Procitnutí šípkové Růženky

Jaký převrat v hlavách našich politiků nastal? Ozval se v nich hojně pěstovaný čecháčkovský gen kupčení ve stylu něco za něco?

Nebo, ale to už se pouštíme do pole scifi, že by začali mít špatné svědomí vůči českému národu, když pro nás narozdíl od Poláků nic nevyjednali, kromě topolánkovské mlhavé vědecké a průmyslové spolupráce? Odpověď se však zdá být o mnoho horší, přátelé.

O co tedy jde? Naše excelentní vyjednávací pozice dosáhla neuvěřitelného pokroku, a dopadlo to podobně, jako v přísloví easy come, easy go / lehce nabyl, lehce pozbyl. Jednali jsme, jednali, tak jsme se snažili, až jsme vyjednali, že za odměnu, ach jaká to čest, budeme moct naší armádou z peněz českých daňových poplatníků hlídat americkou radarovou základnu u nás. Pokud nevěříte, přečtěte si tuto větu ještě jednou, skutečně jsem se nepřepsal. Ovšem kámen úrazu nastal v celkem předvídatelném okamžiku, kdy se prozíraví čeští politici po laciném a hutném obědě v poslanecké jídelně v družné debatě chytili za nos při zjištění, že by jsme vlastně neměli čím a jak Američanům radarové základny hlídat. To je skutku trapná situace, oh my god! Nejen, že se znepřístupní překrásné brdské lesy, kam nespočet Pražanů jezdilo na výlety a konaly se zde turistické výšlapy. Sám jsem radioamatér a na Brdských kótách se rok co rok uskutečňovala řada expedic. Ale bude také znepřístupněné i zatím nespecifikované pásmo kolem základny, které se může rozšířit až do 10 km2 (čerpám z vládních materiálů, údaj jsem si nevymyslel). V tomto prostoru by měly svým ostřížím zrakem bedlivě střežit radarovou základnu naše české jednotky placené z našich kapes, ale to přece, pánové, nestojí ani za řeč, my to děláme rádi, nebo ne? Zatím se ve vyjednáváních neví, zdali omylem zabloudivší houbaři do této ochranné zóny budou zastřeleni hned na místě, nebo až po tajném vojenském soudu, či budou dokonce v zájmu světového míru a bezpečí převezeni na Guantanamo jako potenciální teroristé. Cože, co říkáte? Aha, Ženevské konvence? Oh, mylady, to je netaktní pro uši dámy z vyšší společnosti na čajovém dýchánku či výstavách květin...

Pojďme se ale přesvědčit na konkrétních výrocích a prohlášeních, jak vypadá takové procitnutí českých šípkových růženek.

Česko chce za radar od USA pomoc při modernizaci armády

"Požádali jsme Spojené státy o součinnost při akvizici dvou středních, dopravních taktických letounů, a to bychom si představovali také v rámci vyjednávání o protiraketové obraně," prohlásil v pondělí 14.4.2008 procitávající náměstek ministryně obrany Martin Barták.

Šedivý: Za radar si řekněme o rakety

Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý šel ve svém procitnutí ovšem ještě dál, když se v rozhovoru pro Lidové noviny nechal slyšet, že bychom si měli rovnou říct o rakety typu Patriot známé například z Války v zálivu. Podle Šedivého je totiž nynější česká raketová výzbroj ještě z dob Waršavské smlouvy. Tak, tomu se říká procitnutí ve velkém stylu, protože tohle pan Šedivý při začátcích jednání určitě, ale určitě netušil. Co tak najednou, pane Šedivý?

"Nejsem si stoprocentně jist," procitává dále Šedivý, "jestli by mělo jít o zprostředkování letadel typu Hercules, ale určitě by mělo jít o systémy Patriot verze 3. Tím by si tak Česká republika výrazně posílila protivzdušnou obranu státu. Radar může být cílem, a proto by měl být odpovídajícím způsobem chráněn. Nemyslím si, že by měl být napadnut nějakou balistickou raketou, ale spíš vzdušnými prostředky, a proti nim by měl být chráněn," dodává snad zcela procitnuvší bývalý šéf generálního štábu Šedivý.

Uf, to jsem si oddechl, čekal jsem, že ve své euforii vztupňování požadavků zažádají o nějaké ty jaderné hlavice, třeba proč?... Třeba proto, abychom dobyli zpět ten velký kusanec polského území, které nám v Prusko-Rakouské válce na plné čáře prohrála Marie Terezie. No, uznejte, šířit český mír, svobodu a demokracii a rušit mezinárodní smlouvy jde s jadernými zbraněmi lépe než bez nich, no ne? Bohatě postačí, když jimy budeme jenom chrastit, použití nebude třeba. Pro tyto mírové aktivity by jsme snad našli u Američanů shovívavé porozumění.

V kontrastu s těmito prohlášeními se nám v paměti jistě vynoří opakované ujišťování jeho excelence Topolánka, že kromě vědecké a průmyslové spolupráce nemůžeme od našich osvoboditelů nic víc žádat. Patrně i toto byla troufalost, leč strýček Bush se nerozzlobil, ba co víc, při jejich rozhovoru v USA 27.2.2008 oblažoval našeho premiéra svými úsměvy déle než hodinu, přičemž je známo, že diplomatickým návštěvám v podobě nejvyšších představitelů zemí věnuje vůdce maximálně půlhodinu svého drahocenného času, předtím než se s celým svým majestátem odebere vykonávat další dobré skutky pro tento bezbožný, nenapravitelný svět with god on our side and guns in our hands! Nemůžu se zastavit nad komičností tohoto shledání, když Topolánek daroval vůdci českou Čezetu s kováním ze zlata a stříbra s pouzdrem, zatímco vůdce naoplátku věnoval Topolánkovi umělohmotný náramek z místního krámku se srandičkami, který má dotyčného chránit před zlými duchy (žeby zlými Čechy?), jeho manželce pak Bush poslal zrcátko a korálky. Potom ještě Topolánek dostal americkou obdobu známé české hry „Iráčane, nezlob se“ a brožurku Jak se chovat v letadle při náhodném sestřelení sovětskými letadly, jakoby ten náramek najednou před dnes už neexistující velmocí nestačil. Inu, naši rozveselení mocní to umějí rozbalit, jen co je pravda!

Ale vraťme se zpět k rozporuplnostem naší diplomacie. Na margo těchto vyhlášení Bartáka a Šedivého sršících přímo vojenskou, bojovnou jiskrou je třeba dodat, že stávající představitelé ministerstva obrany zatím tak daleko nezašli, neboť stále tvrdí po topolánkovsku, že jim jde jenom a pouze o vědeckou a průmyslovou spolupráci, a tak také zní závěr ze zasedání Bezpečnostní rady státu.

Výsledky zasedání Bezpečnostní rady státu

"... Bezpečnostní rada státu v této souvislosti důrazně popřela lživé informace ČT ze včerejšího dne (pondělí 14.4.), že ČR spojila s vyjednáváním o radaru také požadavek na modernizaci armády a to tak, že požaduje dvě dopravní letadla C-130 Hercules a lepší protivzdušnou obranu. Bylo konstatováno, že naše pozice při vyjednávání je neměnná, t j. máme zájem o vědeckou a průmyslovou spolupráci."

Co si tedy máme o evidentních protiřečeních sedláckých rozumů našich politiků myslet? Jak nám může mluvčí bezpečnostní rady lhát do očí, že ČT uveřejnila lživou zprávu, když rozhovor Martina Bartáka proskakuje většinou českých médií, tedy nejen ČT24, ale například i Modernizace armády není součástí jednání anebo ČT: ČR chce od USA výměnou za radar vojenskou pomoc, a to už nemluvě o rozhovoru s Šedivým? Bylo tohle načasované a naplánované již od začátku? Nebo je nějaký americký generál praštil po hlavě, když se jich po onom inkriminovaném jednání zeptal, zda mají vůbec Czech guys čím Američanům jejich základnu pohlídat? Na řadu diletantských vystoupení obránců našeho státu s chabou argumentací jsme si již zvykli, a tedy se i domnívám, že nebudu daleko od pravdy v tvrzení, že tento karambol se zapíše do politických análů jako syndrom spících šípkových Růženek. Ovšem není to sladké probuzení něžným polibkem odvážného prince, nýbrž uštědřením dalšího citelného políčku na tvář naší ubohé diplomacie a zkomírající suverenity.