Estonsko prohlašuje ruská jména za nezákonná

Záštita demokracie a liberalizmu – Estonsko – pokračuje v šokování planety svým apartheidem na západní způsob.

Vláda této pobaltské republiky schválila novou iniciativu, určenou k integraci ruskojazyčného obyvatelstva republiky do „civilizovaného světa“

Ruským obyvatelům Estonska, kteří jsou nazývání „neobčany“, se navrhuje další důvod ke zřeknutí se své identity a stát se plnohodnotnými Estonci.

Proto schválila estonská vláda návrh zákona, který zjednodušuje proceduru změny jména a zřeknutí se neestonských příjmení.

Iniciátorem nového zákona se stal šéf Ministerstva pro regionální politiku, který vypracoval novely k Zákonu o jménech. Zákon umožní občanům Estonska přisvojit si estonské jméno nebo příjmení, jako důvod musí uvést nezbytnost „integrace do estonské společnosti“.

Dřívější zákon o změně jména podobnou klauzuli neměl, což dle názoru estonské vlády ztěžovalo transformaci Rusů na plnohodnotné občany země Evropské unie.

Stávající estonská legislativa předpokládá 8 důvodů, kvůli kterým může člověk změnit příjmení, například jeho nelibozvučnost nebo úsilí uchovat příjmení, které nosil jeden z předků.

Příčinou může být rovněž přání ochránit své jméno, jestliže jméno a datum narození občana jsou shodné s údaji jiné osoby, nebo přání vyhnout se hospodářské nebo sociální újmě podmíněných takovýmto jménem.

Závažným motivem pro změnu jména je také úsilí o uchování příjmení svých rodičů nebo prarodičů. Tato položka je doplněna v novém zákoně o příjmení předka třetí generace, protože mnozí chtějí nosit jméno své babičky nebo dědečka.

V zákoně se také hovoří o tom, že změna jména může být povolena „z jiného důvodu, který ministr pro regionální záležitosti bude považovat za dostatečný“. Zejména poslední důvod uváděli ruskojazyční obyvatelé při pokusu o asimilaci v Estonsku.

Nová zákonodárná iniciativa má rovněž zjednodušit řadu byrokratických procedur, spojených se změnou jména.

V Estonsku část představitelů ruskojazyčné komunity skutečně přistupuje na záměnu ruského jména za estonské kvůli integraci. V roce 2001 se známý fotbalista Konstantin Kolbasenko „prekabátil“ v Konstantina Nachka.

„Posoudili jsme s ženou tuto otázku, a protože že žijeme v Estonsku, rozhodli jsme se, že estonské příjmení je vhodnější“, – vzpomíná fotbalista, který přijal příjmení manželky.

Avšak existují i přímo opačné příklady. Tak politička Oxana Laasi, bývalá manželka poslance národního parlamentu Riigikogu Lauri Laasi, si změnila jak jméno, tak i příjmení a teď se jmenuje Enie Kostina.

Přání estonské vlády iniciovat masové změny jmen a identity estonských občanů je pochopitelné. Podle výzkumu, který se uskutečnil před několika léty je nejrozšířenějším estonským příjmením Ivanov.

Podle informace Eesti Ekspress je nosí 6789 obyvatel republiky. Kromě toho v Estonsku žije 3402 Smirnovovů a 3153 Vasiljevů.

Estonská příjmení Tamm (5241 lidí), Saar (4352 lidí), Sepp (3624 lidí) a Miagi (3613 lidí) jsou populární značně méně.

Estonsko má populaci asi 1,4 miliónů. Asi 30% z nich podle agentury „NOVOSTI“ považuje za rodný jazyk ruštinu.

Článek vyšel na serveru www.km.ru. Překlad gr.