Kybernetický útok Ruska na Estonsko?

Moskva nese chování svého bývalého satelita velmi nelibě, což dává najevo všemi možnými způsoby. Odstraňování komunistických pomníků je přitom jen záminkou, nejvíce Kremlu vadí snaha Estonska orientovat se na Západ, těsné vazby na Brusel a členství Estonska v NATO a EU.

Estonsko jako člen NATO neváhalo problém ještě více eskalovat a požádalo v rámci aliančních vazeb NATO o pomoc, přestože kybernetický útok není považován za válečné ohrožení země ve smyslu čl. 5 Severoatlantické smlouvy. Severoatlantická aliance zareagovala a vyslala do Tallinu tým expertů na „kybernetický terorismus“, aby vyšetřil tři týdny trvající kybernetické útoky, které započaly bezprostředně po bouřlivých pouličních nepokojích v Tallinu, kde byl jeden mrtvý a mnoho zraněných.

Ty probíhaly velmi koordinovaně a sofistikovaně, když byly servery estonských státních institucí bombardovány velkými objemy dat převážně z ruských IP adres. Útoku se nevyhnuly ani banky, estonská média a velké společnosti. Cílem bylo zřejmě narušit hospodářství země. Nejvyšší intenzity nabral útok ve dnech spojených přímo s oslavou konce války, tj. 8. a 9. května.

Rozsah útoku byl takový, že se jím musela zabývat estonská vláda. Dočasně byla proto většina serverů v zemi odříznuta od světa a nebyl na ně přístup odjinud než od estonských providerů. Estonská vláda Rusko z odpovědnosti oficiálně obvinila. Podle estonských IT specialistů je totiž nemožné, aby byl takový rozsáhlý útok proveden několika izolovanými hackery bez spolupráce státních institucí.

„Když útoky přicházejí z oficiálních IP adres ruských úřadů a útočí nejen na vládní servery, ale také na sítě mobilních operátorů a záchranné služby, potom je to opravdu velmi nebezpečné“, řekl estonský ministr zahraničí Urmas Paet. Mluvčí Kremlu Dimitrij Peskov takové obvinění odmítl. Mluvčí estonského ministerstva obrany přirovnal podle The Economist tento útok s 11.zářím v USA.

Britský deník Guardian přinesl vyjádření vysokého představitele NATO, podle kterého „nebyly tyto věci provedeny několika jednotlivci... tohle má charakteristické znaky organizovanosti.“ The Economist přinesl vyjádření nejmenovaného představitele NATO: „Když komunikační centrum je napadeno střelou, nazýváme to válečným aktem. Jak to tedy nazveme, když to samé zařízení je zneškodněno kybernetickým útokem?“

EU zůstala zdrženlivá, zvláště potom, co ruský vyslanec v Bruselu Vladimir Chizhov pohrozil, že „taková obvinění musí být seriózně podložena“. Estonsko není jedinou zemí, které má s Ruskem díky své prozápadní vládě napjaté vztahy. Stejné napětí panuje také v rusko-polských a rusko-litevských vztazích.