Čínský drak sílí

Strategický cíl Číny je na Dálném Východě jasný – zmarginalizovat zde americký vliv a stát se dominující politickou, ekonomickou a vojenskou silou regionu. Daří se jí to stále více a slábnoucí USA se zmáhají jen na varovné studie a zprávy Pentagonu. V jedné z posledních se uvádí, že Čína vedle mrazivých vztahů s Taiwanem neváhá agresivně vystupovat vůči Japonsku, klíčovému americkému spojenci.

Číňané pracují pomalu, ale vytrvale a cílevědomě. Jejich armáda se modernizuje a přestává být jen milionovou masou chabě ozbrojených pěšáků. V jihovýchodní Číně rozmisťuje Peking balistické střely nové generace zaměřené na Taiwan. Ač jde o zjevně agresivní manifestaci síly, zůstává bez odezvy.

Tu-22M-3

Podle listu Jakarta Post uvedla Čína jen minulý rok do služby 11 nových moderních ponorek, dalších šest připadá na letošní rok. Její podmořská flotila činí již okolo 50 plavidel, z toho polovina moderní provenience. Ruské Tupolevy Tu-22M-3 „Backfire“ zakoupené čínskou armádou znamenají smrtelné nebezpečí pro americkou námořní nadvládu, zejm. pro letadlové lodě.

I čínská armáda se potýká s problémy, které však umí radikálně řešit. Nedávno byl viceadmirál Wang Shouye, jeden z nejvyšších armádních důstojníků, obviněn z přijetí úplatku v přepočtu 8 milionů liber od stavební firmy, která stavěla kasárny pro armádu. Viceadmirála udala jeho zhrzená milenka a za korupci mu hrozí až trest smrti.

USA nemají sílu a zdá se již ani vůli čínské výzvě čelit. Jsou plně zaměstnány nekončící „válkou proti terorismu“ a jejich vojenský rozpočet se mohutně prohýbá pod náklady iráckého dobrodružství. Čína otevřeně hází USA rukavici k novému závodu ve zbrojení, který USA nemohou vyhrát.

Vztahy USA a Číny jsou přitom značně schizofrenní, na což poukázal mj. malajský ministerský předseda Abdullah Badawi, když varoval, že „ekonomiky nás svádějí dohromady, ale politika nás zcela rozděluje a odcizuje.“ A tak zatímco USA s Čínou čile obchodují, politicky a vojensky jsou rivaly.

Čína se pokouší svou sílu demonstrovat na Japonsku. Eskalaci vzájemných vztahů vyvolala návštěva japonského premiéra Junichiro Koizumiho ve svatyni Yasukuni, kde jsou pohřbení japonští vojáci. Japonské dobyvatele z druhé světové války považují Číňané za válečné zločince. Čínský velvyslanec v Japonsku Wang Yi se před novináři veřejně vyjádřil, že vztahy obou zemí jsou tak špatné, jako před 34 lety, než země podepsaly smlouvu normalizující vzájemné vztahy.

Čínská hrozba a snaha zabezpečit si zdroje energií (ropa, zemní plyn) vede Japonsko k přehodnocení své přísně pacifistické ústavy a přijetí role aktivnějšího spojence USA. Alespoň tak se tváří japonská vláda, v Japonsku ale sílí antiamerické postoje stejně jako v celém světě. Spojenectví s USA s sebou nese větší problémy, než zisky.