Kauza v Letech, hysterie a nepochopitelné osočování
25.1.2006 Komentáře Témata: Česká republika 1809 slov
Národní strana se na místě bývalého pracovního tábora v Letech v sobotu 21.1. sešla i přesto, že památník, který tam instalovala (a který měl být 21.1. slavnostně odhalen), byl dva dny před tím odstraněn. Tato více než týden trvající kauza se opět stala ukázkou překrucování faktů, nepochopitelné hysterie a napadání názorů a osob, které si dovolily vystoupit jinak, než způsobem, jaký považuje za vhodný hrstka samozvaných, tzv. ochránců „lidských práv“ a nevládních organizací.
Václav Havel k současné kauze kolem tábora v Letech prohlásil, že „tomu, co se teď odehrává kolem Letů, otevřel dveře Klaus, když řekl, že nešlo o koncentrační tábor v tom slova smyslu“. Dále jistý pan Holomek, „odborník na romskou problematiku“, se neostýchal zajít tak daleko, že obvinil prezidenta republiky Václava Klause z „popírání holocaustu“. Toho se měl podle inkriminovaného znalce prezident dopustit tím, když stejně jako Miloslav Ransdorf z KSČM a europoslanci za ODS nepodpořil rezoluci Evropského parlamentu, požadující zbourání vepřína v Letech. Dále tím, když prohlásil „…Ukazuje se, že to s tím táborem je složitější. Že to byl původně pracovní tábor pro ty, kteří odmítali pracovat… Ne jen romský. Není to opravdu koncentrační tábor v tom slova smyslu, jak každý z nás podvědomě rozumí slovu koncentrační tábor…. Oběti tábora byly primárně spojené s epidemií tyfu, a nikoli s tím, co bývá chápáno jako oběť koncentračního tábora…“
To, že pan Havel považuje za nutné ihned zkritizovat všechno, co vybočuje z nepsaných zákonů „správného“ (čili politicky korektního) myšlení, na to můžeme být celkem zvyklí. Zaráží však, kde dotyčný pan Holomek bere odvahu, či vůbec právo, osočovat prezidenta republiky z tak závažné a odporné věci, jako je popírání holocaustu? Může mi dotyčný pán na jediné větě dokázat, kde došlo k naplnění skutkové podstaty takového činu? Jestli tím myslí prezidentův výrok, já osobně na něm neshledávám nic špatného. Prezident se jím pouze vyjádřil k dané problematice a dal najevo, že na základě dostupných faktů Lety za koncentrační tábor nepovažuje. Nijak tím však nesnížil jejich závažnost, nebo to, že tam umírali lidé. Za druhé, nevím, jestli je vždy vhodné mluvit o holocaustu v každé s souvislosti, kdy se hovoří o utrpení nějakého etnika za druhé světové války. Osobně mám pojem holocaust za „terminus technicus“, čili za přímé označení určité historické etapy, týkající se určité skupiny lidí, čili doby druhé světové války a nacistického plánu na vyvraždění židovského národa. Slovo holocaust pochází z hebrejštiny, mělo se týkat pouze židů, tím se ale nijak nesnižuje (ani já tak nečiním) utrpení i jiných etnik a národů. Samotný holocaust by měl podle mě být brán jako samostatná kapitola, protože v kontextu se situací jiných národů, byť mohlo být jejich utrpení za druhé světové války sebevětší, je holocaust předčí právě díky svému rozměru, odpornosti a chladné matematické vypočítavosti, s jakou byli židé vyvražďováni. Proto bych byl krajně opatrný v užívání tohoto pojmu a vztahování jej na cokoli, co se týká pronásledování a utrpení určitých národů a etnik za druhé světové války.
Pánové Uhl, Holomek, či Růžička Národní stranu promptně označují za tu sílu, která tím, že tábor v Letech nepovažuje za koncentrační, údajně popírá holocaust. Dotyční pánové jsou očividně zaujatí svým posláním žalovat každého pokud možno za všechno, co se vymyká jejich pohledu na svět, jinak by místo osobních a politických invektiv přistoupili na diskuzi o faktech. A právě fakta jim zjevně chybí. Není to totiž Národní strana, kdo první přišel s tím, že tábor v Letech nebyl koncentrační, ani Miloslav Ransdorf, ani Václav Klaus se svým výrokem, který tak leží v žaludku exprezidentu Havlovi. Podání trestního oznámení na Národní stranu za jejich postoj k táboru v Letech, je de facto „podáním“ oznámení i na Historický ústav Akademie věd, který řekl prakticky to samé. Tedy že v případě tábora v Letech se nejednalo o tábor koncentrační, nýbrž pracovní. Doporučuji přečíst si zevrubnou studii o táboře v Letech, jeho historii a funkci, uveřejněné na serveru Sprcha.com. Dále v této věci podobně hovoří i kniha "Historikové a tábor v Letech", zpracovaná již zmíněným Historickým ústavem AV ČR. Jak vidno, "druhá strana" má k dispozici solidní argumentační palbu a nemyslím si, že by názory "zpochybňující" funkci tábora v Letech měly být označovány za "rasismus". Jedna věc je, že špatnosti se v Letech za druhé světové války jistě děly, ale to koneckonců uznala v nedělních Otázkách Václava Moravce i předsedkyně NS Petra Edelmannová. Na druhou stranu nevidím problém na historickém bádání, které konkrétně interpretuje jednotlivé otázky té které problematiky. Historie by měla být věcí pravdy a ne výkladu.
Lidské utrpení kohokoli, ani Romů, nikoho, se v této kauze přece nesnižuje a neznevažuje. Nacismus byl zločinný systém, který připravil o život miliony lidí. Mezi nimi i Romů. To je jedna věc. Nedá se s tím však a priori spojovat zařízení, kde sice Romové soustřeďováni byli, avšak toto zařízení k jejich likvidaci nesloužilo. Těžko si představit, že kdyby Lety skutečně k likvidaci Romů sloužily, jak tvrdí lidé jako Svatopluk Karásek, či Markus Pape, že by v nich hlídali policisté národnosti české, tedy té, která v očích nacistů také nepatřila k vyvoleným. Označit však tábor v Letech celkově za „romský“, je také zavádějící. Tento tábor byl okupační správou primárně určen k tomu, aby soustřeďoval osoby žijící asociálním způsobem života. Čili bylo zde internováno i mnoho žebráků, tuláků, či potulných zlodějíčků (správně!) také neromské národnosti.
Celá kauza mi však nepříjemně zavání snahou po zviditelnění se určitých lidí. Kdo jsou oni samozvaní ochránci lidských práv jako Petr Uhl, Svatopluk Karásek, či jistá Kateřina Jacques? Proč se stále ti samí ozývají pořád jen v citlivých případech týkajících se různých minoritních etnik, práv přistěhovalců a podobně, ale nikdy jindy? Zaregistroval jste snad někdo že by se třeba Petr Uhl, či Svatopluk Karásek, angažovali v obraně šikanovaného Vladimíra Hučína? Či aby vystoupili na obranu českých občanů postižených zločinem, či na podporu našich válečných hrdinů, kteří zapomenuti umírají v domovech důchodců kdesi na periferiích? Nikoli, místo toho od těch stále samých lidí slýcháme o „netoleranci“ české populace vůči Romům (případ Uhlův), či „dluhu za křivdy“ spáchané na sudetských Němcích (případ Karáskův). Na druhou stranu je nutné konstatovat také to, že ani kupříkladu předsedkyně NS Petra Edelmannová nevolila příliš šťastné výroky, když hovořila o „nedodržování základních hygienických návyků“ a celou akci Národní strany je nutno chápat spíše jako součást předvolební kampaně. Já osobně si také myslím, že Národní strana v této otázce nasadila až příliš radikální kurs a některými nevhodnými výroky a postupy dá do ruky mnohým novinářům metlu k diskreditaci jakýchkoli národoveckých myšlenek.
Památník Národní strany byl za příznačné novinářské a mediální pompy, spílající národovcům do bestií a „fašistů“, odstraněn. Dále se proslýchá, že vláda už nalezla rezervy pro zbourání vepřína v Letech a jeho znovu-vybudování jinde. Je tu však menší zádrhel, vepřín nestojí na skutečném místě, kde za druhé světové války ležel onen tábor. To místo je tam, kde Národní strana chtěla vybudovat pomník s nápisem „obětem". Mějme však na paměti, že v Letech již pomník obětem tohoto tábora stojí. Jen je podle některých hyzděn nedaleko stojícím vepřínem. To je smutné, avšak nabízí se otázka, zda je jsou Lety jediné pietní místo na území České republiky, které stojí v blízkosti nějaké "nedůstojné" stavby. Jistě jich je víc. Nabízí se otázka, proč právě Lety a také, nedaly by se uvažované peníze na vykoupení vepřína investovat nějak lépe? Na závěr snad jen jedno : chápete logiku, kdy místo, kde skutečně stál onen tábor, je prázdné (a pomník zaplacený z peněz politické strany je odstraněn), a namísto toho budeme bourat užitečný zemědělský podnik a za peníze daňových poplatníků stavět pomník na úplně jiném místě ?