Jára Cimrman ve službách ďábla

Říká se, že herci či zpěváci by měli dělat „šoubyznys“ a politiku ať dělají politici. Je-li tato zásada porušena, může pak docházet k tomu, že část národa začne své „idoly“ díky vlastní odlišné politické orientaci postupně až nenávidět. Takovými varovnými příklady budiž např. Lucie Bílá nebo Jiřina Jirásková, které se mnohokrát velmi angažovaly ve prospěch ODS i samotného Václava Klause a mnoho lidí jim tuto angažovanost nemůže zapomenout.

Někdo může namítnout, že každý člověk má právo, bez ohledu na druh svého povolání, svobodně vyjadřovat své názory a to i politické. Tento názor je v podstatě pravdivý, ale vždycky je nějaké ALE. Známí lidé ze šoubyznysu mohou být za svou popularitu vděčni zejména svým divákům a fanouškům. Vzhledem k jejich popularitě a častému objevování se na televizní obrazovce, má jejich názor automaticky jinou váhu než názor diváků a fanoušků. Jen úplný naivka by si mohl myslet, že např. Lidové noviny (LN) zveřejní jeho názor na to, kdo se má podle něj stát předsedou Strany zelených (SZ). Koho to proboha zajímá, co si myslí „řadový“ občan, na to jsou přece ankety, že ? A vidíte, názor Ladislava Smoljaka LN zveřejnily.

Ovšem tento deník, často kritizovaný za svou neobjektivnost a přílišnou servilnost i podporu naší současné vládní politice, opět dokazuje, že na těch kritikách bude hodně pravdy. Článek p. Smoljaka je hodně tendenční a hlavně je nepravdivý, což kupodivu LN vůbec nevadí. V porovnání s tím, jaké musíte plnit podmínky a povinnosti, chcete-li si u LN založit a provozovat vlastní blog, je jejich postoj zarážející.

Článek L. Smoljaka se jmenuje Zelené bez Bursíka nevolím a Smoljak (prý zanícený ekolog) se v něm snaží podpořit současného předsedu Bursíka proti jeho opozici ve vlastní straně, vedenou M. Stropnickým a D.Kuchtovou. V článku samotném se pak můžeme dočíst, že „na jedné straně Bursík prosadí za ministra zahraničí skvělého Karla Schwarzenberga, ale toho zase politicky nevyzrálý mladíček jménem Matěj Stropnický v tisku peskuje“. Aby si někdo náhodou nemyslel, že Smoljak není objektivní, říká : „Pokládám za důležité poznamenat, že s Bursíkem jsem se viděl jen jednou v životě na jedné výstavě“. Na závěr článku vzkazuje Smoljak členům strany : „Takže, milí zelení, jako samozvaný mluvčí svých přátel a známých vám sděluji (...) rozlučte se prosím s představou, že vás bez Bursíka budeme příště znovu volit.“

Chování LN zavání až cílenou kampaní proti Daně Kuchtové (protikandidátka Bursíka v boji o křeslo předsedy SZ), když např. v jiném článku klidně zveřejňují názor jakési anonymní skupiny, která tvrdí, že Dana Kuchtová je prý kavárenská povalečka, článek najdete ZDE. Článek sprostě uráží Kuchtovou, kdy je označována mj. za sobeckou povalečkou bez vize a bez osobnosti. LN se tak opět předvedly, zveřejňovat anonymní urážky a důkazy o pravdivosti žádné. Myslíte, že by LN otiskly váš anonymní dopis, který by urážel např. Topolánka nebo Schwarzenberga ?

Jako je to tedy se Stranou zelených (SZ) a s pány Smoljakem i Svěrákem ?

Být či nebít komunisty ?

Ze socialistické historie stojí snad jen za zmínku, že podle Cibulkových seznamů byl Ladislav Smoljak spolupracovníkem StB v kategorii důvěrník a Zdeněk Svěrák byl od roku 1961 do 1969 členem KSČ. Bez dalších potřebných informací nemá ale smysl tyto informace dále rozebírat. V každém případě se hlavně ze Smoljaka stal zapřísáhlý „komunisto-bijce“ bok po boku např. bývalého komunisty Štětiny, bývalé komunistky Šiklové a bývalého svazáckého kádru Mejstříka.

Svěrák i Smoljak jsou např. zakládajícími členy občanského sdružení Dekomunizace, o.s. kde spolu s Ivanem Medkem a Jiřinou Šiklovou vyvolávají démony v podobě neustálé hrozby ze strany současných komunistů. Partnerem tohoto sdružení je obecně prospěšná společnost Respekt Institut o. p. s., která funguje pod ochrannými křídly týdeníku Respekt.

L. Smoljak je také v petičním výboru petice Zrušme komunisty, kterou iniciovala a podepsala téměř celá sestava tzv. Havlova bratrstva pravdy a lásky. Například J. Urban, V. Marhoul, M. Mejstřík, J. Štětina, Š. Pánek, J. Ruml, J. Šiklová, I. Medek, I. Klíma, M. Kocáb, J. Pehe, A. Vondra, I. Havel, J. Hybášková, V. Cepl, J. Grygar, M. Pajerová, A. Komers a další. Tuto iniciativu je ovšem těžké pochopit vzhledem k tomu, že jejich idol Václav Havel dělal po roce 89 všechno proto, aby komunisty ochránil a kteří mu dokonce po roce 89 pomohli k velkému majetku. Strašák komunismu se ale přece vždycky hodí, zejména před parlamentními a senátními volbami - voličské stádo je pak lépe manipulovatelné.

Bratrstvo pravdy a lásky ve službách amerického věku

V první řadě je důležité říci, že je Ladislav Smoljak přítelem Václava Havla. Dále Divadlo Járy Cimrman spolupracuje s časopisem Respekt, který vlastní Havlovi přátelé Karel Schwarzenberg a uhlobaron Zdeněk Bakala, který je také např. předsedou správní rady Knihovny Václava Havla (tu spoluzaložil K. Schwarzenberg). Informace o knihovně ZDE.

Smoljak i Svěrák byli aktivními účastníky stávky v české televizi na sklonku roku 2000, kdy kompletní sestava bratrstva lásky a pravdy bojovala s ODS/ČSSD o ovládnutí veřejnoprávní televize. Více najdete v článku Kdo nám zprivatizoval veřejnoprávní ČT ?

Po parlamentních volbách 2006 byl v médiích zveřejněn apel vybraných českých umělců v čele s Janem Svěrákem (syn Zdeňka Svěráka) a několika dalšími umělci, aby se K. Schwarzenberg stal ministrem kultury.

L. Smoljak je členem diskuzního fóra OSMA, kde jsou dalšími členy např. Alexandr Vondra, Jiří Grygar, Tomáš Klvaňa, Jiří Pehe, Vojtěch, Cepl, Daniel Kvasnička a Josef Zieleniec.

Josef Zieleniec založil v roce 1991 spolu s Janem Švejnarem CERGE-EI s cílem vychovat novou generaci ekonomů ze zemí bývalého východního bloku.

Ladislav Smoljak mezi prvními podpořil Občanskou iniciativu Ano pro Švejnara, která vznikla před posledními prezidentskými volbami na podporu Švejnara proti V. Klausovi. Spolu se Smoljakem podpořili podpisem Švejnara např. Daniel Kvasnička, Jiří Grygar, Jiřina Šiklová a Monika Pajerová. Více najdete v článku Blíží se po 16 letech vítězství „bratrstva“?

Z tábora tohoto bratrstva je často slyšet výzva a touha po vytvoření evropské federace národů, tedy jedné evropské vlády, jedné policie, jedné armády atd. Někteří jdou ještě dál a mluví o potřebě jedné světové vlády, tedy o totální globalizaci světa pod taktovkou USA. Hlavními propagátory těchto myšlenek jsou např. V. Havel, J. Švejnar, J. Pehe nebo J. Zieleniec. Americký prezident G. Bush je proto v současnosti ve světě nejčastěji srovnávaný s ďáblem nebo dokonce Hitlerem. Havel spolu s Vondrou patří mezi blízké přátele rodiny G. Bushe a dalších vlivných představitelů neokonzervatismu v USA. Angažují se v mnoha amerických a nadnárodních vlivových skupinách, podporujících dnešní silovou a bezohlednou politiku americké dominance ve světě. Více např. v článku Havlova pravda začíná v mučírnách CIA.

Opět ten mírotvorný radar

Všechna výše uvedená jména patří také do seznamu hlavních bojovníků a manipulátorů za americkou vojenskou základnu v Brdech. Níže jsou uvedené některé výroky těchto tzv. pro-radaristů.

Zdeněk Svěrák : „Chtěl bych, abychom měli pověst spolehlivých spojenců.“

Ladislav Smoljak : „Pacifisti jsou největšími nepřáteli demokratických společností, ve kterých žijí ! (...) Také jsem přesvědčen, že v protiraketovém remcání hraje utajenou roli obyčejná zbabělost.“ (Respekt 28/2007)

Martin Bursík : „To, že radar nechce 70% lidí pro mě není argument, protože např. poplatky u lékaře také nikdo nechce, ale jsou objektivní nutností.“ (ČT1, 19. 2. 2008, 22.40)

Jiřina Šiklová v nedělním pořadu OVM na ČT1 : "Raději se budu mýlit s Bushem než mít pravdu s Putinem".

Jiří Grygar zase přirovnal odpůrce radaru k lidem z historie, kdy tito lidé rozbíjeli hromosvody, protože se domnívali, že vyvolávají zemětřesení. (beseda s občany v kině Vesmír, Ostrava)

Ovšem asi tím nejdůležitějším se stal s ohledem na nynější volby v SZ názor D. Kuchtové, který napsala o amer. radaru pro web významného amerického deníku Washington Post. Vojenská spolupráce mezi Českem a USA je prý chybou: rozzlobí Rusko, lidé si ji nepřejí a Bushova administrativa na ni nemá už mandát.

Proto tedy chtějí pro-radaristé i Lidové noviny, aby byl opět zvolen Bursík a ne Kuchtová ? Hrozilo by, že neprojde ve sněmovně smlouva o radaru ? Není ve hře také např. možný handl v roce 2006, který se sám nabízí – podpořím vaši stranu před volbami, aby jste se dostali do parlamentu i do vlády (Havel) a vy mi na oplátku do vlády dostanete Schwarzenberga plus pomůžete s radarem ?

Jak Havel zezelenal

Již naznačený handl Havla s Bursíkem o vzájemně výhodném zajištění výtahu k moci částečně potvrzuje např. v rozhovoru pro LN (jak jinak) další člen bratrstva Michael Kocáb, který nyní kandiduje za SZ v Praze do Senátu. Rozhovor je ZDE. Další informace, které potvrzují podporu Havla Straně zelených najdete v článku Kdo stojí za úspěchem Strany zelených? Kocáb potvrzuje propojení Havlova Bratrstva se stranou zelených také v článku Chci být „pravdoláskař“! .

Před nynější volbou nového předsedy SZ Havel veřejně podpořil Bursíka slovy : „ ... je to taková méně posedlá, realističtější linie“. (televize Z1) Je evidentní, že je SZ pod vedením Bursíka velmi důležitá pro mocenské zájmy skupiny kolem Havla, která nechce ztratit opět vliv zejména na zahraniční politiku naší země. Otázkou je, zda se po krachu ODA, Unie svobody i projektu tzv. Čtyřkoalice, podaří nynější želízko v ohni (SZ) tentokrát udržet u zdroje moci. Pravdou však je, že voliči již falešnou tvář SZ prokoukli a není pro ně tou nadějí na lepší politickou kulturu u nás.

A zajímavost na závěr. Divadlo Járy Cimrmana podporuje sponzorskými dary miliardář Petr Kellner, který je známý svým velmi blízkým vztahem k ODS. A má jim být za co vděčný. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník mu pomohl k získání České pojišťovny, za což byl Kočárník následně odměněn lukrativním postem v dozorčí radě pojišťovny. Současný předseda ODS Topolánek pro změnu nedávno loboval ve prospěch Kellnera až u místopředsedy ruské vlády Sergeje Naryškina, aby pomohl Kellnerovi zachránit investici do velké ruské pojišťovny Ingosstrach, které vládne jeden z nejbohatších Rusů Oleg Děripaska. Že by jen tak ze sympatií ke Kellnerovi ? Máme tedy opravdu „hodného“ premiéra.

Takže shrneme-li výše uvedené informace, myslí to L. Smoljak ve svém článku upřímně ? Smoljakovo pokrytectví skryté v obhajobě své údajné objektivity, že se s Bursíkem viděl údajně jen jednou v životě, je velmi průhledné až sprosté. Mnoho lidí však výše uvedené souvislosti nezná a Lidové noviny (a nejen ony) bohužel nejspíš ani nechtějí, aby lidé rozuměli pohnutkám, které vedou tyto manipulátory k psaní těchto článků, manipulujících s veřejným míněním. Čtenář je pak nevědomky masírován a vychováván jako ovce, patřící do stáda potřebného vždy jen před volbami.