Evropa varuje Spojené státy před sankcemi proti Íránu

Diplomaté z Francie, Německa a Velké Británie lobují v Kongresu proti krokům, které ukládají sankce energetickým společnostem, které v Íránu investují více než 20 miliónů dolarů (14.6 miliónů Euro, 9.9 miliónů liber).

Mezi tyto společnosti, které obchodují se společnostmi investujícími v Íránu, patří Royal Dutch Shell, francouzský Total a španělský Repsol.

Royal Dutch Shell a Repsol, které hledají ropu v amerických teritoriálních vodách v Mexickém zálivu, jsou zapojené do projektu produkce prvního íránského zkapalněného plynu v hodnotě více než 10 miliard dolarů. Společnosti právě rozhodují o konečné uzávěrce investičního plánu v roce 2008.

“Je paradoxní, že terčem tohoto úsilí jsou společnosti ze zemí, které se snaží o zesílení sankcí proti Íránu,” řekl jeden evropský diplomat, když hovořil o podpoře nových sankcí pro Írán Evropskou unií.

„Sněmovna reprezentantů bude o tomto zákonu jednat na podzim, takže byste se měli pokusit promluvit v Kongresu,” řekl další evropský diplomat. “Říkáme jim, pokud dojde k přijetí tohoto zákona, bude odporovat pravidlům WTO a my ho nebudeme akceptovat.”

Prezident George W. Bush má možnost tyto sankce zamítnout, ale zákon navržený Tomem Lantosem, předsedou výboru pro zahraniční záležitosti, může jeho pravomoc zeslabit. Zákon má 322 sponzorů, tedy dost na to, aby prezidentské veto překonal.

Diplomatické napětí, zapříčiněné projednáváním paralelního zákona v Senátu neohrozí snahy Bushe představit proti Íránu další opatření.

Evropští představitelé si ale nejsou jisti tím, co způsobí snahy o dohodu Sněmovny reprezentantů a Senátu a obávají se, že některé sankce se prosadit podaří.

„Čeho bychom se měli bát více?“ řekl minulý týden republikán a senátor z Arizony Jon Kyl. „Co bude Teherán dělat s příjmy z plně reorganizovaného energetického sektoru?“

Protiíránské sankce odrážející opatření z 90. let se vztahují na zahraniční společnosti investující více než 20 miliónů dolarů v Íránu, a na takové společnosti požaduje prezident uplatnění minimálně dvou ze šesti sankcí. V praxi se tomu ale jak prezident Bush, tak bývalý prezident Bill Clinton vždy spíše vyhýbali.

Tyto sankce zahrnují odmítnutí bankovních úvěrů zaměřených na export a import, odepření úvěrů přesahujících 10 miliónů dolarů u amerických bank a zákaz dovozu od dotčených společností.

Sněmovna reprezentantů vydala jednotlivý zákon, který zavazuje federální vládu vést evidenci energetických společností porušujících 20 miliónovou hranici a usnadnit státním penzijním fondům prodat své podíly v nich.

Některé státy vydaly nebo pracují na vydání legislativních kroků proti těmto společnostem.

Veřejné penzijní fondy jako jsou Calpers and Calstrs (obrovský kalifornský penzijní fond) se proti nucenému zákazu obchodování s dotčenými společnostmi spolupracujícími s Íránem postavily. Argumentují tím, že tento krok by byl kontraproduktivní a ohrozil by jejich schopnosti poskytovat miliardy dolarů na penzijních pojištěních.

Varování přišlo z neočekávané strany. „Pokud bychom to přijali a začali sankcionalizovat zahraniční společnosti pomocí zpřísněných sankcí v Iran Sanctions Act, myslím, že by to mělo pro naše mnohostranné úsilí dalekosáhlé následky,“ poznamenala Danielle Pletka z American Enterprise Institute z Washingtonu.

Článek Europe warns US on Iran sanctions vyšel 2. srpna na serveru ft.com. Jeho autory jsou Daniel Dombey, Javier Blas a Francesco Guerrera.