Čočka a makaróny by mohly ohrozit bezpečnost Izraele

„Kdy v poslední době explodovaly čočkové bomby? Chystá se vás někdo zabít kouskem makarónu?“ ptal se kongresman Brian Laird. Teprve poté, co senátor John Kerry, předseda senátního výboru pro zahraniční vztahy, projednal minulý měsíc na závěr jejich cesty tento problém s ministrem obrany Ehudem Barakem, Izrael povolil protlak. Pokud jde o makaróny, bylo sděleno, že jsou považovány za luxusní zboží a nikoli za humanitární potřebu. Celkový počet produktů zapsaných Izraelem na černou listinu zůstává záhadou pro činitele OSN i pro podpůrné organizace, které bojují s velkým zpožďováním dodávek základních potřeb. Z bezpečnostních důvodů je zakázáno takové zboží jako cement a ocelové pruty, neboť by je Hamás mohl použít k budování bunkrů nebo raket používaných proti izraelským civilistům. Zakázána jsou sluchátka pro nedoslýchavé, protože rtuť v jejich bateriích by bylo možno použít pro výboru chemických zbraní.

Od konce války v lednu bylo z křižovatky Kerem Šalom vráceno už pět nákladů školních počítačů, které byly podrobeny „obchodnímu poplatku“ 1 000 dolarů za kamion.

Papír na tisk nových učebnic pro palestinské školy byl zakázán, zákaz se týká i dovozu mrazících zařízení, generátorů a vodních čerpadel, plynu na vaření a cizrny. Francouzskou vládu zase pobouřilo zamítnutí dovozu systému na čištění vody. Mluvčí agentury UNRWA při OSN Christopher Gunness, odpovědný za palestinské uprchlíky, prohlásil: „Jedním z největších problémů je, že ‚seznam zakázaného‘ se mění, takže zakázané věci odhalujeme ‚případ od případu‘, ‚den po dni‘.“

Výkonný ředitel organizace Human Rights Watch Kenneth Rith řekl: „Izraelskou politiku blokády lze shrnout jedním slovem jako trest, nikoli bezpečnost.“

Článek The pasta, paper and hearing aids that could threaten Israeli security vyšel na britském Independent 2. března. Překlad Eva Cironisová.