Kubiceho vabank po modré

Novináři již nepíšou o tzv. „kauze ÚOOZ“, známé také jako „Berdychův gang“, která právě nyní probíhá před pražským soudem. O tomto dalším mementu a symbolickém hrobu české policie jako nezávislé instituce už ani není třeba více psát. Policie a organizované zločinecké bandy zde splynuly v jeden spolupracující organismus.

Lidé, kteří se nedokázali s prohnilostí policejních sborů vypořádat, tragicky zahynuli za podivných okolností. Vzpomeňme (sebe)vraždu vysokého policejního důstojníka Zdeňka Janíčka.

Sedět na hoře špíny a korupce prý nevydržel ani šéf ÚOOZ Jan Kubice a veřejně potvrdil známou skutečnost, že „organizovaný zločin prorostl do státní správy“. Poctivému motivu jeho náhlého otevření očí by se dalo věřit jen tehdy, učinil-li by tak pan Kubice po volbách. Nyní je jeho náhlá exhibice jen čitelnou agitkou pro ODS, která se třese strachy, že by ty volby mohla přece jen prohrát.

V předvečer voleb jsme se tedy od jednoho z nejvyšších policejních důstojníků dozvěděli, že stát, ve kterém žijeme a kde platíme daně, je prohnilý až hrůza. Tento stát již od počátku devadesátých let spravují soudruzi ze dvou státostran ODS a ČSSD. Občas se vystřídají, a budí dojem, že jsou jedinými dvěma (zcela odlišnými) alternativami. A najdou se lidé, kteří skutečně v zoufalství a ztrátě paměti věří, že pouze ODS, líheň Rumlů, Čermáků a Fendrychů, je může spasit.

Jan Kubice vsadil svou kariéru na vítězství ODS. I z prohnilosti policejního útvaru, kterému šéfuje, se dá něco ještě vytěžit. Třeba vyšší funkce, kariéra, možná funkce policejního prezidenta. Pokud by měl Kubice nezištné úmysly, musel by s podobným prohlášením přijít již dávno, před pěti lety.

Závidím lidem, kteří půjdou v pátek k urnám s pocitem, že mohou svým hlasem snad něco změnit. Závidím jim jejich dobrý pocit. Na druhou stranu je mi dvojnásob smutno s vědomím, že v pátek nemohou lidé změnit vůbec nic.

A tak budete-li v pátek házet do urny lístek s číslem 9, myslete přitom na Jana Kubiceho, jehož kariéru zachraňujete. Když Jan Kubice otevřeně hovoří o prohnilosti policie a jejím prorůstání s organizovaným zločinem, hovoří o skutečnosti, které léta přinejmenším (a nejen to) přihlížel z nejvyšších policejních postů.

Jan Kubice zvolil cestu po modré. Uvidíme, byla-li jeho sázka správná.