Jak (a proč) se demonstrovalo

Vzhledem k tomu, že ve své nejužší rodině mám jednoho soukromého lékaře a jednoho medika, situace ve zdravotnictví se mě týká více, než zbytku nelékařské populace, proto jsem cítil povinnost lékaře podpořit.

Jistě si všichni dočtete z médií, že demonstrace proběhla poklidně, dozvíte se i oficiální čísla o počtu demonstrujících, i o tom, proč lékaři demonstrovali. Ale právě informace, proč lékaři (a já) demonstrovali bývá velmi často zkreslována.

Ano, požadovali jsme odvolání ministra zdravotnictví, ano, nelíbí se nám ministerské vyhlášky. Jsou ovšem informace, o kterých se nehovoří (nebo nemůže hovořit). Pojďme se tedy podívat na jednu po druhé.

Nejdříve bych se zastavil u bývalé ředitelky VZP, ing. Musílkové. Její obraz v médiích je velmi pokřivený, podle mých informací od lékařů, kteří s ing. Musílkovou osobně jednali, se jedná o velmi schopnou manažerku, která nemohla s deficitem VZP prakticky nic dělat, protože ministerstvo nutilo proplácet víc, než kolik byla VZP schopná vybrat. A jak si pamatujete ing. Musílkovou vy?

Dalším mýtem účinnost kroků tohoto ministra. Oddlužení VZP bylo předem připraveno, mohlo proběhnout i za vedení exředitelky. Jak se sám Rath prozradil svým dopisem premiérovi Paroubkovi z loňského května(který unikl na veřejnost), jde jen o politické body a bez lékařské podpory není žádná strana schopná vyhrát volby. Tudíž krize ve zdravotnictví byla částečně uměle vyvolaná.

Lékaři je velmi kritizovaná ministerská vyhláška, která stanovuje, že platby pojišťoven lékařům mohou vzrůst maximálně o 103% průměrné bodové hodnoty (jeden bod = zhruba 1,1 Kč) na unikátní rodné číslo loňského roku. To by nebylo tak zlé, kdyby zároveň nevstoupil v platnost nový sazebník pojišťovny, který zvedá bodové ohodnocení výkonů zhruba o 30%. Zvýšením hodnoty výkonů o 30% prudce stoupl i faktický průměr na unikátní rodné číslo. Jistě si sami odvodíte, že lékař od 1.1.2006 dostává o zhruba 30% méně než kolik by měl podle nového sazebníku dostávat a navíc ministerská vyhláška de facto zavedla limity i u „malých“ pojišťoven, které do 1.1.2006 žádné omezení průměru na rodné číslo neměly.

Lékaři neprotestovali kvůli tomu, že chtěli víc, protestovali proto, že se chtějí starat o své pacienty bez limitů od pojišťoven. Nechtějí, aby museli svým pacientům říci, že si na svůj lék musí počkat na nový měsíc, protože už vyčerpali limity na léky. Protestovali proti připravovaným vyhláškám, které de facto znárodňují jejich praxe tím, že jim budou nařizovat, kolik platit sobě a svému personálu, přičemž na nich zůstane většina starostí s ordinací.

Když jsem byl na demonstraci, cítil jsem hrdost. Hrdost proto, že lidé ještě mají sílu ukázat vládě, že se dovedou vzbouřit proti svévůli jednoho kariéristy, s jehož osudem si spojil svůj osud i premiér. Hrdost proto, že všichni vystupující se zřekli jakéhokoli zpolitizování celé kauzy.

Vrátil jsem se domů, přečetl jsem si noviny, podíval na zprávy a cítil jsem vztek a bezmoc. Ve všech médiích byla demonstrace prezentována jako „stávka milionářů“, „předvolební sjezd ODS“ nebo „boj za vyšší zisky“. Udivilo mě, že všechna média prezentovala demonstraci přesně jak ji prezentují oficiální kruhy. Vzpomněl jsem si na jeden článek uveřejněný tady na Zvědavci. Psalo se v něm jak uvařit žábu. Mám silný pocit, že česká žába už je taky v hrnci, a matně si uvědomuje, že něco není v pořádku. Ještě má šanci vyskočit a v zájmu nás všech doufám, že to udělá včas.