Naléhavá potřeba doby: Zákon rovných cen?

Jedním z hnusných zločinných opatření, která nás denně pronásledují na každém kroku a otravují nám demokratický život, jsou ceny spotřebních produktů končících devítkami. Pomineme mystický smysl ďábelské devítky, která páčí naše podvědomí devátého sklepení horoucích pekel. Nám seriózním vědcům jde především o ekonomický efekt našich výzkumů.

Devítky na konci spotřebitelských cen, mají opticky snížit cenu produktu, a tudíž podvést spotřebitele, za účelem získání vyššího a neoprávněného zisku. Jsou tedy vědomým uváděním spotřebitele v omyl a úmyslným pácháním trestné činnosti. Patřičné zákony však nikdo na tyto zločiny neaplikuje. Jak vidno, nikomu taková očividná hospodářská kriminalita nevadí.

V první fázi této agresivní hospodářské zločinnosti se sice zvyšuje ekonomický obrat a zisk, ale v konečném součtu, jde o grandiózní ztráty hrubého domácího i světového produktu, který spolupůsobí při vytváření domácí i světové krize.

Vezmeme-li v úvahu například 9.999.999 českých spotřebitelů, kteří denně přímo či nepřímo zakoupí jeden produkt s klamnou cenou končící devítkami, znamená oprava záměrného omylu provedení 9.999.999 duševních operací spočívajících v uvědomění si chybné ceny, v provedení řádné opravy a v uvedení ceny na správnou míru.

Američtí vědci ve státě Michigan zjistili, že podobná víceméně podvědomá duševní operace vyžaduje k výživě mozku v závislosti na IQ spotřebitele průměrně asi 99,999 kJ. Při výše uvažovaném uvedeném počtu spotřebitelů, přijde tedy v niveč 999.989.900 kJ. Uvažujeme-li, že průmyslově vyrobených 500 kJ stojí průměrně 10,-Kč, znamená to ztrátu 1.999.979,80 Kč při nákupu jednoho zboží na jednoho obyvatele ČR denně.

Každý z nakupujících zákazníků však nekupuje obvykle jenom jednu věc, každý obchod vám jich vnutí obvykle více. Když uvážíme počet spotřebitelů v celém demokratickém světě, kteří nakupují zboží každý den v roce, rok za rokem, až do své klinické smrti, dostáváme tím grandiózní čísla duševních, energetických a finančních ztrát, které se nemilosrdně promítají do zbytečné globální exploatace planety. Ona promrhaná energie nemůže vynahradit krátkodobé zisky z prodeje, ale naopak však zvyšuje prodej a exploataci planety.

Když se to nakonec suma sumárum sečte a zhodnotí, je to pěkná cesta lidstva do pekel. Každého jistě napadne, co všechno se mohlo z takto promrhaných zdrojů vytvořit? Jakým humanitárním, ekonomickým a ekologickým katastrofám by se zabránilo, kdyby zmíněná kriminalita a choroba byla za zákona zakázána? A to uvažujeme pouze o jednom z tisíců legálních podvodů!

Nebuďme však pesimisté! Pesimismus pravým demokratům nesluší. Abychom se nedopustili trestného činu šíření paniky, je potřeba čtenáře uklidnit vtipem na závěr: Na oběžných drahách kolem Slunce potkal Mars Zemi a diví, proč vypadá tak špatně. Když mu Země odvětila, že je nemocná, tak se Mars zeptal, jak se ta nemoc jmenuje? Když Země odpověděla, že Homo sapiens, Mars ji uklidnil, že to nic není, že ta nemoc brzy přejde.