Hladovka skončila

A přiznám se, mám i problém se samotným slovem „přerušení“. Přerušit mohu třeba soulož, ale význam toho slova spočívá v tom, že předchozí činnost opět obnovím. O obnově ale v tom případě není řeči. Hladovku ukončili, nikoliv přerušili. Proč se pánové Tamáš a Bednář vyhýbají jasnému označení toho, co se rozhodli udělat?

Oba operují tím, že v hladovce budou symbolicky pokračovat politikové.

To, co bude následovat, bude nechutná fraška, kde si jednotliví politikové budou ohřívat vlastní polívčičku a zviditelňovat se držením symbolické jednodenní hladovky. Nátlakový účinek takové akce? Nula. Jen trapnost a hořkost.

Je to škoda. Velmi jsem pány Bednáře a Tamáše obdivoval za jejich rozhodnutí. Čekal jsem (naivně, připouštím), že vydrží. Aspoň těch 40 dnů. A že když už se pro tento drastický čin rozhodli, jsou ochotni jej dovést i do případného tragického konce. I kdyby to mělo znamenat ztrátu života. Proto je to gesto tak úžasné. Ale mám teď pocit, že pánové nebyli ochotni jít tak daleko.

Svou hladovkou nedosáhli vůbec ničeho. Ani jeden ze tří jejich požadavků nebyl splněn. Přesto ji vzdali. A to v okamžiku, kdy se mafiánští politikové a zrádci začínali ošívat a ti nejprozíravější z nich už dokonce s oběma hladovkáři začínali i opatrně jednat.

Podle toho, co jsem se dočetl (psal jsem o tom už dříve) je 40 dnů bez jídla možných, aniž by došlo k vážnému ohrožení na životě. Teprve po 40 dnech to začne být drastické a člověk v podstatě umírá. Pánové to vydrželi, pokud se nepletu, 20 dnů, tedy polovinu.

Tak to udělej sám, když kritizuješ

Ano, čekám tenhle argument. Hodně jsem nad tím přemýšlel. Ale nedokáži to. Nemám tu povahu.

Aby mi bylo rozuměno: nekritizuji to, že to pánové vzdali. Na to mají právo. Vadí mi to mlžení. Když namísto ukončení hovoří o přerušení. Že nenašli odvahu to nazvat pravým jménem. Kdyby řekli: "Rozhodli jsme se vzdát a hladovku ukončit. Podrobnosti o tom přineseme na tiskovce dne toho a toho," no prosím. Je to dobrovolná akce, mají na to právo. Ale oni to neudělali. Oni dokonce ani neoznámili, že ji hodlají přerušit, jak to eufemisticky nazývají. Oni jen oznámili, že bude tiskovka u příležitosti VŘSR přerušení.

Korunu všemu nasadil a poslední plivanec akci nenasili.cz uštědřil současný prezident Václav Klaus (dnes se stydím za oslavný článek na jeho počest Tiše tleskám, abych nevyplašil), který nejen, že odmítl oba hladovkáře přijmout, ale ani mu nestálo za to odpovědět na jejich dopis. A navíc jejich jednání označil za vydírání, což jakoukoliv diskusi předem vylučuje.

S arogancí a nadhledem se vysmál všem slušným lidem, když prohlásil: "Žijeme v normální parlamentní demokracii a hladovky jsou vhodné pro totalitární režimy. Sem nepatří."

Fakt? Fakt jo, pane Klausi? A jestli tedy žijeme v parlamentní demokracii, jak je možné, že 70 procent národa je proti radaru a vy to stejně prosazujete a drze podepisujete smlouvy – proti vůli národa? Co může člověk proti tomu jinak dělat? Hlasovat? Ale to jsme udělali. Kde je ta slavná parlamentní demokracie? Vytíráte si s ní... víte co. A drze, s úšklebkem nám tvrdíte, že funguje. Kdyby fungovala, nemuselo by se hladovět na protest.

Jediným vítězem jsou kolaboranti a zrádci. Ti se teď plácají do stehen, jak lehce z toho vyšli.

A Češi budou mít, co si zaslouží. Bez obětí to prostě nepůjde. Prázdná gesta nestačí.