Tonkinský záliv II a srpnové výstřely?
19.7.2007 Komentáře Témata: Současné události 1025 slov
Provokují Spojené státy válku s Íránem tak, aby vhodně začala v srpnu, kdy bude mít Kongres prázdniny?
Možná si někdo vzpomene, že to bylo v srpnu 1964, po nominaci Barry Goldwater republikány, kdy došlo k incidentu v zálivu Tonkin.
Dvakrát, nám bylo řečeno, 2. a 4 srpna, že severovietnamský hlídkový člun zaútočil na americké torpédoborce Maddox a Turner Joy v mezinárodních vodách. Americký senát hlasováním 88:2 autorizoval prezidenta Johnsona pomoci kterémukoliv jihoasijskému národu, jehož vláda by byla ohrožována komunistickou agresí.
Začalo bombardování Severu následované americkou námořní pěchotou. Americká válka se rozběhla.
Zatímco se kongres chystá na srpnové prázdniny, pravděpodobnost amerického leteckého útoku na Írán roste každým týdnem. Třetí letadlová loď USS Enterprise spolu se svou flotilou připlula do zálivu, kde se už nacházejí lodi Nimitz a Stennis se svými flotilami – největší koncentrace námořních sil u íránského pobřeží v historii.
A jiskra zapalující Tonkin II. už možná přeskočila.
Generál Kevin J. Begner obvinil 1. července v Bagdádu Írán z plánování lednového útoku v Karbale za použití uniforem amerického stylu, při kterém zahynulo pět amerických vojáků.
Jak napsali v The New York Times, „tohle je první případ, kdy Amerika obvinila íránskou vládu z pomoci přípravy operace proti americkým jednotkám v Iráku, při kterých íránská vláda využila pokročilých vědomostí o určitých útocích, což mělo za následek smrt amerických vojáků.“
Jednotky Quds íránských revolučních gard využívají Hezboláh k trénování Šíitů k útokům na naše vojáky, přičemž je zásobují vylepšenými IED, které zabily řadu amerických vojáků, obviňuje Bergner Írán. Říká, chytili jsme agenta Hezboláh a našli u něj dokumenty dokazující přímou spolupráci Íránu v útoku v Karbale.
Írán obvinění odmítl jako nesmyslná. Ale senát hlasoval počtem hlasů 97:0 za pokárání Íránu za spoluúčast v zabíjení Američanů.
Jsou-li Bergnerova obvinění pravdivá, Bush nejen, že má právo, ale zdá se, že má i posvěcení Kongresu k útoku na Írán. A k tomu má k ruce námořní i letecké síly. Co ho může zastavit?
Zcela jistě to nebude Kongres, který pohřbil rezoluci z minulého jara požadující, aby Bush předstoupil před Kongres, než přivede Ameriku do další války na Středním východě. Zdá se, že Kongres Bushovi dává zelenou: „Chceš-li udeřit na Írán, máš volnou ruku. Nemusíš se nás ptát.“
Jde o další abdikaci Kongresu, vzdání se svých morálních a ústavních práv rozhodnout kde a kdy vstoupí Amerika do války?
A něco zde ošklivě zapáchá.
Írán nemá žádný zájem napadnou Spojené státy, které si s ním zahrávají. Írán podporuje pro-americký šíitský režim v Bagdádu. A zastřešující skupina al-Káida v Iráku, která je naším smrtelným nepřítelem, zrovna nedávno varovala Írán, že se může dočkat teroristického útoku, pokud nepřestane podporovat Šíity v Iráku.
Abu Omar al-Baghdadi, který vede skupiny al-Káidy známe pod označením Islámský stát Irák, říká, že jeho bojovníci se připravovali čtyři roky na válku s Íránem.
„Dáváme Peršanům a zvlášť vůdcům Íránu dva měsíce na to, aby zastavili jakoukoliv podporu irácké šíitské vládě a každou přímou i nepřímou intervenci – jinak ať očekávají vážnou válku,“ řekl al-Baghdadi v padesátiminutové videonahrávce.
Al-Baghdadi rovněž varoval arabské Sunnity v oblasti, kteří obchodují se Šíity v Íránu, že si koledují o atentát.
Otázka: Je-li íránský spojenec, Malikiho vláda, naším spojencem, a je-li íránským nepřítelem al-Káida v Iráku, která je rovněž naším nepřítelem, proč by Írán používal jednotky Quds k útokům na Američany a riskoval jejich odplatu?
Zabíjení Američanů v Iráku Spojené státy neporazí. Ale mohlo by vyvolat těžkou americkou odplatu nejen jednotkám Quds, ale také na íránská nukleární zařízení – a válku s USA. Navíc chování íránských diplomatů naznačuje, že se takové válce snaží vyhnout.
Napadá mě další možnost. Írán neiniciuje, ale reaguje na útoky uvnitř Íránu, na kurdském severu, na arabském jihozápadu a v Baluchi inspirované Američany. Byl karbalský pokus o únos veden za účelem příští výměny amerických vojáků za pět Íránských „diplomatů“, které jsme zajali?
Schválil nedávno Bush tajně záškodnickou činnost a útoky uvnitř Íránu? Skrývají se za útoky přes hranici k vyprovokování Íránu američtí a izraelští agenti v Kurdistánu? 11. června došlo k potyčkám mezi íránskými posádkami a kurdskými rebely uvnitř Íránu a íránské dělostřelectvo pálilo před hranici do Iráku.
Proč si Kongres bere dovolenou? Proč demokraty ovládány senát a Kongres neklade ve veřejném slyšení tyto otázky? Proč dovoluje Kongres Bushovi a viceprezidentovi Cheneymu rozhodnout, zda rozpoutají na Středním východě třetí válku?
Nebo s tím Kongres souhlasí?
Článek Tonkin Gulf II and the Guns of August? vyšel 17.7. na serveru humanevents.com.