Mutované osivo pro Mezopotámii

Nejdřív třeba uvést souvislosti. Většina lidí nikdy neslyšela o nechvalně známých „100 výnosech“ z doby správcování L. Paula Bremera v roce 2003 v Iráku, ale právě ty pomáhají objasnit, proč většina Iráčanů zachovává vůči cizím okupantům odpor. Oněch 100 výnosů dovoluje mnohonárodním korporacím v podstatě privatizovat celou zemi, a takový stupeň cizí a privátní kontroly svět neviděl od dob Společnosti britské Východní Indie a jejích exteritoriálních smluv.

Několik příkladů ze 100 výnosů pro ilustraci:

Výnos 39 dovoluje nezdaněné převody všech zisků korporací.

Výnos 17 zaručuje zahraničním podnikatelům včetně soukromých bezpečnostních firem imunitu před iráckými zákony.

Výnosy 57 a 77 garantují provádění nařízení při rozmisťování Američany jmenovaných auditorů a generálních inspektorů do každého ministerstva na pět let a s rozsáhlou pravomocí nad smlouvami, programy, zaměstnanci a směrnicemi.

Zpátky k jednomu z nejnestoudnějších ze všech: k výnosu 81. Podle něho musí nyní iráčtí rolníci, kteří pěstují na prodej, kupovat „registrované osivo“. To obvykle dovážejí společnosti Monsanto, Cargill a World Wide Wheat Company. Bohužel tato „registrovaná osiva“ jsou „terminátory“, tj. konečnými členy, tj. jsou sterilní. Představte si, že jsou všichni muži lidského rodu neplodní a k reprodukci je třeba kupovat sperma v bance. V zemědělských poměrech je takové osivo stejným příkladem sterility. Nemá žádnou zemědělskou hodnotu, je určeno jen k vytváření monopolů. Sierra Club, spíše hlavní „památková“ než radikální organizace na ochranu životního prostředí, uvádí přesně totéž:

„Tato technologie by chránila intelektuální vlastnické zájmy společností vyrábějících z geneticky upravovaných plodin osivo sterilní, neschopné klíčit. Terminátor by rolníkům znemožnil uchovat si osivo ze sklizně pro příští rok a donutil je kupovat osivo od dodavatelů. Ve třetím světě tato nemožnost zachovat si vlastní osivo může být pro chudé rolníky velkou, možná fatální přítěží.“

Co dělá tento výnos 81 ještě nestoudnějším, je to, že iráčtí rolníci měli vlastní osivo pšenice a ječmene nejméně od roku 4000 př. Kr. kdy se objevilo zavlažované zemědělství, a pravděpodobně dokonce od 8000 př. Kr., kdy byla pšenice poprvé použita. Teď byli mezopotámští rolníci zaskočeni bioinženýry v bílých pláštích floridských korporací, kteří usilují o nahrazení stovek přirozených odrůd hrstkou geneticky smíchaných hybridů.

Kde se takové hybridy vzaly? Pocházejí z rozsáhlé mise provázející invazi do Iráku, která byla pod bedlivým dohledem plánována celé roky neokonzervativní frakcí, jež přijala glorifikaci státu Lva Trockého, jeho teorii „permanentní revoluce“ a jeho cíl vývozu revoluce do celého světa. Neokonzervativní revoluce pomáhá změnit ekonomické, politické a kulturní základy zemí druhé polokoule (odmítajíc zastaralé pojetí sebeurčení, suverenity i systém národních států). K tomuto poslání patří transformace zemědělství a vytvoření „kontroly potravin“ nad místní populací.

Výnos 81 zapadá do tohoto revolučního programu a je zcela ďábelský svou důkladnou kontrolou. Zaprvé nutí irácké rolníky používat registrované osivo („chráněnou odrůdu“). Dále klasicky orwellovským jazykem definuje přirozené osivo jako nelegální („neoprávněnou odrůdu“).

Je to tak neuvěřitelné, že je třeba to zopakovat. Exotické geneticky smíchané osivo je „chráněná odrůda“ a původní osivo je „neoprávněná odrůda“.

Jak vysvětluje Jeffrey Smith v článku Obnovení iráckého zemědělství:

„Pro kvalitu ochrany osevní odrůdy osivo musí splňovat následující kritéria: musí být ‚nové, odlišné, jednotné a trvalé‘ … je nemožné, aby osivo vypěstované lidmi v Iráku tato kritéria splňovalo. Jejich osivo není ‚nové‘, je produktem tisíciletého vývoje. Není ani ‚odlišné‘. Volná výměna osiva provozovaná po staletí zajistila, že se charakteristické rysy místních odrůd pomíchaly. Svou růzností je také opakem ‚jednotného a trvalého‘.

Výnos 81 má orwellovský název „Ochrana osevní odrůdy“. Každý své pověsti dbalý odborník ovšem ví, že vnucovanou biologickou unifikaci doprovází přesný opak: redukuje různost a ohrožuje odrůdu. Takže výnos 81 přichází s orwellovským názvem a obsahuje orwelliánská nařízení.

Jeffrey Smith odhalil neplechy skryté ve výnosu 81, když shledal jako absurdní, že pro Irák bylo vyvinuto šest odrůd pšenice: „Tři budou rolníci používat pro pěstování pšenice, z níž se vyrábějí těstoviny; tři další budou pro výrobu chleba.

Těstoviny? Podle zprávy Světového potravinového programu z roku 2001 o Iráku ‚k dietním návykům a oblibě patří spotřeba velkého množství a druhů masa, dále kuřat, luštěnin, obilnin, zeleniny, ovoce a mléčných produktů.‘ Ani zmínka o lasaních. Podobně rychlá kontrola blízkovýchodní kuchařky v mé kuchyňské poličce, ač ne výlučně irácké, neodhalila naprosto nic o pokrmech z těstovin.

Mohou existovat jen dva důvody, proč 50 procent obilnin bylo vyvinuto pro použití na těstoviny. Jedním je, že Spojené státy mají v úmyslu mít v Iráku tolik vojáků a obchodníků, že orientují zemědělství země na výživu ‚překrmených Američanů‘ a nikoli ‚hladovějících Iráčanů‘. Nebo, a to pravděpodobněji, proto, že potraviny vůbec nejsou určeny k tomu, aby byly snědeny v Iráku …“

Právě proto, že ho iráčtí rolníci nemohou číst, prosazuje výnos 81 monopol na osiva i násilím. Potvrzuje to jeho vlastní text, ukrytý v drobném tisku:

„Soud může nařídit konfiskaci nelegální odrůdy, jakož i suroviny a nástroje použité při porušení pokynu o chráněné odrůdě. Soud může rovněž rozhodnout o zničení neoprávněné odrůdy jakož i surovin a nástrojů nebo o jejich likvidaci jakýmkoli nekomerčním způsobem.“

Výnos 81 je o moci a zisku, ale tváří se jako humanitární legislativa.

Na dovršení všeho má celý výnos spíše autoritativní ráz. Podepsal ho sám L. Paul Bremer svou vlastní rukou, pravděpodobně svým vlastním perem:

„Na základě mé pravomoci jako správce dočasné koaliční správy …“

Jako římští prokonzulové, také Paul Bremer strávil v provincii rok a vládl takzvaným barbarům …

Text je výňatkem z nové knihy Andrewa Boswortha Biotech Empire: The Untold Future of Food, Pills and Sex, available at Amazon. Autor je asistentem na Texaské univerzitě v Brownsville.

Článek Mutant Seeds for Mesopotamia vyšel 15. října na serveru uruknet.de. Překlad Eva Cironisová