Finanční expert Michail Chazin: „Ekonomika padne na dno v dubnu! Kdy se zvedne?“

Michaile Leonidoviči, neuběhly ani čtyři měsíce, a všude slyšíš jen krize, krize, krize! Prognózy jsou pesimistické nejen u analytiků, ale také u vůdců. A s každým dnem je to vše temnější a temnější. O oligarších se obecně hovoří, že ke konci tohoto roku přijdou o své majetky.

Vše o čem jsme s Vámi hovořili na podzim, se bohužel naplňuje. Nezaměstnanost roste stejně jako ceny, životní úroveň padá zároveň s rublem, před nárůstem zločinnosti mezi přistěhovalci už začalo varovat i vedení milice (ruská policie). Můžeme samozřejmě diskutovat, zda se krize rozjíždí rychleji nebo pomaleji, kdy konečně padnou ti oligarchové. Ale obecně celý proces probíhá tak, jak bylo předpověděno. To je přirozené, protože to vše bylo teoreticky popsáno už v létech 2000 – 2001. Teorie globální krize se od té doby nezměnila. A co se Ruska týče, příčiny krize jsou zřejmé od 90 let.

Zámořské telecí je levnější než kalužské?!

Přejděme od teorie přímo k praxi. Pád oligarchů je jejich soukromým problémem. Mnozí z nás ještě chodí do práce. S lidmi páchajícími pouliční přestupky se setkáváme také, naštěstí ne všichni. Ale všech se dotýkají osudy rublu. Zcela nedávno ministryně hospodářství prohlásila, že podle hospodářských výsledků roku 2009 bude dolar za 32 ruble. Pak prognózu oficiálně „natáhli“ na 35. Ale „zelená bankovka“ už v lednu přeskočila laťku 36 rublů. O Euru mlčím úplně. Co bude dále?

Teoreticky 50 – 55 rublů za dolar ke konci tohoto roku. Taková byla ještě loňská prognóza naší firmy „Neokon“, provedená v rámci programu informovanosti malého a středního podnikání o reáliích současné hospodářské situace. Na jaře 40 – 45. Ale v rámci této prognózy vycházíme z přirozeného vývoje událostí. Avšak neadekvátní akty vlád mohou vyústit v ještě smutnější důsledky. Klasickým příkladem neadekvátnosti je prohlášení Centrální banky z počátku ledna, že u nás k devalvaci rublu nedochází а jde jen o rozšíření (cenového) pásma. Uljukajev dále dešifruje: ve skutečnosti jsme rozšířili nejen dolní hranici pásma, ale i horní. A není vyloučeno, že v roce 2009 bude rubl kolísat i vzhůru. To je osudová a principiální chyba. Udržováním pásma se tím zároveň ekonomika zbavuje možnosti získání prorůstových zdrojů.

Podle Vás bylo zapotřebí hned devalvovat rubl a ne sekat kočce ocas po kouscích. Ale jestli rubl spadne o hodně, dojde ke zbídačení lidí.

Chápejte, ke zbídačení lidí nedochází, když lidé využívají tuzemskou produkci. Náš problém je v tom, že prakticky nezůstala tuzemská výroba. V našich obchodech se prodávají brambory a mrkev, vypěstované v Belgii a v Holandsku!

A jablka z Číny, Polska, USA. A to ve vlasti legendárního Mičurina!

Hovězí, jak se ukazuje, je levnější nakupovat na druhém konci světa v Argentině a dovážet mrazené přes oceán do ještě dosti agrárního Ruska. Podívejte se na globus, kde jsme my, a kde se nachází Argentina! Jak se to stane, že dokonce i s dopravou je argentinské telecí levnější než kalužské? Je to nesmysl! Blábol! Kde je tady zdravý rozum? Nepřemýšleli jste o tom? V našich obchodech je stále ještě výhodnější prodávat belgické a holandské brambory, argentinské maso, americká jablka, a ne kalužské, lipecké produkty, to znamená, že rubl je příliš vysoko, je třeba jej devalvovat. A k tomu dochází před našima očima. Aby tak brambory v obchodech byly z Kalugy, Lipecka! Nebo třeba mrkev. Musíme se zabezpečovat vlastními produkty, byť by šlo i o brambory. A pak je možné hovořit o tom, že bude hospodářský růst. Ale my jsme po všechna ta léta vlastní výrobu „škrtili“. Ale brzy nebudou valuty na nákup brambor v Belgii. Protože dluhy našich korporací jsou už větší, než státní rezervy. A ropa zlevnila. Pak lidé budou jezdit do Kalugy: „kde jsou brambory?“ Co jím řeknou místní zemědělci? „Pro vás brambory nemáme! Máme jen ty, které rostou na zahrádce za domem, ale ty si sníme sami. Proč jste od nás nekupovali tolik let? Protože Uljukajev s Ignatijevem, Kudrinem udržovali vysoký kurs rublu? Tak běžte za nimi, sluhy lidu. Ať vám dají na brambory ze svého, co si „našetřili“ na vysokých postech. Na Vánoční svátky v Courchevelu (francouzské lyžařské středisko – pozn. překl.) sluhové peníze měli – ať vám z nich dají na brambory“.

Čím výše se lítá, tím hlouběji se padá

Nakonec dojezdili! Říká se, že prezident zakázal tyto skandální spanilé jízdy.

Neoficiálně byl zákaz i dříve, říká se. Tak holt neuposlechli! A krize je netrápí. Když „guljať“ – tak „guljať“! (být na „tahu“ – opulentně si užívat – pozn. překl.) A ejhle, „proguljali“ všechno. Myslím si, že už každý účastník procesu, (který nejednou navštívil Courchevel), má svou verzi, podle které leží vina na jiných. Ale lidem se tím neuleví. A teď nás čeká prudký pokles. Přesněji, už je to tady. Tento hospodářský pád je spojen s tím, že jsme ztratili vnější zdroje financování. Byly dva. Zahraničně –ekonomická konjunktura: vysoké ceny za ropu, plyn, kovy atd. A úvěry zahraničních bank. O úvěry jsme přišli ještě před Novým rokem. Všechno začalo už v březnu 2008, když se v USA položil systém vyhodnocování finančních rizik. Banky začaly zpřísňovat podmínky úvěrování. V květnu – červnu jsme to pocítili poprvé. V srpnu to zesílilo. V září – říjnu jsme začali ztrácet. V létě začaly klesat světové ceny ropy. Ale seriózně jsme to pocítili až teď. Protože existuje prodleva v ropných platbách. Ceny plynu v tomto roce poklesnou také, což přiznává i vláda (plyn se vždycky zlevňuje podle ropy, s odkladem o několik měsíců).

Ale hlavním problémem, který vzniká ne v nejbližších měsících ale týdnech, to jsou regionální rozpočty. U podniků strmě padají tržby a obrat. O levné západní úvěry jsme přišli a tuzemské nás „ohlodávají na kost“! Teoreticky by podniky měly přejít na bezhotovostní formy obratu, jak to bylo v těžkých 90 létech: směnky, barter, atd. procesy už jsou nastartovány. No, ale daně eráru nelze platit barterem! A zatížení regionálních rozpočtů roste. Protože roste nezaměstnanost. Nezaměstnaní si poběží pro podpory. Lidem to bude stačit stěží na jídlo a oděv. A ještě plať za byt! Jinak půjdeš pod most.

Nájmy v letošním roce vzrostly. Exekutoři v Rusku – to už je celá samostatná armáda.

Soudy s neplatiči – to je vážný důvod k sociálním nepokojům. A bez soudů se regionální politikové neobejdou, jím musíme rozumět také. Jestli někomu umožníš neplatit za bydlení, pak nebudou platit všichni! (Nic vám to nepřipomíná?) Každý bude mít železný argument, proč zrovna on má těžké podmínky.

Už nehovořím o tom, že celý hypoteční systém v zemi „uletěl“. Spotřebitelské úvěry také. Není jasné, co se stane s obchodními řetězci. Už jim prudce padají tržby. Ale jsou velké, vše se rozvíjelo s úvěry, úvěry nemohou splácet. Teď nadejde velmi nepříjemné období ostré krize. Velmi podobné na podzim roku 1998. Ale létali jsme výše, padat budeme hlouběji.

Smutné!

Je třeba si uvědomit, že to všechno není náhodné. Přirozený následek hospodářské politiky posledních let. Západu se to nijak netýká. To je naše politika, naše výsledky. Měli jsme ekonomy, kteří hlasitě křičeli ještě 2 – 3 roky, 5 let zpátky: „Tak nelze žít, musíme rozvíjet vlastní výrobu. Jinak přijde katastrofa!“ Ale je prohlašovali za „marginalisty“ „alarmisty“. A hle, dočkali jsme se katastrofy, i když o tom ještě někteří nevědí.

Ale dobře se žilo. Všichni se radovali. Vezmi si úvěr - nechci! Všechnu těžkou práci za nás odedřou Tádžikové.

To je standardní situace. Klidně si žijete, máte dům, rodinu, zahrádku. A najednou se objeví bohatý strýček. Každý měsíc vám posílá penízky. Jakmile jste si zvykli na blahobytný život, dědeček zmizí. Brzy neočekávaně zjistíte, že z vaší staré výplaty, ze které jste předtím normálně vyžili, teď nestačí na udržení nového rodinného domu, drahého auta, které jste si nakoupili, i ženě a dětem. A to podtrhuji, pokud jste peníze od strýčka dostávali „jen tak“. A pokud vám je dával na úvěr, byť i dlouhodobý? Část peněz jsme dostávali jen tak, z prodeje ropy a plynu. Část jsme si brali na úvěr od západních bank, ale za stejné peníze z ropy. Proč jsme nerefinancovali náš bankovní systém, jako to dělaly všechny země na světě? To není možné objasnit racionálně. Nám naši liberální reformátoři od Gajdara po Kudrina s Ignatijevem říkali stále to samé: je třeba získávat západní úvěry a investice. No prosím! Kde jsou ty úvěry a investice?

A my se teď všichni musíme vrátit k tomu, abychom vyžili z vlastních prostředků. A to ne tak, jak jsme si žili v posledních 2 – 3 létech, ale dokonce hůře než v roce 1998. Vždyť tenkrát jsme disponovali kapacitami, které zbyly po SSSR a teď je nemáme.

Klíčovým bodem pro Rusku bude duben. V dubnu se naše ekonomika vrátí do roku 1998.

Drž se práce do úpadu

V krátkosti, padáme na dno. A kdy se zvedneme?

To záleží na činnosti vlády. Varianty jsou různé. První – radikální změna ekonomické politiky. Jak se to stalo v září 1998. Samozřejmě, existují nuance. Tenkrát světové ceny ropy rostly, dnes budou dále klesat. Takže v tomto plánu je to těžší. A nakonec bude zapotřebí udělat to, co se v naší zemi nedělalo: vytvořit mechanismus investování peněz do ruské ekonomiky, do ruského průmyslu, do zemědělství. Až tehdy se můžeme zvedat z kolenou. O nějakých 5 – 6 procent si ke konci roku polepšíme ve vztahu k dubnu. To je mnoho. Ale můžeme také pokračovat v pádu a klesnou o dalších 5 – 6 procent. Bohužel, nevidím dnes nahoře připravenost radikálně měnit ekonomickou politiku.

Nebudeme hádat, jak bude postupovat vedení. A radit Moci je i docela nákladné. Vy to, Michaile Leonidoviči, přeci dobře víte. Když jste pracoval v Kremlu, signalizoval jste nahoru o panujícím krachu. Radil jste, jak se mu vyhnout. Nakonec vás „vylili“ z práce a na celých 10 let jste se propadl mezi „neexportní experty“. Jako za starých dobrých sovětských časů. Raději řekněte nám, prostým lidem, co máme očekávat a nač se máme připravit?

Ta prvé: nebrat úvěry. Ani za nic. Jestli se můžete předčasně zbavit starých úvěrů, udělejte to co možná nejrychleji. Jestliže máte práci, neodcházejte sami, i kdyby vám vedení slibovalo cokoli, dávali vám sliby do budoucna, nebo vyhrožovali reálným snížením výdělku. A neposkytujte jim důvod k propuštění. Nneí žádná jistota, že se vám povede lépe, nebo že vůbec najdete novou práci. Samozřejmě, byvají jednotlivé výjimky, ale ty jen potvrzují pravidlo.

Pokračování interview v příštím čísle týdeníku. Michail Chazin nám řekne, co má ještě řadový občan dělat, má-li cenu se spoléhat na spasitele Obamu, kdy se ukončí pád světové ekonomiky.

Kdo je kdo

CHAZIN Michail Leonidovič se narodil v roce 1962. Studoval na Jaroslavské státní univerzitě a na Moskevské státní univerzitě obor „matematika“. V létech 1984 – 1991 pracoval v AV SSSR. V létech 1993 – 1994 v Pracovním centru ekonomických reforem vlády Ruské federace. V létech 1995 – 1997 byl vedoucím Odboru kreditní politiky Ministerstva hospodářství RF, v létech 1997 – 1998 byl zástupcem vedoucího Hospodářského řízení Prezidenta RF. V červnu 1998 odešel ze státní správy. V současnosti je prezidentem společnosti expertních konzultací „Neokon“.

Kurs dolaru klesl téměř o rubl

Ruská valuta dobývá zpět ztracené pozice

Jevgenij BĚLJAKOV — 12.02.2009

Čtvrtek 12 února – dolar na trzích Moskevské mezibankovní valutové burzy klesl pod 35rublů, a Euro – pod 45rublů. Za jeden den obě světové valuty ztratily více než rubl.

Takový prudký pokles je spojen s několika příčinami.

- Všechno je zákonité. Od pondělí začínají daňové platby v rublech, říká Alexandr OSIN, hlavní ekonom společnosti „FINAM MANAGEMENT“ – firmy peníze potřebují, ale není je odkud vzít,takže je zapotřebí prodat nahromaděné dolary a Euro.

Podle slov Osina, Centrální banka stanovila ve velmi příhodnou chvíli valutové pásmo a pohrozila administrativními opatřeními přestupcům. Tím dala Centrální banka na srozuměnou,že nepřipustí propad ruble pod 41 rublů – to je střední aritmetický průměr dvou světových valut.

Když spekulanti uviděli důraznost Centrální banky, začali prodávat dolary a Euro, aby si fixovali zisky. Plusem pro posílení rublu se stalo i to,že cena ropy zůstává stabilní (okolo$ 40– 45 za barel) už několik týdnů za sebou.

Jestli to tak bude pokračovat dále, ruský rozpočet bude bez deficitu.Pozvedl se i ruský trh akcií.

- Myslím si, že rubl může v nejbližším období ještě posílit,protože daňové platby se ukončí až v dubnu, - říká Osin. – Přesto však v budoucnosti, ke konci roku, dolar poroste. Poptávku po valutách budou tlačit ruské společnosti,které v tomto roce mají zaplatit $116 miliard zahraničních dluhů.

Článek Курс доллара упал почти на рубль vyšel 12.2. na serveru kp.ru. Překlad obou článků (interiew s Chazinem i Kurs dolaru klesl...) - gr