Wilhelm Gustloff

Když zapátráme v dostupných pramenech o námořní historii, zjistíme, že za největší – spíše však nejznámější katastrofu je považováno potopení Titanicu, a to především díky velkému mediálnímu zájmu a publicitě. Na Titanicu zahynulo asi 1500 lidí. Co do počtu obětí bývá často uváděna srážka filipínského trajektu Dona Paz s tankerem Vector jižně od Manily, kdy v roce 1987 zahynulo 4375 lidí.

Jméno německé lodi Wilhelm Gustloff však nikdy a nikde nepadá. Loď se v lednu 1945 podílela na jedné z největších námořních evakuací v dějinách, kdy německé obyvatelstvo spolu s tísicovkami Lotyšů a Litevců prchalo před postupující Rudou armádou.

Nejobvyklejší argument pro neuvádění Wilhelma Gustloffa jako námořní katastrofu je jeho označování za válečnou loď a posádku jako vojenskou. Skutečností je, že loď původně využívaná jako nemocniční a posléze kasárenská, měla jen několik provizorně umístěných protiletadlových zbraní, jinak byla zcela neozbrojena.

Loď o výtlaku asi 25 000 tun byla určena pro maximálně 1880 pasažérů. V osudný den však strach nahnal na palubu tisíce uprchlíků. Podle lodních záznamů bylo na lodi 173 členů posádky, více než 900 vojáků, povětšinou lehce či těžce raněných a přes 4500 uprchlíků. Nepřítomnost vojenských jednotek na palubě potvrzují i svědecké výpovědi přeživších, odkazy na ně lze nalézt na www.wilhelmgustloff.com/stories_sinking.htm

Některé prameny uvádějí, že na lodi se tísnilo přes deset tisíc lidí, žen, dětí a uprchlíků. Nejčastěji se objevuje číslo 10 582 pasažérů. V každém případě byla loď přeplněna a pasažéry tvořili v drtivé většině civilisté.

Z polského přístavu Gdyně vyplula loď 30.ledna 1945 brzo po poledni za velmi špatného počasí, kdy sněžilo a teplota se pohybovala okolo -10 stupňů. V přístavu zůstaly tisíce uprchlíků, kteří by dali vše za možnost dostat se na loď a tím do zdánlivého bezpečí. Na severozápadě od přístavu však již číhá sovětská ponorka S-13 kapitána Alexandra Marineska. Sovětský kapitán, nositel vysokého řádu V.I.Lenina, zoufale potřebuje jakýkoli úspěch. Za opiltsví a výtržnosti byl dvakrát potrestán nadřízenými.

Okolo deváté hodiny večerní 30. ledna 1945 zasáhly Wilhelm Gustloff tři torpéda, které loď poslaly spolehlivě ke dnu během několika desítek minut. V ledové vodě nebyla šance na přežití. Menší torpédovky a minonosky zachránily 1239 lidí. Zbytek zahynul. Třetinu pasažérů tvořily děti, některé bez rodičů, kteří se na loď sami nedostali.

Na lodi Wilhelm Gustloff zahynuly před 61 lety v mrazivých vodách Baltu tisíce civilistů, žen a dětí. Odhady se pohybují od čísla 5300 až do 9300. Ačkoli byli povětšinou německé národnosti, což v očích některých znamená automatickou vinu, byli to lidé, kteří zahynuli v nejstrašnější námořní katastrofě historie.