Země mafiánů, svatá válka židů a strašák ruského démona

Divákům tohoto pořadu zcela určitě chyběl v debatě oponent jako sůl, bohužel ne tak „demokratovi“ Havlovi, „objektivnímu“ Moravcovi také ne, ale co diváci ? Co by, ČT nabízí suverénně názory, o kterých se nepolemizuje, protože divákům přece stačí dle ČT jen ta jedna správná pravda. Veřejnoprávní televize nám tak vnucuje Havla jako morální ikonu, která nepotřebuje oponenturu a která má vždycky pravdu.

Tento styl diskusního pořadu bez diskuze na ČT má další dominový efekt, díky kterému jsou Havlovy výroky dále citovány českými významnými médii, ovšem bez prezentace jiného názoru, protože jiný názor díky absenci oponenta ve zmíněném diskusním pořadu prostě nezazněl a zaznít nemohl.

Vzhledem k tomu, jak silně je Havlovo bratrstvo propojeno s Českou televizí, není takový přístup od ČT až tak překvapující. Někdy má člověk až pocit, že je veřejnoprávní televize hlavně PR agenturou pro americko-izraelskou zahraniční politiku, pro nadaci otevřené společnosti židovského miliardáře G. Sorose a pro pochybné ideály o ráji jménem Evropská federace. To, že si tuto převýchovu ještě platí z větší části sami občané, to je na tom to nejsmutnější. Na téma propojení Havlova bratrstva s ČT je možné si přečíst např. tento článek Kdo nám zprivatizoval veřejnoprávní ČT?

Havlovy výroky a názory v pořadu určitě nepřekvapily ty diváky, kteří Havlovy aktivity dlouhodobě sledují. Svým postojem ke krvavým útokům Izraelské armády na palestinské pásmo Gazy podporuje Havel jednostrannou politickou linii, hlásanou svým přítelem knížetem K. Schwarzenbergem, kterého protlačil prostřednictvím Strany zelených do současné Topolánkovy vlády. Podle Havla není za současné situace s Hamasem řeč, stejně jako podle Schwarzenberga si za Izraelské útoky může Hamas sám. Oba pánové tak očekávaně zastávají sionistický pohled na konflikt, kdy záměrně trpí ztrátou objektivní paměti o událostech, které se děly v Palestině (a nejen tam) poslední týdny, měsíce a roky před současným izraelským bombardováním. Od nikoho z českých pro-sionistických politických elit dodnes nezaznělo jediné slůvko kritiky směrem k politice Izraele vůči vlastní arabské menšině, která nemá stejná občanská práva jako izraelští židé, ani směrem k izraelské (takřka genocidní) politice vůči palestinskému národu. Jediné právo, o kterém se stále mluví, je právo židů na svatou zemi Izrael, darovanou jim od Boha. Vše ostatní je vedlejší a nepodstatné.

Oponenta nabídla ČT nakrátko jen k jedinému tématu a to k Lisabonské smlouvě (Declan Ganley). K tématu ztráty národní suverenity kvůli Lisabonské smlouvě (oprášené euroústavě) ovšem Havel nezklamal. Tím, že se podle něj vzdáme státní suverenity ve prospěch EU, se údajně zachráníme před mafiemi, kterými je prý naše republika prolezlá.

V. Havel k tomu v OVM řekl:

„Přesuny kompetencí do Bruselu s LS jsou malé a chválabohu za ně. Já bych uvítal dokonce větší přesuny kompetencí. (...) Jsme země, která neumí své vlastní tuneláře stíhat. My jsme země prolezlá mafiemi. My jsme země, kde může jeden z hlavních mafiánů během domovní prohlídky uprchnout do Afriky. (...) Měli bychom být prý vděčni za to, že se kompetence „lehounce“ přesouvají do Bruselu.“

Je škoda, že divákům Havel neřekl, jakou mafii měl na mysli. Jestli tu albánsko-kosovskou (drogy, kuplířství vydírání), kterou spolu s USA podporoval při útocích proti Srbsku. Nebo tu postkomunisticko-byrokratickou, kterou chránil po roce 1989 s tím, že prý nejsme jako oni. Tím umožnil klidný a bezpečný přechod komunistických kádrů (oba Tomanové, Babiš, rodina Rázlů, Kočárník, Dlouhý, Čalfa, Červenka a mnoho mnoho dalších) do světa kapitalistického byznysu. O tom, jak Havel ztratil paměť ohledně jeho spolupráce s komunisty si můžete přečíst v článku Havlova ztráta paměti o jeho spolupráci s komunisty.

Dodnes se nikdo nezabýval tím, co dělají a čím se živí rodiny bývalých vysokých funkcionářů KSČ. Před lety to zkusil časopis TÝDEN se svou sérií reportáží, ale seriál předčasně ukončil (??) reportáží o komunistické minulosti miliardáře A. Babiše.

Havlův názor o tom, že si sami neumíme demokraticky vládnout a proto by nám měli vládnout někde v Evropě, je stejný jako ten, který dlouhodobě prezentují členové jeho bratrstva J. Pehe a J. Zieleniec (členové klubu OSMA) a který zavání až vlastizradou. Je to stejné jako když nyní europoslankyně sionistka Hybášková obhajuje ztrátu naší suverenity díky nové směrnici EU, která už neumožní naší republice si svobodně nakupovat zbraně a budou o tom rozhodovat neprůhledné bruselské struktury, viz. její blog.

Ohledně vstupu naší země do EU, byl český národ záměrně podváděn a uváděn v omyl. Během kampaně před referendem o vstupu do EU jsme byli Havlem a jeho bratrstvem ujišťováni, že nám nehrozí žádná ztráta naší suverenity a že se nemusíme bát velkých zemí jako Německo či Francie, protože jsme chránění právem veta, tzn. že státy EU musí hlasovat jednomyslně a malým státům tak nic nehrozí. Dnes začíná Havel otevřeně mluvit o evropské federaci a případná Lisabonská smlouva nám tzv. právo veta odebere. Jak budeme hájit naše zájmy v nějaké federaci, v které bude náš národ činit nějaká 3% populace ? Nebo už nebudou žádné „naše“ zájmy, budeme všichni dle propagátorů v ČT „U nás doma v Evropě“ ?

Havlův sen o jednoduché euroústavě, kterou se budou jednou učit děti ve škole, to byla už jen závěrečná perla, na kterou samozřejmě Moravec nijak kriticky nereagoval. A jak by také mohl, když je sám součástí dlouhodobé mediální kampaně ČT ve prospěch integrace naší země do bruselských struktur. Neplatíme si z vlastních peněz veřejnoprávní televizi ale právě proto, aby byla zajištěna větší pluralita zveřejňovaných informací i názorů ? Kde je např. nějaká demokratická nezaujatá diskuze o vojenské základně v Brdech, o válce v Kosovu, Iráku, Afghánistánu nebo o izraelsko-palestinském konfliktu ?

Základna USA v Brdech je zrovna ukázkový příklad neobjektivního a zaujatého přístupu novinářů (námi financovaných) v ČT, kteří evidentně podporují jednu stranu sporu. Na to upozorňuje např. článek ČT se základnou USA a nikdy jinak.

Havel:

„Když neprojde Lisabonská smlouva, bude se časem schvalovat smlouva jiná, ale smlouva o americké základně v Brdech je jednorázová věc. (...) Rusům je jedno, jestli bude koule v brdech nebo ne, radar je zkouška, jak moc se jich bojíme. (...) Zkoušejí to a teď záleží na nás, jak obstojíme v té zkoušce.“

Tato Havlova slova jsou jen čistá propaganda. Nedoložil svá tvrzení jediným důkazem a Moravec jej samozřejmě nevyžadoval. Vyjádření ruských představitelů, dohledatelná na zpravodajských webech, usvědčují Havla ze lži. Rusům to rozhodně není jedno, stačí se podívat se na dva níže uvedené výroky.

2. prosince 2008 zazněl v odpoledním Radiožurnálu (ve 12.20 hod.) rozhovor s ruským velvyslancem při NATO, který mj. uvedl, že Rusko požádalo USA o technické záruky, že radar nemůže být ani teoreticky použit proti Rusku. Najít takové technické řešení, aby akční rádius radaru nezasahoval do území Ruska. To Američané zaručit odmítli.

Kandidát na amerického prezidenta Fred Thompson k zaměření plánovaného radaru během kampaně prohlásil: „Efektivní systém protiraketové obrany má kritický význam, aby chránil Ameriku před režimy podobnými Severní Koreji… před zločineckými zeměmi jako například Írán… a aby zajistil před potenciálními hrozbami ze strany možných strategických soupeřů – Ruska a Číny.“

Havel:

„Rusko neví, kde mají začínat a končit jeho hranice a z toho důvodu Rusku prý připadají mikroskopické státy kolem Ruska nebezpečné.“

Havel už neřekl, že v těchto „mikroskopických“ státech kolem Ruska vznikají americké vojenské základny jak houby po dešti nebo mají vládnoucí elity (podporované USA) těchto států snahu dostat jejich země mezi členy vojenské aliance NATO. Překvapivý ale postoj Havla rozhodně není, o velmi silných vazbách Havla na neokonzervativní kruhy v USA si už štěbetají o vrabci na střeše, viz. např. článek Havlova pravda začíná v mučírnách CIA, ale to mu nebrání v arogantních a demagogických útocích na Rusko, jakožto hlavní překážku dosažení americké dominance ve světě.

„Nezaujatý“ moderátor Moravec ještě Havlovi nahrával: „Medveděv nebo Putin moc dobře vědí, kde chtějí, aby končilo Rusko, aby možná končilo na Slovenských hranicích.“

Kdo dal novináři a moderátorovi diskusního pořadu OVM Moravcovi právo, vyjadřovat ve veřejnoprávní televizi své osobní názory na Rusko a jeho zahraniční politiku ? Jestliže nebyl schopen (nebo nechtěl) zajistit k Havlovi do diskuze oponenta, neměl jej svými dotazy „na tělo“ alespoň suplovat ? Otázek mohlo zaznít velmi mnoho, ale Moravec nepoložil Havlovi žádnou.

Další dialog mezi Havlem a Moravcem snad ani nepotřebuje další komentář.

Havel:

„Medveděv řekl dost strašnou větu, že své zájmy bude Rusko hájit třeba i silou. To je něco, co by neřekl ani Brežněv.“

Moravec:

„Není to i americká politika ? Američané také říkají, hájení demokracie silou.“

Havel:

„Je rozdíl mezi principem a zájmem. (...) Co je to ale zájem ? To může být lecos. V případě Ruska se jako první nabízí podezření, že se tím zájmem rozumí panovat, nějak ovládat nebo tahati za nitky, manipulovat. Zažili jsme v pád do Gruzie, a po tomto vpádu je velmi zneklidňující slyšet takováto slova.“

Je do dnešního dne již mnohokráte z mnoha stran potvrzeno, že útočníkem v Gruzínském konfliktu byla Gruzie. Havel tak opět používá demagogii ke kritice Ruska, z kterého dělá démona dnešního světa. Je potřeba asi Havlovi připomenout, že je jiná světová velmoc, hájící své zájmy ve světě třeba i silou, která tahá za nitky a manipuluje. Této velmoci jsme nyní sluhou i poskokem, nemělo by nás spíše zneklidňovat toto ?

Zajímavý článek o Gruzínském konfliktu V ten, kdy umřela pravda.

Celý pořad s V. Havlem na ČT je k vidění: Otázky Václava Moravce