Záchranný balíček s mašličkou

Nerozumné chování makléřů mělo být odměněno a mělo jim být umožněno ještě chvíli pokračovat, bublina měla být o malinko větší a naše přicházející deprese učiněna mnohem větší, ale pak se něco přihodilo na půdě kongresu.

Občané se postarali, aby jejich hlas byl slyšen.

Skutečnými důvody za změnou chování kongresu tento týden byly tisíce telefonátů a emailů doručených kongresmanům, zpomalujících mailový systém kongresu. Pomalu, jako když se otáčí Titanik, se nálada kongresmanů měnila a my jsme slyšeli, jak kapitulují a mění svou písničku, zoufale se přitom snažíce zachránit dohodu o výkupném a současně nerozzuřit své voliče.

Teď slyšíme o ochraně daňových poplatníků, o zlatých padácích a dalších nuancích, které sotva zakrývají fakt, že bychom vytvořili z čistého vzduchu více peněz a více devalvovali dolar. Není problémem JAK vláda utratí peníze, ale to, že je utratí. My je nemáme. Už dlužíme deset bilionů dolarů a to nepočítám nekryté závazky. Utrácíme každý rok bilion, který nemáme, na naše zámořské impérium. A teď se má odněkud kouzelně vynořit další bilion a vyřešit všechny naše problémy. Ne – vytvoření více peněz může pro některé banky na Wall Street s dobrými kontakty odsunout nevyhnutelné, ale o několik týdnů později budeme tam, kde jsme teď, jen o mnoho chudší.

Nešťastné je, že už jsme utratili nejméně 700 miliard na jiných výkupných, které nevyřešili náš problém. A zatímco všechna ta jednání probíhala, byl v tichosti vykoupen automobilový průmysl, bez kontroverzí, bez diskuzí, za cenu 25 miliard.

Nevyhnutelně, zdá se, kongresmani podvedou své voliče a výkupné bude schváleno, protože takto je Wall Street zvyklý a Washington se podřídil. Lidé mají právo obávat se o svou finanční budoucnost. Třicet let jsem hovořil o problémech, kterými bychom se měli zabývat a změnit způsob, jak je řešíme. Nyní jsme v situaci, která nemá žádné dobré řešení a nemáme kouzelný proutek. Ale to nejhorší, co můžeme udělat, je kumulovat naše problémy tím, že ještě silněji opakujeme minulé chyby. Před námi je těžká ekonomická doba, o tom není pochyb, bez ohledu na to, co uděláme, i kdybychom neudělali nic. Otázka je, budeme mít odvahu polknout hořkou medicínu teď a nějak to vydržet nebo prodloužíme utrpení o mnoho let, které přijdou? Jsem méně a méně optimistický, co se odpovědi na tuhle otázku týče.

Článek Lipstick on a Bailout vyšel 1. října na serveru informationclearinghouse.info. Překlad editor.