Zbláznil se Havel?
2.5.2007 Komentáře Témata: Radar, US základna 1176 slov
Dovolím si ocitovat Havlova slova, která pronesl v interview s německými novinami Sueddeutsche Zeitung. Překlad si půjčím z Britských listů:
Jsem jednoznačně toho názoru, že tento [americký] radar musí u nás být postaven. Mám pro to celou řadu důvodů. Zdá se mi, že tento projekt přináší posílení bezpečnosti. Naše země se sice členem aliance NATO, což je z hlediska bezpečnosti velmi dobré, ale z hlediska bezpečnosti není ještě plně zakotvena. Projekt radarového deštníku je pro bezpečnost státu velmi dobrý, je to velmi dobrá obrana před budoucími možnými hrozbami. Kromě toho nás to nic nestojí a posiluje to česko-americké vztahy. Je vždycky dobré, když je Amerika v Evropě tak trochu zakotvena. Protože největším nebezpečím pro Evropu je Evropa samotná.
Sueddeutsche Zeitung: Ale v Čechách je proti radaru ostrý odpor.
Havel: Když se proti tomu u nás zdvihají hlasy, jsou to skrznaskrz nedůvěryhodné a pokrytecké hlasy, protože ve zmíněném vojenském prostoru byly dříve dvacet let celé divize cizích vojáků totalitního státu a nikdo proti tomu nikdy neřekl ani hlásek. A když lidé mají svobodu, začnou reptat proti radarové kouli v Brdech. Mně to připadá tak čecháčkovské, tak pokrytecké a tak zatuchlé. Teď se k tomu chce každý vyjadřovat, jestli tyhle rakety také trefí ty rakety, které mají trefit, kolik to bude stát daňového poplatníka a zda ten celý systém není přebytečný. Dělají si starosti, aniž by museli za to zaplatit jedinou korunu. Tento systém se vyvíjí už patnáct let a když na něj Američané vydali své miliardy, tak taky bude fungovat. Ale víc než tyto odborné věci mě zajímá morální stránka tohoto českého postoje, tato tradice - zda vždycky budeme těmi, kteří pokaždé čekají, jak věci dopadnou, anebo se budeme na všeobecné bezpečnosti a obraně podílet. A nejzajímavější je, že někteří politikové přicházejí s tímto nedovařeným argumentem: souhlasili by, kdyby byl radar součástí obrany NATO. Protože je to ale jen bilaterální záležitost, tak s tím souhlasit nemohou. Je to ale technická záležitost, že tento systém zatím nelze včlenit do systému NATO. Nejvíc mě ale baví, že se na NATO vymlouvají lidé, kteří předtím byli proti členství České republiky v Severoatlantické alianci. Teď se jim NATO hodí.
Dočetli jste až sem? Také vám vstávají vlasy hrůzou na hlavě?
Nikdy jsem neměl z Václava Havla dobrý pocit. Ani v době, kdy začínal své mnoholeté prezidentství a celý národ byl štěstím bez sebe z jeho prvního novoročního projevu. Ten projev tenkrát nebyl vůbec špatný. Byl – zdál se mi - upřímný a moudrý. Každý další rok byl novoroční projev méně moudrý, více odtažitý, odtržený, kryptický, méně lidský. Ty poslední projevy jsem už ani neposlouchal.
Pak přišel rok 2003, kdy Amerika napadla Irák. A dopis sedmi evropských premiérů a Havla. Pokud si nevzpomínáte, proti intervenci do Iráku se postavilo Německo a Francie. A z popudu španělského premiéra José Maria Aznara vznikl něco jako zvací dopis (zvací do Iráku). V tom dopise se sedm evropských premiérů (Británie, Dánska, Itálie, Maďarska, Polska, Portugalska, Španělska) plus Havel od Německa a Francie distancovalo.
Myslím, že aniž bychom přeháněli, můžeme říct, že svět s výjimkou Ameriky samotné nikdy nebyl příliš přesvědčen o nutnosti napadnout Irák. Nicméně dílem z pohodlnosti, dílem ze strachu z možné odvety stále ještě silné Ameriky, dílem z pštrosí povahy všech vrcholových státníků umožnil, aby k napadení došlo. A pak už se všechny lží, kterými Amerika svou agresi obalila, sypaly jako domečky z karet. Jedna za druhu. Neobstál ani jeden argument. Saddam zbraně neměl, uran v Africe nekupoval, nikoho neohrožoval, svobodu a demokracii Američané do země nepřinesly, atd. atd. Přesto humanista Havel jakoby neviděl a neslyšel.
Tak, jako neviděl a neslyšel předtím, když šlo o Kosovo, později o Afghánistán a neviděl a neslyšel ani při poslední izraelské agresi do Libanonu. Přitom každý jednotlivý konflikt byl čítankovou ukázkou nevyprovokované a zbytečné agrese vůči bezbrannému státu.
Jen málokomu se podařilo tak rychle a bezpečně vyprázdnit obsah slova humanista.
Poslední velkou ukázkou Havlova vlezdoprdelizmu je právě zmíněné interview s německými novinami. Havel v něm ale vykazuje nové rysy. Pozor, to už není jen obyčejný vlezdoprdelismus, to je arogance, úmyslná lež, manipulace s fakty, hloupost a zrada. Copak neví, že drtivá většina národa je proti radaru? Neví??? Čte vůbec noviny? I hlavní mainstreamový proud připouští (neochotně), že proti radaru je 70 % národa.
Ale nejvíce mě v tom jeho interview nadzvedla věta Mně to připadá tak čecháčkovské, tak pokrytecké a tak zatuchlé.
Dovolte, pane humanisto, co je na tom zatuchlého? To, že lidé nechtějí, aby se nám tu roztahovali cizí vojáci na věčné časy? Že nechtějí, aby naše děti umíraly na rakovinu z „nevysvětlitelných“ nemocí? Že nechtějí, aby byla naše země první na ráně, až dojde na lámaní chleba? Že nechtějí, aby tady vybuchovaly bomby? To vám připadá zatuchlé?
Něco vám řeknu, pane humanisto. Opravdu tady něco hodně páchne zatuchlinou. Ale můžu vám říct, to páchnout začalo, až když jste otevřel svá ústa.
To, co děláte, pane humanisto, je překrucování významu slov. Tam, kde by se měli lidé označit jako hrdinové a vlastenci, tam je nazýváte zatuchlými, degradujete je a ponižujete. A naopak vlezdoprdelisty a zrádce vyzdvihujete.
O co vám jde, Havle? O tu Nobelovku, kterou vám slíbili, když budete držet hubu a krok? Nebo jste tak nekritický obdivovatel USA, zaslepený amerikanofil, jako bývali dříve zaslepení rusfilové, kteří se shlíželi v SSSR a odmítali vidět zvěrstva páchaná uvnitř i z rukou tohoto systému? Ubohý Havle. Je mi vás líto. Dokázal jste si nakalit na vše, co jste celý život hlásal.