Washington riskuje válku s Pákistánem

Člověk se musí ptát sám sebe, zda Bushova administrativa tuší, s čím si zahrává. Pokud někdo zapomněl, Pákistán má stovku nebo více jaderných zbraní. Hrozí tam vypuknutí občanské války. Její politické vedení je ostře rozhádané. Jinými slovy, je to perfektní předpis pro katastrofu.

Tohle všechno vyvolává otázku, zda má smysl lovit přízrak Osamy bin Ladena. Neexistuje důvěryhodný svědek, který by ho od října 2001, kdy Osama uprchl z Tora Bora, viděl. Co se al-Káidy týče, podle několika náznaků není jisté, zda ještě vůbec žije. Decentralizované vedení al-Kaidy se ukrývá za pomocí Talibanu. Al-Káida ani nebyla schopna vydat na internetu prohlášení k 11. září, nemluvě o realizaci bombových útoků.

Americké jednotky vnikají na pákistánské území posledních šest let. Ale vždy se chovaly tiše, jen málo kdy pronikly dále než 100 metrů do hloubky a většinou za účelem setkání se spřátelenými kmenovými vůdci. Pákistán o tom věděl, ale přivíral oči, neboť to nikdy nebylo na předních stránkách palcovými titulky. To se změnilo minulý měsíc, kdy Bushova administrativa vystupňovala raketové útoky z bezpilotních letounů. A když New York Times uveřejnil, že americký prezident oficiálně povolil útočné akce na pákistánském území bez předchozího souhlasu pákistánské vlády, Pákistán už nemohl nereagovat.

Bráno z jiného pohledu je rozhodnutí Bushovy administrativy vystupňovat útoky v Pákistánu fatálně nezodpovědné, neboť šance, že by útok přes hranice vedl k chycení nebo zabití velitelů al-Kádiy, je mizivá. Americká výzvědná služba není dostatečně dobrá na to, aby byl na základě jejich informací veden přesně cílený útok. Pákistánská oblast kmenových vůdců je černá díra, kam dokonce ani operativní důstojníci pákistánské výzvědné služby nemohou vkročit a čekat, že se vrátí živí a zdraví. Dozor ze vzduchu a rádiové odposlechy jsou v této zastrčené, venkovské oblasti světa neúčinné.

A navíc, stojí vůbec al-Káida za to? Ano, jakýsi pěšák by mohl vyhodit sám sebe do vzduchu v New Yorku nebo Londýnu a nechat po sobě video tvrdící, že útok provedla al-Káida. Ale naše výpady do Pákistánu, riziko otevřené války s jadernou mocností jej tak jako tak nezastaví.

A konečně je tady samotný Pákistán – země, která zcela jistě balancuje na pokraji občanské války. Měli bychom přilévat oleje do ohně? Tím, že bez rozdílů bombardujeme oblasti kmenových vůdců u afghánských hranic, vlastně vedeme boj s pákistánskými Paštunci. Pákistán má 167 milionů obyvatel a Paštunci tvoří 15 % populace. Jsou dobře ozbrojení a patří mezi nejdivočejší, nejkrutější a nejvíce xenofobní národ na světě. Kdyby chtěli, nebyl by pro ně velký problém překročit Indus a obsadit Islamabád.

Někdo by si měl - než bude příliš pozdě - sednout s prezidentem Bushem a vysvětlit mu, že Pákistán je příliš vzdáleným mostem ve „válce proti terorismu.“

Robert Baer je bývalý důstojník CIA se specializací na Střední východ. V současné době píše pro Time.com a je autorem See No Evil (Žádné zlo nevidíš) a novely Blow the House Down (Vyhoď do vzduchu Bílý dům).

Článek Washington Is Risking War with Pakistan vyšel na serveru informationclearinghouse.info 17. září. Překlad editor.