Operace přinucení Ruska k misi

Když prohrajete válku na bojišti, můžete ji vyhrát zpět za jednacím stolem. V roce 1905, na konferenci v americkém Portsmouthu, vedoucí ruské delegace a pozdější carský ministerský předseda Ruského impéria Sergej Julievič Witte, díky svému rozumu a svým diplomatickým schopnostem zvrátil nepříjemné výsledky Rusko-japonské války v mírovou dohodu ponižující pro Japonsko, která minimalizovala teritoriální a geopolitické ztráty poražených. Když se do Tokia donesly zprávy s podrobnostmi podepsané dohody, ve městě vznikly masové nepokoje a pohromy policejních oddílů, které nenesly za nic žádnou vinu.

Něco podobného Witteově kombinačním schopnostem, s prohnanou rošádou vítězů a poražených, se dnes západ pokouší rozehrát ve vztahu k Rusku. Přirovnávajíce pero a mikrofon k bajonetu, západní diplomaté ve vysokých kabinetech se pokoušejí Rusku revanšovat za porážku Saakšviliho režimu a vřele podporují jeho „progresivní demokratické společnosti“ v tzv. pětidenní válce v Jižní Osetii. Jan na rozdíl od Witteho dělají všechno neohrabaně, otevřeně a náhle.

Minulý týden se zostřily rozhovory mezi Ruskem a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), týkající se odeslání dalších neozbrojených vojenských pozorovatelů do Gruzie až do 80 lidí. Brzdou procesu rozhovorů se stalo stanovisko OBSE ve věci dislokace pozorovatelské mise, která je přizvána k tomu, aby nebyly dopuštěny nové gruzínsko-osetinské srážky. Evropané chtějí, aby pozorovatelé byli dislokováni nejen v tzv. nárazníkových zónách na území Gruzie – okresech,které hraničí s Jižní Osetií, ale i v Jižní Osetii samotné. To znamená, že Jižní Osetii osvobozovali od gruzínské armády ruští vojáci, ale dozor budou provádět, tj. dohlížet na pořádek v Jižní Osetii budou Evropané s vypoulenýma očima. Tak to chtějí. A velmi chtějí.

A ještě aby nechtěli: do 8 srpna Saakšviliho před napadením Cchinvali udržovalo jen ohromné vypětí vůle jeho zaoceánského pána (pán čekal na chvíli vhodnou pro útok) a naděje na to, že ruský kontingent mírotvůrců v zóně gruzínsko-jihoosetinského konfliktu se nějakým způsobem podaří vyměnit za západní mírotvorné síly. Saakšvili, jak si pamatujete, o nezbytnosti této výměny hovořil nepřetržitě. Teď o tom začínají utvrzovat jeho západní spolubojovníci. A není důležité, že v daném případě jde o neozbrojenou pozorovatelskou misi. Což pak má západ problém vyzbrojit své odvážné bojovníky proti „ruské expanzi“? Stačí se podívat například na gruzínskou armádu. Nebo na exponáty v Ústředním muzeu Ozbrojených sil RF, kde se vystavují zbraně a výzbroj, dobyté na Gruzínech. Je možné nepochybovat, že i cesta od pozorovatelské mise do plnohodnotného „mírotvorného“ seskupení v Jižní Osetii západ prodělá velmi rychle – pod záminkou „ochrany“ pozorovatelů a místního obyvatelstva.

Tím více, že šéf Pentagonu Robert Gates v těchto dnech při interview britskému televiznímu kanálu Sky News otevřeně pohrozil Rusku prohlášením, že pokud Ruská vojska vstoupí do Gruzie, až se stane členem NATO, pak Aliance odpoví na její akci silou. Stanovy NATO, jak známo, zakazují přijímat do této organizace země, které mají nevyřízené teritoriální konflikty. Proto čert ví, co měl Gates na mysli: jestli, že Gruzii přijmou do NATO, bez ohledu na neuregulované konflikty, že pak NATO „odpoví Rusku silou“ na teritoriu Jižní Osetie a Abcházie, které Aliance, jakož i celý západní svět, nadále považuje za součásti Gruzie.

Přitom úřady Jižní Osetie a Abcházie již nejednou prohlašovaly, že žádné západní mírotvorce – ozbrojené nebo neozbrojené – na území svých republik nepustí. Takové stanovisko hájí i Rusko. Připomenu, v souladu s dodatkovou dohodou, dosaženou v Moskvě 8. září prezidenty Ruska a Francie Medvědětem – Sarkozym ruští vojáci k 15. říjnu musí zcela opustit nárazníkové zóny NA ÚZEMÍ GRUZIE poté, až to tam obsadí pozorovatelská mise ES. O území Jižní osetie a Abcházie nebylo ani řeči. A nemohlo ani být: západní, východní, nebo jacíkoli představitelé nemají právo dohlížet na občany Ruska, kterými jsou téměř všichni obyvatelé těchto dvou republik.. Za ruské občany zodpovídá Rusko a nikdo jiný.

Avšak západ, podle všeho, tuto skutečnost ignoruje. Jakož i skutečnost, že Rusko, na rozdíl od západu uznalo nezávislost Jižní Osetie a Abcházie, proto pro Rusko sousloví „území Gruzie“ již dále nemá vztah k Jižní Osetii a Abcházii. A jestliže Rusko provedla v Jižní osetii operaci přinucení agresora k míru, pak západ se nyní pokouší cestou hrubého politického nátlaku provést svéráznou operaci k přinucení Ruska na mírotvornou misi – v takové podobě, jaká je výhodná pro západ a Saakašviliho. Taková je to agresivní tvorba míru. Nebo mírotvorná mise. Permanentní představitel RF u OSN Vitalij Čurkin na zasedání Parlamentního shromáždění OBSE v kanadském Torontu 19. září přímo nazval činnost Organizace pokusem o přepis dohody uzavřené mezi Medvědětem a Sarkozym.

Není vyloučeno, že téma evropských pozorovatelů v Jižní Osetii a Abcházii bude naneseno i dnes a zítra na naplánovaných setkáních vedení federálního shromáždění RF s delegací Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE), která přibyla do Moskvy pro zjištění situace v rusko-gruzinských vztazích. Dříve skupina evropských parlamentářů vyzvala k revizi plných mocí ruské delegace v PACE kvůli činností Ruska na Kavkazu. A generální tajemník Rady Evropy Terry Davis minulý pátek prohlásil, že PACE posoudí tuto otázku – plné moci delegace RF – na svém nejbližším zasedání, které bude zahájeno 29. září ve Strassburgu. Kde budou na Rusko možná opět tlačit, vyhrožovat a pokusí se Rusku diktovat své podmínky. Jako by Rusko bylo agresorem a ne obětí agrese, jako by bylo poraženo a ne vítězem.

Ukázkou tohoto spojení byla vystoupení představitelů Rady Evropy minulý týden v Bruselu na desátém zasedání Rady pro spolupráci mezi Kazachstánem a ES. Zasedání bylo věnováno ekonomickým otázkám, které nemají vztah k událostem na Kavkazu: o tom hovoří alespoň tato skutečnost, že kazašskou delegaci v Bruselu vedl ministr průmyslu a obchodu Vladimír Školnik. Dále ЕС neopomenula na své tiskové konferenci k výsledkům zasedání vyzvat Kazachstán, aby neuznával nezávislost Jižní Osetie a Abcházie.

Souhlasíte, že je to divné prohlášení organizace, jejíž vyslanci mají v nejbližší době s mezní objektivitou, neutralitou a nezaujatostí plnit pozorovatelskou misi v Gruzii po stažení ruských oddílů a zabránit novým provokacím Saakašviliho režimu. Není obtížné si představit, jak s podobnou náladou budou pozorovat a bránit. Je to jako kdyby člověk napadený chuligánem, jej přemohl a předal policistovi, který by se dostavil za několik dní. A policista by s chuligánem na sebe mrkli, rozvázal by mu oteklé ruce laskavě by mu poradil ubalit postiženému – za nedůstojné chování vůči chuligánům.

Článek Операция по принуждению России к миссии vyšel na serveru km.ru 22.9. Překlad -gr.