Írán - nebezpečí nukleární války
Generál Ivašov, velmi pevně přesvědčený o tom, že hrozí útok Spojených států na Írán, analyzuje pravděpodobné důsledky americko-íránské války. Například potvrzuje, že takovýto konflikt povede k ozbrojenému konfliktu mezi Tel Avivem a Teheránem, který okamžitě přejde v náboženský spor mezi islámem a judaismem. Vyjadřuje pochybnosti nad skutečnými pohnutkami operace USA a poukazuje na to, že Bushova administrativa a její spojenci již zahájili psychologickou přípravu na pravděpodobnost použití taktických jaderných zbraní proti Íránu. Je ale přesto možné bombardování odvrátit? To je jedna z mnohých otázek, na který generál Ivašov odpovídá v tomto článku.
Analýza současného stavu konfliktu s Íránem ukazuje, že svět čelí možnosti, že bude zahájena nová válka, a k tomu může dojít od nynějška během několika dní.
Spojené státy se svými spojenci už zahájili psychologickou přípravu světového veřejného mínění na možnost použití taktických jaderných zbraní k tomu, aby vyřešili "íránskou otázku". Propaganda Spojených států velmi tvrdě pracuje na tom, aby vytvořila dojem, že "chirurgicky přesné" použití jaderné zbraně pouze s omezeným dosahem je možné. Jenže tohle není pravda a víme o tom již od roku 1945, kdy USA shodili jadrnou bombu na Hirošimu a Nagasaki.
Po úplně prvním jaderném úderu bude naprosto nemožné zabránit použití jakýchkoli dostupných prostředků hromadného ničení. V situaci hromadného vyhlazování svých národů se znepřátelené strany uchýlí k použití jakýchkoli prostředků, a to bez omezení. A proto do hry vstoupí jaderné arzenály různých zemí včetně těch, jejichž nukleární status není oficiálně uznán. Není pochyb o tom, že budou použity chemické a biologické zbraně (obecně jakékoli smrtící substance), které se dají vyrobit při minimálních průmyslových a ekonomických zdrojích.
Mír i lidsto se dnes nacházejí v obrovském nebezpečí
Uvažujme nyní vojensko-technické aspekty situace. Cíl operace, který USA vyhlásily - jde o zničení 1 500 cílů na území Íránu - nemůže být z praktického hlediska proveden silami, které jsou pro tento úkol nyní shromážděny. Cíle může být dosaženo pouze za předpokladu, že budou použity taktické jaderné zbraně.
Prozkoumání vojensko-politického aspektu situace prozrazuje ještě důležitější fakta. V útoku na Írán se nepočítá s pozemní ofenzívou. Údery na vybraná vojenská a průmyslová zařízení mohou způsobit vážné poškození íránského obranného potenciálu a ekonomiky. Ztráty budou s největší pravděpodobností obrovské, ale z vojenského hlediska nebudou katastrofální. Na druhou stranu ale není možné získat kontrolu nad územím tak rozsáhlé země, jako je Írán, bez pozemní operace. Plánovaná ofenzíva bude vyžadovat posílení sil nejen v Íránu, ale i v ostatních muslimských zemích a mezi veřejností po celém světě. Podpora země trpící americko-izraelskou agresí bude stoupat. Washington si je určitě vědom toho, že výsledkem nebude posílení, ale naopak oslabení pozice USA ve světě. Z toho vyplývá, že cíl útoku USA proti Íránu je nutno nahlížet z jiného úhlu. Jaderná ofenzíva musí posílit využití jaderného vydírání USA ve světové politice a zásadně transformovat světový pořádek.
K dispozici máme další důkazy radikalizace záměrů USA a jeho spojenců. Na počátku roku 2007 unikly informace o tom, že Izrael plánuje použít tři jaderné bomby proti Íránu, což znamenalo pro tuto zemi v nepřátelském okolí vážné nebezpečí, ale patrně byly tyto informace zveřejněny záměrně. Znamená to, že o charakteru aktivit Izraele už se rozhodlo a jediné, co zbylo učinit je zapůsobit v souladu s tím na veřejné mínění.
Záminka k operaci proti Íránu se nezdá být dosti závažná. Z hlediska technického i politického není možné, aby Írán vyvinul v blízké budoucnosti jaderné zbraně. Je nutno připomenout, že obvinění Iráku z vlastnictví zbraní hromadného ničení bylo záminkou USA k zahájení války proti němu. Následkem je, že tato země je zpustošena a civilní ztráty jdou do stovek tisíců, ale tato obvinění nikdy nebyla podložena jakýmikoli důkazy.
Skutečné zásadní otázkou není, zda Írán je schopen vyvinout jadernou zbraň. Jediná funkce malých zásob jaderných zbraní nepodložených různými druhy podpůrných prostředků je omezovací (containment). Hrozba odvetného úderu může zastavit jakéhokoli agresora. Ale z hlediska útoku na jiné země a výhry jaderné války v případě konfliktu s hlavními vojenskými silami by musel mít Írán takový potenciál, který nemá a v dohledné budoucnosti mít ani nebude. Tvrzení, že Írán se může stát jaderným agresorem je naprosto absurdní. Komukoli, kdo má alespoň nějaké znalosti vojenských záležitostí, to musí být úplně jasné.
Co je skutečným důvodem, proč USA rozpoutávají tento vojenský konflikt?
Aktivity mající důsledky globálního dosahu mohou být určeny jedině k řešení globálního problému. Tento problém sám není ničím tajným - je to možnost krachu globálního finančního systému, který je založen na americkém dolaru. V současné době totiž obrovské množství americké měny převyšuje celkovou hodnotu jmění Spojených států více než desetkrát. Všechno ve Spojených státech - průmysl, stavby, pokročilé technologie, atd. - je zadluženo více než desetkrát po celém světě. Dluh takového rozměru se nedá nikdy splatit - dá se ho jedině nějakým způsobem zbavit.
Dolarové obnosy na účtech jednotlivců, organizací a státní pokladny jsou virtuální realitou. Nejsou zajištěny produkty, cennostmi nebo čímkoli dalším, co by skutečně existovalo. Odepsání americké zadluženosti zbytku světa by proměnilo většinu jeho obyvatelstva v podvedené vkladatele. Byl by to konec osvědčeného zákona zlatého telete. Závažnost nadcházejících událostí budou vskutku impozantní. Proto agresor nedbá celosvětových katastrofických důsledků své ofenzívy. Zbankrotovaní "globální bankéři" potřebují k tomu, aby se dostali z této prekérní situace, aby došlo k nějaké dalekosáhlé vojenské události.
Řešení už se plánuje. USA nemají nic, čím by mohli upadající dolar zachránit než vojenské operace jako ty v Jugoslávii, Afghánistánu a Iráku. Ale i tyhle lokální konflikty poskytují pouze krátkodobé výsledky. Potřebují něco mnohem většího, a jejich potřeba je velmi naléhavá. Blíží se stále více, neboť až peněžní krize nastane, svět si uvědomí, že veškeré jmění Spojených států, jejich veškerý průmyslový, technologický a další potenciál nepatří právoplatně této zemi. Pak to vše bude muset být zkonfiskováno na kompenzaci obětem a vlastnická práva všeho, co bylo po celém světě zakoupeno za dolary - vše od bohatství různých států - bude zrevidováno.
Co může být příčinou dalekosáhlé vojenské události potřebné míry? Vše nasvědčuje tomu, že bude obětován Izrael. Jeho zapojení do války s Íránem - obzvláště té jaderné - nutně spustí celosvětovou katastrofu. Izrael i Írán jsou státy založené na tamním oficiálním náboženství. Vojenský konflikt mezi Izraelem a Íránem okamžitě přeroste v konflikt náboženský, mezi judaismem a islámem. V důsledku přítomnosti četné židovské a muslimské populace v rozvojových zemích bude globální krvavá lázeň nevyhnutelná. Veškeré činné síly většiny zemí světa ukončí válčení s téměř nulovým prostorem pro neutralitu. Soudě podle vzrůstajících hromadných žádostí o povolení k pobytu izraelských občanů, především v Rusku a na Ukrajině, už mnoho lidí tuší, co se bude dít. Je však těžké si představit, že bude existovat nějaké klidné útočiště, kam by se dalo schovat před nadcházející zkázou. Předpovědi, kde všude se bude bojovat, množství a účinnost výzbroje, zásadní povaha kořenů konfliktu a závažnost náboženských sporů nenechává nikoho na pochybách, že tato válka bude ve všech ohledech mnohem hrůzyplnější než druhá světová válka.
Odpověď hlavních světových politických hráčů na tento vývoj nezavdává příčinu k optimismu. Rozporuplné rezoluce OSN týkající se Íránu, pokusy uchlácholit agresora, který už ani nezakrývá své záměry, velmi připomíná Mnichovský diktát v předvečer druhé světové války. Intenzivní rozlítaná diplomacie zaměřující se na všechny druhy mezinárodních problémů, jen ne na ten nejhlavnější, o kterém mluvíme, je rovněž příznačná. Tohle je obvyklá praxe v předvečer války, se snahou opatřit si spojenectví s třetími stranami nebo alespoň zajistit jejich neutralitu. Tato politika se snaží odvrátit nebo alespoň zmírnit první údery, které mohou být nejneočekávanější a nejvíce zničující.
Je možné krveprolití zabránit?
Jediný účinný argument, který může agresory zastavit, je hrozba, že za své podněcování k jaderné válce budou totálně globálně izolováni. Uskutečnění scénáře popsaného výše se může zabránit tím, že americko-izraelský tandem nebude mít naprosto žádné spojence společně s hlasitými veřejnými protesty. Proto je v těchto dnech rozhodný a nekompromisní postoj předáků zemí, vlád, politiků, veřejných činitelů, náboženských vůdců, vědců a umělců pokud jde o jadernou agresi neocenitelnou službou lidstvu.
Koordinované veřejné akce musejí být organizovány s pohotovostí úměrné válečné situaci. Vojenské síly agresora už jsou shromážděny a soustředěny na zahajovacích pozicích ve stavu plné bojové pohotovosti. Armáda Spojených států se netají tím, že vše může být otázkou týdnů nebo dokonce jen dnů. Existují nepřímé důkazy, že USA zahájí jaderný úder na Írán už v dubnu 2007. Po prvním nukleárním úderu lidstvo zjistí, že se nachází v naprosto jiném světě, dočista nelidském. Musí se využít všech příležitostí a možností, aby se takovým důsledkům zabránilo.
Článek Iran: The threat of a nuclear war vyšel na serveru voltairenet.org. Překlad paní Drahuška - děkuji.