Afghánské „Guantánamo“ bude pro Obamu dalším problémem

Když prezident Obama s fanfárami oznámil záměr uzavřít kontroverzní věznici na Guantánamu, ani slovem se nezmínil o jiné velké Američany spravované věznici – s více než dvojnásobným počtem zajatců a pochybným právním statutem.

V americkém internačním táboře na základně Bagram – známém mezi vojáky jako „druhé Guantánamo“ – je zadržováno více než 600 zajatců. Nejen že neexistuje žádný plán na jeho uzavření, ale počítá se s jeho rozšířením, aby tu mohlo být drženo 1 100 ilegálních nepřátelských bojovníků; vězňů, kteří nemají právo sejít se s právníkem, nemají právo na soud a nikdy neuvidí žádný důkaz proti sobě.

Jako na Guantánamu i tady jsou drženi lidé, o nichž americká armáda prohlašuje, že je nutno držet je stranou; údajní teroristé z al-Qá‘idy a bojovníci Tálibánu. Někteří, jak potvrdili američtí činitelé, byli před dopravením do Bagramu zajati za hranicemi země.

Podle právníků organizací lidských práv jsou ve věznici zadržovány rovněž desítky nevinných lidí, z nichž mnozí byli chyceni na základě udání rivalských kmenů. Údajné delikty nikdy žádný soud nezkoumal.

Věznice byla obviněna z mučení zajatců a dva muži tu byli v roce 2002 ubiti k smrti. Americká armáda nedovoluje nikomu, aby shlédl podmínky uvnitř zařízení.

Zatímco se Obama snaží vyřešit otázku, co s 245 vezni, kteří zůstali na Guantánamu, kritici tvrdí, že Bagram a další zajatecké tábory po celém Afghánistánu stále zůstávají černou dírou.

„Pokud uzavřou Guantánamo a rozšíří Bagram, je to totéž – nebude v tom žádný rozdíl,“ prohlásil Lál Gul, předseda Afghánské organizace lidských práv. „Pokud chce Barack Obama zavřít Guantánamo, měl by zavřít také nejen Bagram, ale další zajatecké tábory v Chóstu, Kandaháru a Džalálábádu.“

Americká armáda přiznává, že v Bagramu zadržuje „malý počet osob“ chycených mimo Afghánistán. Ale o tom, kdo jsou a proč jsou tu drženi, se ví ještě méně, než o zde držených tálibech.

Každý měsíc je několik vězňů propuštěno nebo předáno do afghánských věznic. Mnoho dalších tu je už celá léta.

Mezinárodní právní síť (International Justice Network), zastupující rodiny čtyř vězňů, tvrdí, že by měli mít stejné právo vznést námitky proti svému uvěznění, jaké bylo nakonec přiznáno zajatcům na Guantánamu. „Není to používáno jako dočasné nápravné zařízení, ale jako legální černá díra, kam můžete dostat lidi a vyhnout se veřejné a politické kontrole,“ prohlásila výkonná ředitelka IJN Tina Monshipour Foster.

„Myslím, že Obama zdědil větší problém, než jakým je Guantánamo. Bagram je výsměchem spravedlnosti. Lidé jsou tu drženi roky bez jakéhokoli opodstatnění a pak jsou propuštěni bez nejmenšího vysvětlení.“

Jedním z nejpádnějších argumentů proti stínové síti vojenských věznic je, že pobuřují Afghánce a podněcují povstání.

Dr. Ghajrat Bahir byl vůdcem mudžáhidů, který byl v roce 2002 zatčen pro své vztahy ke Gulb ud-Dínu Hekmatjárovi, známému vojenskému veliteli, jehož muži zabili desítky amerických vojáků. Byl odpůrcem Tálibánu, odsoudil však americký vpád do své vlasti a byl zatčen agenty CIA a dopraven do Afghánistánu. Tam byl v proslulé „Temné věznici“ držen v cele o rozměrech dva krát dva a půl metru bez jakéhokoli světla.

Řekl: „Byly tam ampliony, které po 24 hodin denně vysílaly děsivou hudbu a lidské výkřiky. Byl jsem připoután ke zdi, měl jsem pouta na nohou a byl jsem nahý. Byl jsem tam šest měsíců. Ale nevím, kde to bylo.“

Martyrium dr. Bahira trvalo léta, během nichž byl posílán z jedné afghánské věznice do druhé. Občas byl bez jídla; v některých zařízeních byl držen v celách s příslušníky al-Qá‘idy. O jedné věznici prohlásil: „Byla to továrna na nepřátele, dělala z vězňů a jejich velkých rodin budoucí povstalce.“

Západní diplomat v Kábulu s tím souhlasí: „Zacházení s ním je příkladem toho, jak napomáháme vzniku povstání. Vůbec neměl být vězněn. Oni (Američané) si mysleli, že jeho zatčením se mohou dostat k Hekmatjárovi.“

V loňském roce dostali příbuzní vězňů povolení natočit video hovorů do Bagramu, které zorganizoval Mezinárodní výbor Červeného kříže. Byl povolen omezený počet návštěv. Při čekání na 20 minut svého rozhovoru každá rodina ujišťovala, že jejich příbuzný je nevinný a byl zatčen pouze na základě udání soupeřícího kmene či rodiny.

Sajed Mohammad, paštunský rolník z okresu Tarín Kót v Uruzgánu, cestoval dva dny a dvě noci, aby uviděl svého bratra Šáha Mahmúda, který byl vězněn devět měsíců. „Několik vesničanů ho udalo a Američani vpadli do jeho domu,“ řekl. „Nevíme, co měl údajně spáchat.“

Americká armáda trvala na tom, že je třeba držet ve vězení lidi, kteří chtěli zabíjet americké vojáky. „Jsou zadržováni proto, že pro nás v tomto konfliktu představují nebezpečí. Nebezpečné elementy je třeba ze scény odstranit,“ prohlásil podplukovník Rumi Nielson-Green.

Jestliže má Obama v úmyslu uzavřít věznici na Guantánamu, bude tlačit na americké spojence, aby propuštěným vězňům poskytli domov. Předpokládá se, že Británie bude mezi zeměmi, které budou - byť neochotně - souhlasit, protože se obává, že záporná odpověď by ochladila vřelé vztahy s Washingtonem.

Několik dalších evropských zemí už také souhlasilo s přijetím osob, které už nejsou Spojenými státy považovány za hrozbu, ale z obav o jejich bezpečnost nemohou být poslány zpět do svých zemí.

Británie dříve úspěšně usilovala o návrat devíti britských občanů a čtyř bývalých britských obyvatel na Guantánamu zadržovaných. Ze zbývajících 245 vězňů byla dosud dotázána na ochotu přijmout dva další své bývalé legální obyvatele.

Činitelé nyní připouštějí, že Obamovo vítězství může mít za následek „nový kontext“, v němž musí Británie ukázat ochotu ke spolupráci stejně jako jiní evropští spojenci. Jakákoli žádost by měla být zvažována podle toho, jaké klady přinese a zda je přijatý zajatec hrozbou pro Spojené království.

Obama pokračuje navzdory potížím, kterým čelí, ve svém plánu zavřít během roku Guantánamo, zakázat používání mučení a revize vyšetřování lidí, jako je organizátor 11. září Chálid Šajch Muhammad. Zastavil na dobu revize také rozporuplnou činnost vojenského tribunálu.

Minulý týden bylo odhaleno, že propuštěný zajatec z Guantánama je nyní vůdcem al-Qá‘idy v Jemenu, a Pentagon tvrdí, že 61 bývalých zajatců se „vrátilo k boji“ – i když má pro to málo důkazů.

Clive Stafford Smith, hlava firmy, která zastupuje desítky zajatců, prohlásil, že uzavření věznice je v zájmu americké bezpečnosti. „Guantánamo bohužel působilo jako náborový nástroj extrémistů a inspirovalo k nenávisti vůči Americe víc lidí, než kolik jich sedělo v jeho zdech,“ řekl pro The Sunday Telegraph.

Táborem prošlo asi 780 vězňů a asi 530 bylo dosud propuštěno. Z těch, kteří tam zůstávají, je více než 90 Jemenců, ale Spojeným státům a vlasti předků Usámy bin Ládina se nepodařilo dosáhnout dohody, jak by se s nimi mělo po návratu jednat.

Obama zorganizoval obranný, diplomatický a právní tým na vysoké úrovni, aby prozkoumal, jak vést vyšetřování a kde držet vězně po zavření Guantánama. Republikánští zákonodárci odsoudili výzvy, aby byli přemístěni do střežených pevninských amerických věznic a vojenských základen, a požadovali regulérní soudy.

Ale v Afghánistánu série skandálů, při nichž tálibánští bojovníci utekli z afghánských věznic nebo podplatili stráže a prostě ze zajetí odešli, přiměla americkou armádu k obezřetnosti při předávání nebezpečných teroristů spojencům.

Revize jednotlivých případů 245 vězňů dosud držených na Guantánamu nebude rozšířena na 600 vězňů zadržovaných na neurčito Američany v Afghánistánu ani na tisíce dalších v Iráku.

Tým Baracka Obamy vytrvale mlčí o tom, jaké má plány s Bagramem a zdá se, že je malá pravděpodobnost na změnu zdejší věznice. Právnička a odbornice na terorismus organizace Human Rights Watch Joanne Mariner řekla: „Zrovna teď ji rozšiřují, budují nové zařízení. Brzké uzavření není v plánu.“

Článek Afghanistan's 'Guantanamo' poses new prison problem for Barack Obama vyšel na serveru telegraph.co.uk 25. ledna. Překlad Eva Cironisová.