Frederick Töben nebude vydán z Británie do německého vězení, vyhrál

Německý žalobce stáhl své odvolání poté, co britský soud minulý měsíc odmítl vydat kontroverzního historika zadrženého na britském letišti Heathrow na základě evropského zatykače za popírání Hitlerových zločinů proti Židům.

Právní zástupce dr. Töbena, Kevin Lowry-Mullins dnes řekl, že podepsal s německou vládou dohodu, podle které tato ukončí činnost proti jeho klientovi.

Očekávalo se, že dr. Töben bude muset podstoupit tvrdou právní bitvu kvůli požadavku německé vlády na jeho vydání do Německa.

Byl zadržen v tranzitním prostoru londýnského letiště Heathrow 1. října na základě zatykače obviňujícího jej z rasismu a z publikování antisemitských názorů.

Ale soudce Westminsterského magistrátu, Daphne Wickham, rozhodl, že vydání Töbena do Německa nelze provést, neboť požadavek obsahoval pouze neúplné detaily jeho údajného provinění, nebylo napsáno, kde se jich dopustil, jak a kdy.

„Soud nezkoumal, zda údajné činy dr. Töbena naplňují skutkovou podstatu pro vydání,“ řekl soudce Wickham.

„Ale text zatykače je formulován vágně a nepřesně. Z toho důvodu jej nepovažuji za platný a nemohu obviněného vydat.“

Soudce umožnil propuštění dr. Töbena na kauci 100 tisíc liber a nařídil přísné podmínky. Dr. Töben se musel zdržovat na určité adrese schválené britskými úřady, musel se denně hlásit na policii, nesměl používat internet, nesměl hovořit s médií a nesměl se zúčastňovat veřejných shromáždění.

Právní zástupci dr. Töbena postavili svou obhajobu na tom, že zatykač nesplňuje požadavky, neboť neobsahuje čas a místo údajných obvinění, rovněž z něj není jasná míra provinění čtyřiašedesátiletého dr. Töbena.

Případ vyvolal v Británii obavu o míru svobody, neboť na rozdíl od Británie a Austrálie v Německu popírání holocaustu je zločin a viník může strávit ve vězení až pět let. Dr. Töben, zakladatel institutu Adelaide, byl v průběhu svého slyšení podpořen svými příznivci včetně britského popírače holocaustu Davida Irving a bývalé australské královny krásy Michele Renouf.

Poté, co byl dr. Töben propuštěn, David Irving prohlásil: „Znovu jsme porazili Německo. De facto porazili jsme Evropu. Vždy jsme [v této zemi] věřili ve svobodu projevu, bez ohledu na to, jak bláznivé názory lidé zastávají.“

Německý žalobce Andreas Grossmann z okrsku v Mannheimu, který na případě Töben pracoval, řekl Australanům, že očekává, že dr. Töben stane v Německu před soudem počátkem příštího roku.

Pan Grossmann rovněž varoval, že ačkoliv bývá v Německu pravidlem, že káranci jsou po uplynutí třetiny až poloviny trestu propuštěni na svobodu, tvrdohlavá neochota revizionistů holocaustu změnit svůj názor vede k tomu, že s předčasným propuštěním nemohou počítat.

„Tihle lidé mají jen malou šanci, že vyjdou z vězení dříve, než si odsedí celý trest,“ řekl pan Grossmann.

Vzhledem k tomu, že dr. Töben je cizinec, byl by za normálních okolností odeslán do Austrálie po vypršení poloviny trestu s tím, že druhou polovinu stráví v australském vězení, ale v jeho případě je i tato možnost nepravděpodobná, neboť trvale odmítá uznat svůj omyl.

Článek Frederick Toben wins UK fight over extradition to Germany vyšel na serveru theaustraliennews.com.au 21. listopadu. Překlad editor.

Doplnění editora

Čím déle nad tou zprávou přemýšlím, tím spíše mám pocit, že jsme možná nepochopili jednání německého žalobce, pana Grossmanna. Co může dělat člověk v situaci, kdy má na krku nůž? Co byste udělali, kdybyste byli v roli státního žalobce, zákon vám ukládal povinnost někoho stíhat a přitom byste věděli, že to je blbost? Podle mě přesně to, co udělal pan Grossmann.

Vyplnili byste zatykač na jmenovaného, ale udělali byste to tak ledabyle, že by to následně každý soudce musel smést se stolu pro formální chyby. Vyplňovali byste to vědomě nešikovně. Neúplně. Kde je příslovečná německá důkladnost? Čtěme mezi řádky! Opravdu věříte, že německý žalobce nebyl schopen vyplnit jasně žádost o vydání? Že by nevěděl, že taková žádost k cizí vládě musí obsahovat KDE se údajný zločin stal, KDY a JAK se stal? A pokud se už ta chyba stala, proč nedodal opravu nebo doplnění? Proč přistoupil na smlouvu s obhájcem Töbena? Musel? Neměl jinou možnost?

Ba ne. Začínám se přiklánět k názory, že pan Grossmann sehrál s těmi-které-nesmíme-jmenovat docela hezké divadlo. Aby ještě více zmátl své šéfy, vypustil několik temných hrozeb (=tvrdohlavá neochota uznat omyl povede k neprominutí zbytku trestu, k nevydání do země původu, apod). Vlk se nažral a koza zůstala celá. Pokusil jsem se. Nevyšlo to. Smůla, panko. :-)

Upozorňuji, že to je jen domněnka. Pravdu se asi nikdy nedovíme.