Svět podle lišek

Očekáváme Mesiáše, který spasí svět. Když se spasitel omylem konečně v tom chlívku narodí, tak jej ukřižujeme. Věčné a trvale udržitelné čekání je součástí nepsané hry. Ukřižování musíme rychle stihnout před odjezdem na víkend.

Západní (zapadající) pojetí existence je podobné sklenici natočeného piva. Pivní pěna za chvíli opadne, a ve sklenici zůstane jen pivo. Pěnu tvoří bublinky, kombinace vzduchu a tekutiny. Masu tvoří jedinci. Z hlediska pěny lze pivo i vzduch zahrnout pod jeden pojem přírody. Dokonce se i zdá, že ji můžeme do určité míry úspěšně ovlivňovat. A také oddaně věříme, že se nám tímto zevním formálním způsobem podaří potlačit do podvědomí a pokořit celý vesmír.

Pěna masového i individuálního egoizmu se však záhy rozloží, a lze říci, že pro ni samou, podle jejích mylných vlastních vyjádření, pak opravdu už nic není. Jenomže pěna není nejvyšší realitou, jak se ona sama domnívá, ačkoliv případně věří nebo nevěří v boha. Dokonce i ta její víra v boha je samolibou drzostí, neboť pěna věří ve vyšší instanci nikoliv z hlediska této instance, ale pochopitelně z hlediska své skryté samolibosti a účelového výkladu písma.

U trojice boží, můžeme kterékoliv dva zbývající členy stlačit pod dočasnou nadvládu jednoho. Dokonce i nejvyšší bůh předpokládá nějaké podřízené, nad kterými by trůnil jako na WC! Není tudíž nijak nejvyšší, ačkoliv se pyšně nadýmá nad pyramidou rakví!

Úkolem vykladačů písma je mimo lukrativní džob ubít ducha. Proč bychom měli zase něco znovu objevovat, psát a říkat, když všechno bylo řečeno v písmu, když to již řekl nebo napsal Sokrates, Platón, Kant, Einstein, Mojžíš, Archimédes, Lenin, Newton, Paní učitelka….nebo nějaká liška? Stačí si to přece jenom přečíst a naučit se to co sdělili jiní, a rázem budeme znalí nebo geniální jako oni! Pouze naše děti, mimo úžasné vypočítavosti a skvělé vychytralosti, jsou jinak jaksi stále více a více infantilní a dementní.

Je podivné, že žádné sebrané spisy svaté nepocházejí od žen. Těm zřejmě stačí jenom obdivovat a přežvykovat slova mužských primátů. Druhotný, neseriózní a proměnlivý ženský prvek do přísné, přesné a majestátní filosofie, náboženství a vědy nepatří. Aby se neřeklo, maximálně s blahosklonným pochopením akceptujeme jenom mužatku nebo nepohlavní ženu. Ježíšmarjá! Jiná by rázem naši povýšenou vzdělanost zlikvidovala prastarým a osvědčeným způsobem.

Vzdělání můžeme shrnout pod pojem, se kterým můžeme pracovat jako s každým jiným duševním předmětem, o kterém můžeme vytvořit nekonečné množství informací. My kvanta informací o zevním předmětu bereme za nevýslovné bohatství, které vysoce oceňujeme. Vždyť přináší technický, civilizační, průmyslový a ekonomický prospěch? Vskutku důkaz nad důkazy! Což diplomy a tituly přidaném k našemu jménu nehovoří za vše? Není lepšího prostředku k ovládání masového vědomí, než jeho lpění na cizím duševním majetku (vzdělání), na instalovaném ovládacím programu.

Kdo víc informací sní a ví, má podle nás větší poznání. Pologramotný pekař rozhodně nemůže být moudřejší než profesor. Tesař přece nemůže poučovat studované zákoníky a farizeje. Až ty všechny nekonečné kvanta informací o vesmíru získáme a sečteme, pak dosáhneme osvícení! V jistém smyslu ano. Díky mozkové mrtvici, která dávno předtím už zasáhla tělo, dosáhneme kýženého bezvědomí.

Oklamaný svůj klam zásadně chrání! Vždyť je to jeho hlavní životní jistota a duševní vlastnictví, od kterého se odvozuje všechno jeho ostatní lpění a další majetnictví. Tonoucí, místo aby plaval, stébla poznatků o plavání se chytá. Podivné, že klesá ke dnu, a navíc o tom neví?

Norimberským trychtýřem naléváme vědomosti školákům všech věkových skupin do hlav. Efekt a účel toho mučení je zřejmý. Inkvizičním způsobem zahltit, znechutit a umořit hříšníky, aby nikdy nedospěli třeba k té vlastní práci s duševním předmětem. Vyčítáním spolčení s ďáblem, je učiníme dvojnásobně ďáblovými syny zatracení. Ostatně, Komenský - ne Komenský, nic podobného se v dogmatickém školství vědeckého katechizmu žáky neučí. Ostatně, ani (m)učitelé ani ministerstvo školství nemá obvykle vůbec páru, o co se při komické hře jedná. A priori počítáme, že se naše děti rodí duševně retardované. Žádného božího ducha jim nepřiznáváme. Toho musíme ubít.

Kdo poukáže na odvrácenou stranu Měsíce, která pro nás, duševně dvojrozměrné občany, neexistuje, musí být upálen. Přinejmenším proto - jak jsem slyšel - aby se neprozradilo, že na druhé straně Měsíce již dávno Američané obcují s mimozemšťany. Aby se na to nepřišlo, občas tam vyšleme nějaký středověký koráb, který Měsíc obkrouží a třeba cestou ztroskotá.

(Poznámka: My, kteří jsme poetického konspirativního ducha, nezapomeňme, že jméno (nomen) „Komenský“ v sobě obsahuje „omen“ a též německé „kommen“. Jistě již víte, kdo přichází! A ta přípona „-ský“! Je přece úplně jasné, kdo to je a kde byl! Rébus šlechtického původu snáze rozluštíte výměnou mužského tvrdého „y“ za ženské měkké „i“.

Odstavce článku mají kvůli možnosti zadýchání a výskytu srdeční či mozkové příhody, rozsah shodný s běžnou dechovou frekvencí, a mezery mezi nimi si musí doplnit čtenář sám svým úsměvem.)