Za právo na odlišnost! Důsledně...

Ono zde primárně nejde o manifestaci homosexuality, nebo transsexuality proti „prudérním a zastaralým přežitkům doby“. Antiklerikální a emancipační rétorice a argumentaci dávno ujel vlak. Homo (bi, či trans-) aktivisté si to buď neuvědomují, anebo ano, ale moc dobře vědí proč to použít. V zemi, kde přirovnání ke Koniášům, Torquemadům a „černoprdelníkům“ evokují patřičné obrazy, je snazší uchylovat se k podobné propagandě a automaticky tak diskreditovat oponenty a všechny, kteří by s Queer parade vyslovili jen náznak nesouhlasu, či špetku kritiky.

Faktem zůstává, že je Česko silně liberální společností, která sexuální menšiny toleruje poměrně dobře. V zemi, kde je solidní známý člověk (herec, nebo hudební interpret) s homosexuální orientací pro mládež a obyvatelstvo obecně větším vzorem, ba co víc, větší autoritou, než kněz, nabádající ke střídmosti a odevzdání se Bohu, nebo konzervativní pravicový aktivista, těžko očekávat, že radikální proti-homosexuální výpady padnou na úrodnou půdu. Realita taková je, přesto někteří homosexuální aktivisté a jejich zastánci z řad různých nátlakových skupin dělají vše proto, aby dokázali opak.

V Čechách je těžké odvolávat se na „tradiční hodnoty“, když tři čtvrtě (ne-li více) populace tyto hodnoty (vycházející z křesťanské morálky) za své nepovažuje, nebo je přímo nenávidí. Koneckonců, jaký má smysl odvolávat se na ideu christianitas, uloženou v myslích mnoha náboženských konzervativců, když je tato dnes pro většinu společnosti méně přijatelná, než nejhůře placená práce? Není dnes situace spíše opačná?

Nepovýšily moderní společnosti totální absenci vkusu, neslušnost, obscénnost a některé sexuální úchylky na módu, nebo hůře, na normu, do role skutečné „menšiny“ odsunuly zastánce tradičních mravů a z „práva na odlišnost“ učinily klacek tak, jako si jej kdysi udělala Církev a Svatá inkvizice z „neomylnosti Boha“?

Rozhodně jsem proti zákazu Queer parade 2008 a osobně si myslím, že protidemonstrace ve stylu průvodu, v čele k knězem, nesoucím kříž a pronášejícím exaltovaný projev, je zbytečná a kontraproduktivní. Ve světle televizních médií, pro které je Queer parade vítaným soustem, nebude problém vykreslit polonahého, obtloustlého, řetězy ověnčeného „queer“, jako hrdinu dne a namátkou vybraného přihlížejícího, který bude schopen logické a kritické formulace jako padoucha. Dopřejme už konečně jednou všem diskriminovaným a těžce zkoušeným odlišným lidem mezi námi právo na to, „být jiný“.

Když diverzita, tak diverzita. Očekávám, že stejným stylem bude přivítána a hlavně MEDIALIZOVÁNA „Parade“ satanistů, vesmírných lidí, spolků přátel piva zdarma a dalších skupin, které by se rády vymezily jako „jiné“. Anebo jinak, co zkusit uspořádat průvod, který by si podobně jako Queer parade 2008 kladl za cíl: __ hrdost, podporu tolerance a různorodosti a zmírnění __ postojů? S tím rozdílem, že chybějící slova „queer“, a „homofobní“, by nahradila slova „přirozenou“ a „cenzurních“? Byla by například „Freedom of Speech parade 2009“, kladoucí si za cíl podporu přirozené hrdosti, podporu tolerance a různorodosti a zmírnění cenzurních postojů“, kde by účastníci dávali ostentativně najevo hrdost na svou identitu (ať už náboženskou, národnostní, nebo etnickou) a vysmívali se úzkoprsému ideologickému pohlížení na svět, oslavována mainstreamem stejně, jako Queer parade 2008?

Obávám se, že pokud by součástí takových oslav identity byly symboly evropských vlajek, křesťanských a keltských křížů, antických olivových ratolestí, či pravoslavných ikon, automaticky by se na akci nahlíželo jako na skrytě rasistickou a k ostatním národnostem netolerantní. Asi podobně by dopadla hypotetická „Hetero parade“ – jako skrytý útok proti homosexualitě.

Ale když se mohou queers, ať již jde o „homo“, nebo „trans“, procházet ulicemi evropských měst polonazí, proč by zase někdo jiný nemohl dávat najevo svou hrdost na symboly svého státu, na svou etnickou, nebo národnostní identitu, či náboženské symboly evropských náboženských tradic a heterosexuální muži se polonazí procházet po evropských se svými partnerkami a požívat za to stejnou úctu a medializaci jako účastníci Queer parade 2008?

Stálo by to jistě za pokus. Realizací výše zmíněných možností otestovat, jak je to doopravdy s tolik proklamovanou a opěvovanou diverzitou a hlásáním práva na to, „být jiný“. Zda její největší hlasatelé jsou schopní tolerovat „různost“ do důsledků, nebo se v jejich podání jedná jen o nepříliš důslednou kamufláž, jak skrytě dávat najevo svou nenávist ke společnosti a klacek, kterým mohou bít všechny, kteří svými postoji jejich ideálu „nového“ a „moderního“ člověka neodpovídají.

Článek vyšel na blogu Ondřeje Šlechty 22.6.