Zemřelo v irácké válce 15 tisíc amerických vojáků nebo víc?

Investigativní tým CBS chtěl udělat reportáž o počtu sebevražd v armádě a „předložil podle zákona o svobodě informací žádost ministerstvu obrany“. Po čtyřech měsících obdržel dokument, který ukazoval, že v letech 1995-2007 došlo mezi vojáky v aktivní službě k 2 200 sebevraždám.

Kecy.

Pentagon tutlá skutečný rozsah „sebevražedné epidemie“. Po důkladném prozkoumání údajů o sebevraždách veteránů ze 45 států CBS odhalila, že jen v roce 2005 „jich bylo minimálně 6 256 mezi těmi, kdo sloužili v armádě. To je 120 každý týden za ten jediný rok.“

Nejde o typickou situaci. Aktivní a penzionovaní vojáci, většinou mladí veteráni ve věku od 20 do 24 let, se vracejí z boje a zabíjejí se v rekordním počtu. Můžeme předpokládat, že „opakované nasazení“ ve válečné zóně může vyvolat krizi duševního zdraví, které si veřejnost vůbec není vědoma a kterou Pentagon zcela popírá.

Jestliže přidáme 6 256 obětí sebevražd k „oficiálním“ 3 865 oznámeným bojovým ztrátám, dostaneme součet 10 121. I při střízlivém odhadu počtu sebevražd za léta 2004 a 2006 by to znamenalo, že celkový počet amerických ztrát v Iráku už překročil 15 tisíc.

Je to tak; 15 000 mrtvých amerických mužů a žen ve válce – dosud – pro to není legální ani morální ospravedlnění.

CBS požádala o rozhovor dr. Iru Katze, vedoucího odboru mentálního zdraví na ministerstvu pro záležitosti veteránů. Katz se pokusil nárůst sebevražd veteránů minimalizovat s tím, že „nejde o žádnou epidemii sebevražd veteránů, ale sebevražda je závažný problém.“

Možná má Katz pravdu. Možná nejde o epidemii. Možná je to úplně normální. Že se mladí muži a ženy vracejí z boje, upadají do neutěšitelné deprese a zabíjejí se ve větším počtu, než jich zahyne na bojišti. Pro Pentagon je možná normální nechat je osudu, jakmile se vrátí z mise, takže jim může rupnout v mozku nebo se v suterénu oběsí na kropicí hadici. Pro politiky je možná normální pokračovat ve financování jatek ve velkém a přitom mávnout rukou nad ztrátami, které způsobili svou bezohledností a nedostatkem odvahy. Pro prezidenta je možná normální pokračovat v tomtéž, v neslaných nemastných lžích, určených k pokračování okupace a zabíjení desítek mladých vojáků, kteří se dali do služeb své země.

Není to normální, je to pandemické – propuknutí beznaděje, která je přirozeným důsledkem života v neustálém strachu; z pohledu na přítele roztrhaného bombou na silnici nebo děti spálené na škvarek na kontrolních stanovištích či z nálezu ubitých mrtvých pohozených na břehu řeky jako pytel smetí.

Vlna sebevražd je logickým výsledkem americké války v Iráku. Vracející se vojáci jsou traumatizováni svými zážitky a teď se houfně zabíjejí. Asi jsme na to měli myslet před invazí.

Mike Whitney žije ve státu Washington. Dostupný je na: fergiewhitney@msn.com

Článek 15,000 or More US Deaths in Iraq War? vyšel na serveru counterpunch.org. Překlad Eva Cironisová.