční vládci, které nesmíme ani jmenovat.

Dobře, fajn, opět vyhráli. Čím hůře, tím lépe. Pamatujme, na jednoduché pravidlo, které magoři ve vládních limuzínách ne a ne pochopit: Ještě nikdo nikdy se nepropůjčoval k bohatství. (Loutkaři to vědí, ale jim to jedno. Oni jsou věřitelé.)