1929: znovu po 80 letech

Největší německá finanční instituce, Deutsche Bank, ohlásila největší ztrátu od druhé světové války. Banka vykázala loňský rok ztrátu 3,9 miliard EUR, zatímco ještě o rok dříve v roce 2007 se chlubila ziskem 6,5 miliard EUR. Děsivou zprávu pro vkladatele zveřejnila banka na svém webu.

Šéf Deutsche Bank Josef Ackermann označil události posledního čtvrtletí 2008 za “zcela bezprecedentní“. Akcie banky na frankfurtské burze začaly padat.

Španělská průmyslová výroba se propadla v prosinci 2008 o neuvěřitelných 19,6 %, čímž ohromila všechny analytiky a popřela jejich vybájené ekonomické prognózy o dosažení dna a pomalém růstu. Nezaměstnanost v zemi raketově stoupá a v lednu t.r. byla již na svém 13letém maximu.

Podle údajů španělského ministerstva práce se v lednu 2009 přihlásilo ve Španělsku úřadům práce dalších 200 000 lidí. Bez práce je tak již 3,3 milionu, což dělá 14,4 % nezaměstnanost. V Německu je bez práce 3,27 milionu lidí.

V Anglii zkrachovalo v posledním čtvrtletí loňského roku 4600 firem a osobní bankrot postihl 30 000 fyzických osob. V Angli roste armáda nezaměstnaných, která čítá kolem dvou milionů lidí. Navzdory tak drastickým číslům prohlásil britský ministerský předseda na ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu, že „je pevně přesvědčen, že Británie ustojí tento hospodářský pokles“. Nic lepšího než pevné přesvědčení mu totiž nezbylo.

Automobilový průmysl, na který je silně orientována i česká ekonomika, zažil v lednu šok. Prodeje největšího evropského výrobce vozů Volkswagen se propadly asi o 20% v porovnání s 2,9% o měsíc dříve v prosinci. BMW zaznamenal propad o 24%, a to v celosvětovém měřítku. Prodeje Daimler Mercedes šly dolů o plnou třetinu, za leden 2009 prodal jen 62000 vozů v porovnání s 90400 v lednu 2008.

Na lednových demonstracích veřejného sektoru ve Francii bylo vidět mnoho transparentů s výstižným heslem: „Proč máme platit jejich krizi?“ Ano, tak opravdu zní ústřední otázka. Proč mají na krizi doplatit obyčejní lidé místo manažerů bank a vlád, kteří ji způsobili svou hazardní ekonomickou politikou?

Nejhumornější na celém blížícím se krachu je to, že se politici tváří, že se nic tak hrozného neblíží. Nemají ani jinou možnost. Jsou jako kapitáni Titaniku.

Ještě se myslíte, že Vám z peněz v bankách něco zbyde? Máte-li trochu rozumu, vyberte je a nakupujte zlato, diamanty a další likvidní komodity bez ohledu na cenu. Velký bang může být blíže, než si troufáte připustit.