Válka v Gruzii: izraelská spojitost

Boje, které tento víkend propukly mezi Ruskem a Gruzií, odhalily silné zapojení Izraele do dění v regionu prodejem moderních zbraní Gruzii a výcvikem její armády.

Ministr obrany Izraele uspořádal v neděli mimořádné jednání o různých vojenských smlouvách, sjednávaných Izraelci v Gruzii, ale žádná změna politiky zatím oznámena nebyla.

Ministr zahraničí varoval vzhledem k probíhajícímu vojenskému konfliktu s Ruskem Izraelce před cestami do Gruzie a ty, kdo už v Gruzii jsou, vyzval, aby kontaktovali tbiliskou ambasádu nebo situační středisko ministerstva v Izraeli.

„Záležitost pečlivě monitorujeme,“ uvedl zdroj z ministerstva obrany. „Nepodnikáme nic, co by mohlo poškodit zájmy Izraele. Zamítli jsme řadu žádostí týkajících se prodeje zbraní do Gruzie; a ty, které byly schváleny, byly patřičně revidovány. Zatím jsme neuplatnili žádná omezení na prodej obranných prostředků.“

Izrael zahájil prodej zbraní Gruzii asi před sedmi lety na základě iniciativy gruzínských občanů, kteří emigrovali do Izraele a stali se byznysmeny. „Kontaktovali činitele průmyslu rezortu obrany a prodejce zbraní a řekli jim, že Gruzie má poměrně velký rozpočet a mohla by mít zájem o nákup izraelských zbraní,“ uvedl zdroj zapojený do exportu výzbroje.

Vojenská spolupráce obou zemí se okamžitě rozvinula. Skutečnost, že gruzínský ministr obrany Davit Kezerašvili je bývalý Izraelec, který plynně hovoří hebrejsky, k této spolupráci samozřejmě přispěla. „Jeho dveře byly vždy otevřeny Izraelcům, kteří přišli a nabídli jeho zemi zbrojní systém made in Israel,“ uvedl zdroj dále. „Ve srovnání se zeměmi východní Evropy byly smlouvy s touto zemí sjednávány rychle, většinou díky zapojení personálu ministerstva obrany.“

Mezi Izraelci, kteří využili příležitosti a začali v Gruzii obchodovat, byl bývalý ministr Roni Milo a jeho bratr Šlomo, bývalý generální ředitel vojenského průmyslu brigádní generál Gal Hirš a generálmajor Jisrael Ziv (oba penzionovaní). Roni Milo uzavíral obchody v Gruzii pro Elbit Systems a pro vojenský průmysl a s pomocí izraelského průmyslu obrany řídil prodej dálkově ovládaných vozidel, automatických tankových věží pro obrněná vozidla, protileteckých systémů, komunikačních systémů, střel a raket. Gal Hirš podle izraelských zdrojů poradil gruzínské armádě vytvořit elitní jednotky po vzoru Sajeret Matkal, znovuvyzbrojit armádu a uspořádat různé kurzy v oblasti vojenské rozvědky a bojů v zastavěných oblastech.

Izraelci pracující v Gruzii se pokoušeli přesvědčit izraelský letecký průmysl, aby prodal gruzínským leteckým silám různé systémy, ale byli odmítnuti. Důvodem odmítnutí byly „zvláštní“ vztahy vytvořené mezi izraelským leteckým průmyslem a Ruskem na základě smlouvy o zdokonalení stíhaček vyrobených v bývalém SSSR, a obava, že by prodej zbraní Gruzii mohl Rusy rozhněvat a přimět je ke zrušení smlouvy.

Izraelské aktivity v Gruzii a uzavřené smlouvy byly všechny schváleny ministerstvem obrany. Izrael vnímal Gruzii jako spřátelený stát, u něhož neexistuje důvod, proč by mu nemohly být prodány armádní systémy podobné těm, které Izrael vyváží do jiných zemí světa.

S růstem napětí mezi Ruskem a Gruzií bylo však v Izraeli stále zřetelněji slyšet hlasy – zvláště na ministerstvu zahraničí – vyzývající ministerstvo obrany, aby si při schvalování smluv s Gruzií počínalo opatrněji, protože by mohly vzbudit hněv Ruska. „Bylo jasné, že tolik nepochybně izraelských systémů v majetku gruzínské armády by mohlo na znepokojené Rusko působit jako červený hadr na rozzuřeného býka,“ znělo vysvětlení zdroje z ministerstva obrany.

Rusko například skutečně považovalo za provokaci provoz systému dálkově ovládaných vozidel Elbit. „Bylo jasné, že Rusko je rozčileno, a že zadržení tří těchto vozidel v posledních třech měsících bylo výrazem tohoto hněvu. Nikdo v Izraeli si neuvědomil, jak citlivé oblasti se dotkl, když dodal tak dokonalý vojenský systém zemi, jejíž vztahy s Ruskem jsou krajně napjaté.“

V květnu letošního roku bylo nakonec rozhodnuto schválit pouze prodej systému neútočných zbraní, tj. zpravodajských, počítačových a komunikačních systémů, a neschválit smlouvy na prodej pušek, letadel atd. Výše postavený zdroj z ministerstva průmyslu v sobotu řekl, že navzdory některým zprávám byla izraelská činnost pro gruzínský vojenský průmysl velice omezená: „Před několika lety jsme pro ně provedli menší práci. Zbytek smluv zůstal na papíře.“

Dov Pikulin, jeden z majitelů společnosti Authentico specializující se na cesty do oblasti, však tvrdí, že „Izrael je hlavním investorem gruzínské ekonomiky. Každý se tam nějakým způsobem podílí, ať přímo či nepřímo.“

„Izrael může být na sebe hrdý za to, jak Izraelci vycvičili gruzínské vojáky,“ prohlásil v sobotu gruzínský ministr Temur Jakobašvili. Jakobašvili je Žid a plynně mluví hebrejsky. „Jsme teď ve válce proti velkému Rusku,“ pokračoval, „a naší nadějí je, že se nám dostane pomoci Bílého domu, protože Gruzie sama nemůže přežít. Je důležité, aby celý svět pochopil, že to, co se děje teď v Gruzii, bude mít vliv na celý svět. Není to pouze záležitost Gruzie, ale celého světa.“

Jeden z poslanců gruzínského parlamentu se v sobotu nespokojil s voláním po americké pomoci a požádal Izrael, aby pomohl zastavit ruskou ofenzívu: „Potřebujeme pomoc OSN a našich přátel v čele se Spojenými státy a Izraelem. Dnes je v nebezpečí Gruzie – zítra budou v nebezpečí všechny demokratické země v regionu a v celém světě.“

Do článku přispěli Cvi Zinger a Hanan Greenberg

Článek War in Georgia: The Israeli connection vyšel 10. srpna na serveru ynetnews.com. Překlad Eva Cironisová.