USA drží 27 000 vězňů v tajných věznicích
Pokusy o procesy na Guantanamu krachují
29.5.2008 Komentáře Témata: Terorismus 2496 slov
Britský advokát Clive Stafford Smith zastupující více než 50 vězňů z Guantanama hovoří v interview o obrovském čísle tajných zajatců držených v Iráku, v Džibuti, na Diego Garcia, plovoucích vězeňských lodích, mučení amerických zajatců v Maroku, Guantanámu, výstavbě velké věznice u Kábulu a rezignaci hlavního vojenského žalobce v Guantanamo Bay, které je pouhou malou viditelnou špičkou ledovce amerických věznic.
Přepis interview dne 19.5. 2008 z pořadu internetového vysílání pořadu Democracy now! moderátorky Amy Goodman:
AMY GOODMAN: Vojenský soudce odročil konání prvního válečného tribunálu na Guntanámu, aby umožnil Nejvyššímu soudu Spojených států rozhodnout ohledně práva vězňů napadnout své věznění u civilních soudů. Proces proti bývalému řidiči Usamy bin Ladina, Salimu Ahmedovi Hamdanovi, byl naplánovaný na 2.června. Námořní kapitán Keith Allred v pátek nařídil, že proces bude odročen o 7 týdnů, do 21. července, pro případ, že by rozhodnutí Nejvyššího soudu kauzu ovlivnilo.
Soud se rozhodne, zda-li napadne ustanovení zákona o válečných tribunálech z roku 2006 (Commissions Act of 2006), které odnímá zajatcům z Guantanama právo na habeas corpus (právo na lidské a důstojné zacházení se stíhanými). Je to již třetí případ, kdy Nejvyšší soud přezkoumával práva vězňů držených v Guantanamo. Rozsudek je očekáván 30. června.
Zvláštním usnesením nařídil soudce psychiatrické vyšetření Hamdana za účelem přezkoumání, zda-li je způsobilý postavit se před tribunál. Psychiatr oslovený jeho obhájci zjistil, že obžalovaný trpí depresemi, post-traumatickým stresem a není schopen podílet se na své obhajobě. Armáda tvrdí, že žádný problém nevidí.
USA drží nyní na Guantanamo oficiálně asi 270 vězňů a vydaly prohlášení, že plánují asi 80 z nich postavit před tribunály, první svého druhu v USA od konce druhé světové války.
Clive Stafford Smith je britským advokátem zastupujícím více než 50 vězňů na Guantanamo, právním ředitelem britské organizace Reprieve a autorem knihy Eight O’Clock Ferry to the Windward Side: Seeking Justice in Guantanamo Bay. V úterý bude svědčit před Výborem pro zahraniční vztahy kongresu ve věci Guantanama. Spojil se s námi z New Yorku.
Vítejte v opět v Democracy Now!, pane Smithi.
CLIVE STAFFORD SMITH: Děkuji Vám za další pozvání.
AMY GOODMAN: Můžete nám něco říci o významu Hamdanovy kauzy?
CLIVE STAFFORD SMITH: Tak tedy, Hamdanova kauza se táhne dlouho a myslím, že poukázala na špínu, která je tam dole na Guantanamu. Nejvíce hovornou osobou na toto téma nejsem já, ale je to plukovník Morris Davis, který byl vrchním žalobcem procesu než nedávno rezignoval, byl to šéf vojenských žalobců v Guantanamo Bay.
Měl tři kritické výtky a nedávno o nich přímo na Guantanamo svědčil. Jedna z nich je, že proces je zmanipulován. Řekl, že mu vysoce postavený představitel Bushovy administrativy sdělil, že na Guantanamu nebudou žádné zprošťující rozsudky. Jinými slovy, každý musí být uznaný vinným. Také řekl, že zde byla intenzivní politizace celého procesu. Soudce kapitán Allred zakázal některým vyším důstojníkům, včetně brigádního generála Hartmanna, podílet se na procesu, protože zkrátka nařizovali ostatním, co mají dělat. Třetí výtka je myslím nejdůležitější, neboť plukovník Davis řekl, že bychom v procesech na Guantanamu měli zakázat použití důkazů, které byly získány týráním a mučením, jako např. Waterboarding, protože se tyto praktiky stále používají. Vše, co mají proti jednomu z mých klientů, Benyamu Mohammedovi, jsou důkazy získané tak, že jej vzali do Maroka a mučili ho ostřím žiletky na genitáliích. Takže toto je – tohle je fraška.
Pokud se na vteřinu vrátíme a srovnáme to, co se děje na Guantanamo k tomu nejlepšímu, co jsme jako Američané udělali – a já jsem Američan, navzdory akcentu – a Norimberskému tribunálu, který byl majákem k tomu, jak takový proces vést, asi nejdůležitější zprávou z Guantanama je to, že prvními třemi obžalovanými nejsou lidé jako Hermann Goring a jiní vysocí nacisté za druhé světové války. Místo nich jsou prvními třemi obžalovanými lidmi Salim Hamdan, údajný šofér Bin Ladina, a dva mladiství, Omar Khadr a Mohamed Jawad. A to nám v kontextu ukazuje, kam se vojenský proces dostal.
AMY GOODMAN: Clive, můžeš nám říci něco o významu minulého týdne, jak Pentagon zprostil obžaloby Saúda Mohammeda al-Qahtaniho, vězně na Guantanamo, který byl jako obviněný dvacátý únosce předmětem vojenského kontroverzního mučícího programu? Zprostili ho všech obvinění.
CLIVE STAFFORD SMITH: To určitě udělali. A co bylo skutečně mimořádné bylo to, že nejprve požadovali pro Mohammeda al-Qahtani trest smrti, jenže, pokud si vzpomínáte, v tomto případě unikl dokument, který jak víte, způsobil senzaci napříč americkými médii před několika lety a popisoval hodinu po hodině a den po dni týrání, kterému byl podroben na Guantanamu. Takže chápete, že jsme se divili rozhodnutí lidí na Guanatanamo, kteří jej dříve obžalovali a žádali trest smrti a my se nyní chystali strávit týdny a týdny v procesu na Guantanamu posloucháním důkazů získaných týráním, o kterém tu již jsou důkazy.
Nyní jeho kauzu odvolali a já upřímně doufám, že mají dost důvtipu k tomu, aby vůči němu nešli s důkazy získanými mučením. Je kromě jiných zastupován přes Center for Constitutional Rights, a je to jejich velká zásluha, že se toto stalo.
AMY GOODMAN: Posledními novinkami je vyloučení vojenského soudce – generála z Pentagonu, který byl přímo zapojen v dohledu nad válečnými tribunály – konkrétně brigádního generála Thomase Hartmanna, který řekl, že nemohl být objektivní, pokud pracoval v úzkém kontaktu s žalobcem.
CLIVE STAFFORD SMITH: Ano, a tohle bylo výsledkem, jak jsem stručně zmínil, svědectví plukovníka Davise, šéfa žalobců procesu, který rezignoval v důsledku ovlivňování Hartmannem. A plukovník Davis je myslím mnohem více věrohodný než někdo jako já, zcela upřímně, protože on byl na straně obžaloby. A jeho kritika v zásadě byla, že mu brigádní generál Hartmann říkal, co má dělat a říkal: “Podívej, blíží se volby. Jsou v listopadu. Máme nyní vést obžaloby proti vyšším osobám. Nezáleží na tom, že ještě nejsi připraven je obžalovat, protože potřebujeme mít Chálida Šejka Mohammeda před tribunálem kvůli volební agitaci.”
Nyní, jak víte, tohle není cesta, jak by měl fungovat jakýkoli proces. Fakt, že šéf vojenských žalobců říká, že se tohle děje, je myslím důvod dát si všichni pauzu a říci, podívejte, zastavme ten proces, pojďme dělat to, co říká většina kandidátů ve volbách, což je přivézt lidi do USA, pokud je chceme soudit a dát jim spravedlivý proces. To je to, o čem je skutečně Amerika.
AMY GOODMAN: A důležitost amerických vojenských plánů na výstavbu nového čtyřiceti akrového komplexu v Afghánistánu poblíž Kábulu, projektu za 60 milionů dolarů nahrazujícího provizorní vězení v Bagrámu, které právě nyní drží asi 630 vězňů, většinu z nich více než pět let bez obvinění?
CLIVE STAFFORD SMITH: Jak víte, jednou z věcí, co dělá moje charita Reprieve mimo Londýn, je snaha vypátrat tajné vězně. Když se podíváte na Guantanamo Bay, je tam přibližně 270 vězňů, jak jste zmínila, ale Spojené státy nyní drží podle posledních oficiálních čísel po celém světě 27 000 tajných vězňů. To znamená, že 99% z těchto lidí není na Guantanamu. Jsou v jiných vězeních všude možně. Jak jste zmínila, Bagrám má 680. Ale je zde obrovské číslo lidí zadržovaných v Iráku a jedním z překvapujících aspektů, o kterých se neinformuje je to, že USA přivážejí do Iráku mnoho lidí, aby je tam držely, jednoduše proto, že je tak drží stranou a nedráždí lidi jako Vy, Amy – myslím i média – a nedráždí to ani lidi jako já, právníky a tito vězni nemohou dostat žádnou právní pomoc.
Když se rozhlédnete po světě, máme tu obrovský tábor Camp Lemonier v Džibuti, kde je držených mnoho lidí. Diego Garciav Indickém oceánu je v rozporu s analýzou britské vlády používaný podle mého přesvědčení k věznění lidí (ostrov Diego Garcia mají USA pronajatý od Británie od roku 1973, pozn. Překl.) . Identifikovali jsme 32 vězeňských lodí, starých vraků, které byli přeměněny na plovoucí vězení a získali jsme jejich fotky např. z Lisabonského přístavu. Tyto lodě s vězni po celém světě. A je tu kopa proxy vězení – Maroko, Egypt a Jordánsko – kde se ty věci odehrávají. A tohle je znepokojující, protože se svět zaměřuje na Guantanamo, což je taktika odvracející pozornost od té celé teroristické války nebo války proti teroru, nazývejte to jak chcete. Ve skutečnosti byla většina těchto lidí držených v tajných věznicích po celém světě zbavena svých základních práv.
AMY GOODMAN: Hovoříme nyní s Clive Staffordem Smithem. Je to britský advokát zastupující – kolik je to teď? Asi 20% vězňů, když je nyní celkové číslo pod 300?
CLIVE STAFFORD SMITH: Myslím, že mi toho přisuzujete příliš, Amy. Máme tam nyní 31 vězňů. Máme díkybohu padesát, kteří jsou venku, včetně Sudánce – byl jsem u něj právě na jednodenní dojemné návštěvě - Sami Al-Haje, novináře z Al-Džazíry, který byl na Guantanamu držen šest let, naposledy obžalován z terorismu za to, že se učil zacházet s “kamerou” – zde cituji – pro Al-Džazíru. To bylo obvinění vůči němu a směr vyšetřování americké zpravodajské služby na Guantanamo, vše proto, že byl kameraman Al-Džazíry. Nyní je zpátky u své rodiny. Jsem tedy rád, že je v bezpečí...
AMY GOODMAN: Byl jste u něj právě v Sudánu?
CLIVE STAFFORD SMITH: Ano, ano. Byl jsem v nemocnici, on byl...
AMY GOODMAN: Jak se daří Sami Al-Hajovi?
CLIVE STAFFORD SMITH: No, víte, že tu bylo prohlášení Pentagonu tvrdící, že simuluje, jak byl nemocný. Víte, při tomhle se mi opravdu vaří krev. Držel hladovku 478 dnů. Při letu zpátky do Sudánu, který vedl přes Bagdád a trval 20 hodin, neměl žádnou vodu, jídlo, nemohl na toaletu. A byl skutečně ve velmi, velmi špatném stavu, když se objevil v Sudánu a byl nucen jít do nemocnice.
Jsem rád, že mohu říci, že je mu mnohem lépe. Byl jsem tam s ním a jeho ženou a jeho malým sedmiletým synem. A jsem právě tak šťastný, že jsme ho konečně dostali ven, protože si myslím,že to byla tragédie pro pověst USA po celém světě, když jsme věznili kameramana a říkali jsme o něm, že je terorista a každý den – vlastně každou hodinu – by byl na Al-Džazíře titulek pod čarou, kde by 40 milionů lidí mohlo vidět, že je Sami Al-Haj stále vězněn na Guantanamu. Jsem tedy rád, že je konečně venku.
AMY GOODMAN: A co tvrzení Sami Al-Haje o tom, že byl opakovaně vyslýchán ohledně vedoucích činitelů Al-Džazíry a těch, kteří ji dělají, jeho kolegové?
CLIVE STAFFORD SMITH: Tedy, to bylo jejich zaměření, protože je samozřejmě pravda, že hodně z těchto zpravodajců – civilistů, kteří prováděli zpravodajské vytěžování, víte, nevím jak jsou placeni, ale očividně jsou placeni za slova. Vyslýchali Samiho Al-Haje asi 120 krát ohledně lidí pracujících v Al-Džazíra a pokoušeli se ho přimět k prohlášení, ře Al-Džazíra byla frontou Al-Kajdy. A Sami řekl: “Tohle prostě není pravda. Nemohu to říci.” Ale stále to pokračovalo. Konečně musel Sami požádat, aby ho vyslýchali ohledně jeho samotného a všech obviněních, které proti němu mohli mít.
AMY GOODMAN: V rychlosti, Clive, řekl jste, že USA odvážejí do Iráku zajatce?
CLIVE STAFFORD SMITH: Ano, dělají to. Říkám, že USA denně berou po celém světě asi v průměru 40 – 60 zajatců. A není to velká matematika spočítat, kolik to dělá lidí každý měsíc. A lidé jsou odvážení do Iráku k věznění v Abu Ghraib, ještě dnes, a do jiných věznic v Iráku. A tohle je velká výzva pro nás jako právníky k tomu pokusit se dát těmto lidem jejich základní práva, protože já mám zakázáno od své ženy trávit mnoho času v Iráku a nechat se tam zastřelit.