Tomáš Pitr
Miliardář bez maturity
25.5.2006 Komentáře Témata: Evropa, Pohledy z Evropy 762 slov
Pan Pitr je známý zejména svou úzkou vazbou na zavražděného mafiána Františka Mrázka. Novináři ale jako by nechtěli vědět, odkud se skutečně vzal tento novodobý miliardář a kdo za ním stojí.
Raketové Pitrovo zbohatnutí a nízký věk může být pro mnohé překvapením. Ačkoli nemá Tomáš Pitr ani maturitu, ve svých 35 letech kontroluje značný, mnohamiliardový majetek. Jím kontrolovaná skupina Agrocredit má roční obrat téměř 30 miliard korun. Pitr vlastní Balírny Marila, konzervárny Seliko a především ústeckou Setuzu (scénář ovládnutí je téměř totožný, nejprve přinést firmy na buben, poté konkurs a jejich ovládnutí za zlomek ceny, povětšinou za předtím vytunelované peníze). Své vlastnictví Setuzy hloupě přiznal před dvěma měsíci v televizním pořadu televizi Prima, kdy se podřekl se slovy „….komu já prodám Setuzu…“
František Pitra
Tomáš Pitr
Čeští novináři neváhají o původu Pitrova jměni vymýšlet fascinující historky. „Podnikatelské začátky Tomáše Pitra jsou zajímavé. První velké peníze si ještě na začátku devadesátých let vydělal jako prodavač v zelenině na obchodech s tuzexovým rumem“, neváhá opakovaně psát do MFD pan Marek Pražák. A další novináři papouškují. Ačkoli absence Pitrova vzdělání na sebe upozorňuje až úsměvně (výrazy typu „vymožitelnost“, „kontraverznější“, „sousažnost“ apod.) a mohla by naznačovat minulost právě prodavače zeleniny, skutečný prapůvod jeho podnikatelského úspěchu je jinde.
Příjmení Pitr není původní, dříve znělo „Pitra“. Co vedlo Pitra k vypuštění písmena „a“ a změně svého příjmení? Možná snaha zakamuflovat své příslušenství do komunistického klanu Pitrů. Ti starší z nás si jistě vzpomenou na posledního komunistického předsedu vlády ČSR Františka Pitra, člena ÚV KSČ. Byl jeden z předních komunistických bossů, vedle soudruhů Adamce, Indry, Hoffmana, Lenárta, Štěpána, Urbánka, Zavadila a dalších. V ústředních orgánech KSČ působil od roku 1958, kdy začal ve svých 26 letech kariéru na jihočeském krajském výboru KSČ. Přes ÚV KSČ se dostal až k místu předsedy komunistické vlády v roce 1988, odkud odstoupil teprve 6.2. 1990, kdy již byl další vývoj soudruhy správně nalajnován.
Jako vysoký aparátčík se Pitra podílel na událostech roku 1989, byl účasten všech důležitých jednáních o budoucí podobě státu. V roce 1990 z exekutivy odešel a soustředil se na výnosný byznys – privatizační projekty aneb způsob, jak se zdarma zmocnit státního majetku. Vzhledem k výborným konexím se mu dařilo a svému synovi Tomášovi připravil do začátků solidní kapitál.
Po otci zdědil Pitr peníze, vliv a konexe. Ke svému „software“ přibral „hardware“ v podobě mafiánského bosse Františka Mrázka. V období jejich neshod ohledně způsobu dovytunelování ústecké Setuzy byl náhle boss Mrázek zastřelen, což Pitrovi umožnilo částečně podědit jejich impérium.
Jako správný šlechtic nové doby má Pitr svůj vlastní „hrad“ v Jesenici u Prahy.
Tomáš Pitr je jen dalším z Koláčků, Tomanů nebo Otavů, novodobých miliardářů, kteří ovládají a vlastní tuto zemi. Děti nejvyšších komunistických funkcionářů nezbohatly svou pílí, znalostmi ani štěstím, ale pouze tím, že se uměly dobře narodit. Od svých otců převzaly to, co je drželo u moci za komunistického režimu – bezkurpulóznost, bezpáteřnost a amorálnost. Jejich vliv je obrovský. S advokáty Tomáše Pitra soudce za zavřenými dveřmi úslužně vyjednával, za jakých podmínek se Pitr podvolí trestnímu stíhání a vrátí se do země. České soudy se groteskně již jedenáctým rokem snaží Pitra odsoudit za daňové úniky.
Pitrův případ je však v něčem hezký. Krásně zapadá do celé Havlovy „sametové mozaiky“.