Člověk v tísni

Odkud bere ředitel ČVT pan Šimon Pánek peníze? Žije především z přímých státních nebo nepřímých dotací. V roce 2007 dostal od státu (finance tečou nejvíce z ministerstva zahraničí – 40 milionů korun, potom ministerstva práce, školství a vnitra) celkem 113 milionů korun. Další miliony tečou nepřímo z krajů, z hlavního města Prahy a České televize. Z fondů EU připlulo 47 milionů.

Pokud nevíte, kdo je Šimon Pánek, je to blízký spolupracovník sametového kruhu Václava Havla, který v roce 1989 provedl obratnou změnu komunistického režimu na postkomunistický. Necelých deset let nato založil Člověka v tísni, politicky korektní humanitární organizaci.

Jak tedy Člověk v tísni hospodaří? Jen na mzdy a zákonná pojištění padlo podle výroční zprávy 105 milionů korun. V roce 2008 navštívila Člověka v tísni kontrola Finančního úřadu Praha 2. Smyslem kontroly byla kontrola, jak páni humanisté nakládají s veřejnými penězi ze státní pokladny a zda je vynakládají na své deklarované účely transparentně a podle zákona. Výsledek? Byly objeveny milionové tunely, ukázalo se, že peníze údajně utracené za jednotlivé projekty nelze dokladovat a došlo k porušení zákona o rozpočtové kázni. Finanční úřad musel rozhodnout, že dvě vytunelované dotace ve výši cca 5 milionů korun musí humanisté vrátit.

Ale co se nestalo? Humanisté pod vedením pana Pánka začali křičet, že jde o šikanu a moc přísný výklad zákona (kdo ví, zda-li nejednal Finanční úřad Praha 2 šikanózně) a Finanční úřad vyhověl žádosti o posečkání úhrady. Jak zvláštní – instituce, která se ohání svou transparentností a otevřeností poruší zákon, vytuneluje státní dotace a když se na to přijde, místo aby sklopili páni humanisté uši a vrátili, co zmizelo bez dokladů, začnou se hádat. Ještě nehoráznější je to, že zatímco obyčejní živnostníci musí platit daně zcela nekompromisně a finanční úřad jim málokdy něco promine, Člověk v tísni má zvláštní zacházení, přestože evidentně porušil zákon.

Problémy s hospodařením s vybranými miliony nemá Člověk v tísni poprvé. Již v roce 2007 provedla firma INTEREXPERT BOHEMIA s.r.o. kontrolu hospodaření Člověka v tísni u čtyř náhodně vybraných projektů. Audit proběhl na základě podnětu orgánů Evropské komise European Community Humanitarian Aid department (ECHO). ECHO je zkratka pro odnož Evropské komise, kam členské státy přispívají penězi, které jsou utráceny za humanitární pomoc obětem konfliktů či katastrof ve třetích zemích. Není to vůbec špatný byznys, jde jen o to, získat dotaci. Přes ECHO proteče ročně asi miliarda EUR a to je spousta příležitostí pro „člověky v tísni“.

Při kontrole u Člověka v tísni se zjistilo, že zmizelo více než 100 000,- EUR, tj. necelé tři miliony korun českých. Peníze pryč a doklady nikde. ČVT se k této možné zpronevěře postavil tak, že „prostředky byly reálně vynaloženy na předmětné projekty a to v dobré víře“. Tolik citace výroční zprávy ČVT. Tečka. Páni humanisté jednají vždy v dobré víře. A když nějaký ten milion z veřejných peněz zmizí, je to jedině v dobré víře.

Člověk v tísni se stylizuje do role politicky nezávislé humanitární organizace. Svou pomoc však poskytuje téměř výlučně tam, kde je to politicky korektní. Šimon Pánek např. s oblibou veřejně podporuje kubánské disidenty, ale již mu nevadí, že jsou jen pár kilometrů od těchto disidentů v americkém koncentračním táboře Gunatanamo mučeni vězni. O tom Člověk v tísni mlčí.

Největší utrpení civilního obyvatelstva v Gaze nechává humanisty z ČVT také klidnými. Na palestinských okupovaných územích ČVT vůbec nepůsobí. Vše, co se děje v Palestině je pro Člověka v tísni jedno velké tabu, o kterém se nemluví. Na dotaz redaktora Českého rozhlasu 2 – Praha Pavla Kudrny, zda se bude ČVT v Gaze nějak angažovat, Šimon Pánek dne 19.ledna letošního roku odpověděl: „My jako Člověk v tísni jsme v podstatě, protože nevíme, jak bychom tam teď pomohli, nemohli jsme se fyzicky dostat na místo a v oblasti je dostatek pomoci, jenom nebyla jaksi možnost ji dopravit k těm, kteří ji potřebovali, tak jsme nevyhlásili na, na tu situaci veřejnou sbírku a pravděpodobně tam pracovat nebudeme“. Moderátor ho již dále netrápil, asi také věděl, že v Gaze je pomoci dost.

„Podpora lidských práv a demokracie“ v podání ČVT je tedy velmi pokrytecká a vyhýbá se ožehavým tématům. Místo podpory těch nejvíce trpících např. v Gaze vyhazuje ČVT peníze např. na studie, „proč nejsou mladí lidé tolerantní k Romům“. Skrze tyto studie potom Pánkova organizace obviňuje většinovou společnost z rasismu. Jinde ČVT otevřeně podporuje politickou opozici proti režimu, který není nakloněn USA a jeho spojencům. Děje se tak třeba v Bělorusku, kde ČVT vyplácí předákům prozápadní opozice finanční podporu, platí jim právníky a otevřeně to přiznává ve své výroční zprávě. Proamerická diktatura např. v Egyptě, která běžně mučí své politické oponenty, Člověku v tísni nevadí.

Člověk v tísni není jen humanitární, ale také především politická organizace řízená současnými i bývalými politiky. Uplatňuje dvojí „demokratický“ metr, kterým posuzuje závažnost světových krizí, konfliktů a pošlapávání lidských práv. ČVT nikdy neuvidí teror a genocidu v Gaze, kde probíhá největší současná světová humanitární katastrofa. Šimon Pánek nevidí ani probíhající etnické dočišťování Kosova, nevidí mučení v amerických koncentračních táborech, utrpení lidí v Iráku a v Afghánistánu. Důvod jeho slepoty je jednoduchý. Mohl by přijít o byznys, o židli a hlavně o peníze.