Kateřina Jacques - dobře připravena past

Nebyl jsem tam. Mohu to posuzovat pouze z dálky. Odsud z Kanady. A je to možná trošku výhoda. Z dálky věci někdy vypadají jinak.

Prvním indikátorem, že něco není tak úplně v pořádku, bylo pro mě vydání Britských listů z 2.5., které se jen hemží titulky jako Policista zmlátil ředitelku sekce pro lidská práva Úřadu vlády, policie zatkla fotoreportéra Britských listů. Podle BL byl incidentu přítomen „redakční fotograf“, který vše dokumentoval a obrázky jsou zde: http://wolf.n.cz/photo/20060501-kj/.

Doprovodné fotografie vypadají opravdu drasticky. Podle těch obrázků paní Jacques leží na zemi, policista na ni klečí, pak byla převracena na břicho a byla ji nasazena pouta. Ale že by jí policista zmlátil? Opravdu? A proč to zmlácení není vidět na žádném záběru? Všimněte si, jak BL používají emočně nabitá slovesa.

Ocituji kousek z článku v BL Jak to přesně bylo. Jde o svědectví údajně očitého svědka incidentu Karla Jecha:

Skupina cca 20 Zelených následovala v klidu průvod Národního odporu. Obě skupiny byly odděleny kordony Policie, a to jak zásahovou jednotkou, tak i pořádkovými policisty. Tempo pochodu bylo velmi klidné a pomalé, k žádným střetům nedocházelo. Cca 100 m pod křižovatkou na Karlově náměstí skupinku Zelených, kteří nesli transparent s nápisem Zelení proti neonacismu, Policie zaregistrovala a kordón zásahové jednotky nám přehradil cestu. Slyšel jsem komunikaci mezi velením zásahu a policisty, kteří stáli vedle mne. Zřejmě s podobnou "komplikací" policejní scénáře nepočítaly. V klidu jsme stáli a po chvilce nás policejní těžkooděnci odvedli na chodník vlevo (směrem ke Karlovu náměstí). Za několik minut začal shánět velitel zásahu 10 uniformovaných (pořádkových) policistů k vystřídání těžkooděnců. "Tak chlapi, potřebuju 10 dobrovolníků! Kdo se hlásí"!? A tak se těžkooděnci vystřídali s uniformovanými policisty. Pořád jsme v klidu stáli na chodníku, Kateřina Jacques držela pravou stranu transparentu, Michal Uhl levou. Hned po střídání začal jeden z pořádkových policistů řvát, ať zmizíme, že jim přiděláváme práci a stupňoval své výroky až k vulgaritě. Kateřina se pokoušela s ním komunikovat, ptala se kudy můžeme jít, jak dlouho nás chtějí zadržoval. Zařval: "Jménem zákona!" a vytáhl ji z našeho hloučku. I když se nebránila, začal jí bít tonfou. Ostatní policisté nám zabránili jí pomoci. Ten policista, který nebyl označen služebním číslem, evidentně ztratil sebekontrolu a pokračoval v bití Kateřiny i když nekladla žádný odpor a ležela na zemi.

Některá tvrzení v ve výše uvedeném odstavci jsem vytiskl tučně, ještě se k tomu vrátíme. Bití prý podle Kateřiny Jacques pokračovalo v automobilu a na služebně, kde byla zadržena předvedena. Scény tam zajímavě popisuje přítomná policistka v článku Policistka: Jacques předvedla na služebně pěkné divadlo.

To, že policista nebyl označen, se pak opakuje v mnoha článcích, je to de facto zřejmě oficiální prohlášení strany Zelených. Za všechny uvádím text z článku Policie měla potyčku s kandidátkou zelených:

Strana zelených však viděla celou situaci jinak. "Když k ní přistoupil policista, který nebyl označen služebním číslem a strčil do ní, požádala ho, aby se jí nedotýkal. Ten ji narazil na zeď, povalil na zem a nasadil jí pouta. Poté ji vstrčil do policejního vozu a odvezl pryč," uvedla mluvčí SZ Eva Rolečková. Policista údajně bil kandidátku zelených v automobilu a potom i na služebně. "Podle našich informací byla převezena k ošetření na chirurgii do nemocnice na Karlově náměstí," dodala Rolečková.

Co čert nechtěl, celý incident viděla paní Hana Marvanová, která čirou náhodou zrovna jela kolem v tramvaji. V iDnes uvedla: „Ze stojící tramvaje politička viděla, jak policista začal ženu bít, aniž mu k tomu prý zavdala příčinu.“ Hm. Náhodou jela kolem? Tramvaji? Není těch náhod nějak mnoho?

Případ se okamžitě nafoukl do nestvůrných rozměrů. Kromě všech masových deníků a BL (které vždy přesně vědí, na které straně barikády je jejich místo) se k němu vyjadřují i takové obskurní skupiny, jako Gender Studies, vyšetřuje jej ministerstvo, policisté jsou vláčeni novinami, padly kázeňské tresty, zřejmě budu padat ještě další hlavy. Své si neodpustil ani známý „humanista“, „moralista“ na špagátku Václav Havel, který prohlásil, že "politici nahrávají neonacistům".

Jak už jsem řekl na začátku, nebyl jsem tam. Ale dnes mi přišel z Národní strany odkaz na videozáznam celé události (5,4MB, WMV formát). Prosím pěkně, než si na to video kliknete, chtěl bych říct, že se od něj distancuji. Respektive distancuji se od toho závěru. Ano vím, je před volbami. Ale Národní strana zjevně neodhadla vhodnost a učinila si z jinak zajímavého dokumentu svůj volební šot. Politické prohlášení, chcete-li. Kdyby tam neplácli ten konec, kde se dozvíte, jaký mají program a jak dobře to s námi NS myslí, byl by to silný dokument. A důkaz, že Kateřina Jacques vědomě lhala. To ostatně je pořád.

V tom videu je totiž jasně vidět, jak paní Jacques z policisty při potyčce strhává jeho služební číslo. A jak je skrývá v dlani. Aby později mohla tvrdit, že „nebyl označen služebním číslem“.

Nezapomeňte při přehrávání na zvuk. A zaposlouchejte se do toho odporně ječivého, hysterického hlasu paní Kateřiny Jacques. Už za to hysterické ječení by zasloužila pár facek hned na místě a policie s ní měla svatou trpělivost.

Britské listy rovněž nabízejí videozáznam incidentu. Je to podstatně větší dokument, 92MB ve formátu MOV. (Mají tam i poloviční velikost ve formátu AVI). Když jsem jej poprvé viděl, lekl jsem se, že jsem se v tomto článku "sekl". Na tom videu z BL totiž policista opravdu zřetelně nemá služební číslo. Až po chvíli mi došlo, že videozáznam ukazuje okamžiky až poté, co paní Jacques servala odznak z policistovy uniformy. Proč to video neukazuje celou scénu od začátku?

Domnívám se, že ta kauza byla pečlivě připravena. Že paní Jacques plnila svůj stranický úkol, který zněl vyvolat potyčku za každou cenu a nechat se při tom zavřít. A bylo třeba ji vyvolat právě tam, kde policie dohlížela na dva průvody dvou antagonisticky rozdělených skupin. Aby pak bylo možné tvrdit, že policie (a potažmo stát) straní té druhé skupině. Zkrátka vytřískat z toho politický kapitál.

Inu, kde není nepřítel, musíme si ho vyrobit. Když ti zatraceni fašouni ne a ne zaútočit sami, tak to alespoň nahrát tak, aby tam byl konflikt s policií. A aby z toho bylo hodně drastické fotodokumentace. A tím uplácat z hovna důkaz, že policie sympatizuje s fašisty. Nebýt toho videa (které zjevně uniklo), docela těžko by se ten incident vyvracelo.

Napadá mě souvislost s Rosou Parksovou, která v roce 1955 podobným způsobem promyšleně a připraveně vyvolala incident tím, že že odmítla uvolnit místo v autobuse bělochovi. Kulisy se mění, metody zůstávají. Ostatně jsou to pořád stejní herci.