Koho vlastně zahřál požár americké ambasády?
8.3.2008 Komentáře Témata: Současné události, Pohledy z Evropy 468 slov
Srbské ministerstvo vnitra oznámilo, že u několika zadržených výtržníků, kteří zapálili část americké ambasády v Bělehradě, byly nalezeny rukou psané mapy s nákresy ulic v okolí ambasády. Totožnost výtržníků je prověřována.
21.února se v Bělehradě odehrála gigantická a pokojná demonstrace na protest proti odtržení Kosova. Místo záběrů půl milionu demonstrantů však vysílaly západní média hlavně obrázky malé skupiny chuligánů, jak řádí v ulicích a útočí na americkou ambasádu. Obraz zuřivých srbských primitivů byl přesně tím, co se hodilo odvysílat.
Srbští vyšetřovatelé zjistili, že se někteří demonstranti programově vyvolávali násilnosti a pokoušeli se do nich vtáhnout maximum lidí z davu. Proč by měli mít srbští mladíci v kapsách mapy se zakreslením polohy americké, chorvatské, slovinské a britské ambasády, je však jen těžko pochopitelné. Podle vyjádření vyšetřovatelů jsou „velmi zajímavé životopisy a zahraniční kontakty“ zadržených výtržníků. Dosud ale nepadla konkrétní obvinění na adresu zahraničních tajných služeb.
S únorovými událostmi v Bělehradě vyvstává řada otázek:
Komu nejvíce prospělo, když se oči světa místo důstojného půlmilionového protestu srbského lidu upřely na několik stovek násilníků v ulicích? V televizním zpravodajství jich nikdy nebylo najednou více.
Proč Sorosem založené a financované „srbské“ médium B-92 (rádio i televize) bylo doslova přeplněné zprávami o hořící americké ambasádě, což zcela zastínilo zprávu o masové pokojné demonstraci?
Když v roce 1999 americké bombardéry vybombardovaly čínskou ambasádu v Bělehradě, a tehdejší ředitel CIA Tenet později přiznal odpovědnost, USA to označily za omyl a nešťastnou náhodu. Když v roce 2000 za éry Miloševiče vtrhl dav do srbského parlamentu, který zapálil a zaútočil dále na srbskou televizi, byli útočníci pro západní média jen „demokratickými a opozičními aktivisty“, nikoli „výtržníky, nacionalisty a chuligány“ jako v Bělehradě o 8 let později.
Na výrazné rysy bělehradské operace ve „stylu Brzezinski“ upozornil americký politický analytik Webster G. Tarpley. Veterán Zbygniew Brzezinski, bývalý poradce pro národní bezpečnost prezidenta Cartera, se znovu vrací na scénu. Je významnou figurou v prezidentské kampani Barracka Obamy.
Bělehradské události by měly být posuzovány v širších mezinárodně geopolitických souvislostech. Kosovo je nástrojem k vyvolání nové krize v Evropě, přičemž hlavním cílem je oslabení Ruska a jeho vlivu. Západní státy vedené USA vyzývavě ukazují, že si v novém tisíciletí mohou dovolit úplnou ignoraci mezinárodního práva a OSN, čímž hážou Rusku a potažmo Číně rukavici.
Jsme svědky flagrantního porušení Helsinské smlouvy 1975, která zakazuje jakákoli násilná odtržení od stávajících státních útvarů v Evropě bez předchozího souhlasu zainteresovaných stran. Scénář je o to nebezpečnější, když úspěšnými separatisty podporovanými USA a NATO jsou albánské teroristické gerily z UCK s viditelnými prvky Al Kajdy. Dvojí metr vnáší anarchii a nepřehlednost do mezinárodních politických otázek. Zatímco někde jsou teroristé (zdůrazněmě zde nebezpečnou ohebnost tohoto označení) démonizováni a striktně odmítáni, jinde je jim umožněno vyhlásit samostatný stát je proto, že mávají americkými vlajkami.USA provokují. Neváhají střílet do kosmu na svou údajně poškozenou družici a demonstrovat tak svou sílu.
Požár americké ambasády je to nejlepší, co si můžou USA přát. Z role zlých ochránců a podporovatelů albánských separatistů se z nich stávají oběti. A naopak ze Srbů se rázem stávají viníci a agresoři.