USA platí za svůj mediální obraz

7. června 2005 byl v Pentagonu schválen zvláštní program pro vedení psychologické války – „Psychological warfare operation“. Jeho součástí je také slušná suma 300 milionů dolarů, která bude využívána pro vytváření pozitivního obrazu USA v médiích po celém světě. Program je určen „spojeneckým zemím“ a dále těm, kde „USA nejsou stranou ozbrojeného konfliktu“. I mediální odborníci Pentagonu pochopili, že psát proamerické články v Iráku by bylo zbytečné, resp. spíše kontraproduktivní.

Jak to bude fungovat? Výše uvedený balík peněz si rozdělí tři mediální agentury – washingtonské SYColeman, Lincoln Group a dále Science Applications International Corp. ze San Diega. Každá z nich dostane 100 milionů dolarů a jejím úkolem bude zajistit po světě, aby se o USA psalo jen v nejlepším světle. Lincoln Group a Science Applications International Corp. odmítly svůj kontrakt pro média jakkoli komentovat a jen mluvčí SYColeman stroze uvedl, že „vládní zakázka je spíše reklamní než mediální“.

Mimochodem, mediální analytici z Lincoln Group již způsobili nepříjemný, ale úspěšně ututlaný skandál letos v Iráku, když se několik iráckých novinářů přiznalo, že od nich obdrželi finanční prostředky za své proamerické články v iráckém tisku.

V oficiálním materiálu této „Psychological warfare operation“ píše Mike Furlong, zástupce ředitele Joint Psychological Operations Support Element – což je útvar v rámci Special Operations Command amerického ministerstva obrany, následující: „Účelem kampaně je prezentace proamerických informací v zahraničních médiích, ale bez uvedení americké vlády či organizace jako zdroje“.

Podotýkám, že 300 milionů dolarů je částka utracená v první fázi. Pokud bude nejrůznější „přesvědčování“ (slovo korupce by nebylo vůbec politicky korektní) novinářů úspěšné, můžou se tři výše zmíněné agentury těšit na další peníze.

Oficiálně je vše zabaleno do všeobjímající „války proti terorismu“. Z pohledu amerického daňového poplatníka je zvláště zajímavé, že např. majitelem a šéfem SYColeman je penzionovaný generál Jared Bates z Pentagonu. Druhá firmička bez historie, referencí či zkušeností, která zvítězila v obrovské neveřejné zakázce, je Lincoln Group, založená v lednu 2004 pod názvem Iraqex.

Třetí firmou je zmiňovaná Science Applications International Corp. (SAIC), kterou do července 2005 vedl další penzionovaný generál Wayne Downing, bývalý šéf Special Operations Command amerického ministerstva obrany. SAIC je na rozdíl od dvou předchozích firem velkým kontraktorem. Již v roce 2003 jí sám generál Wayne Downing ze své funkce přidělil 80 milionů dolarů na vybudování mediální sítě Iraqi Free Media Program. Jenže bohužel, chybička se vloudila, peníze se proinvestovaly a síť nikde.

Když uvážíme takové personální pozadí celého kontraktu, je k úvaze, kolik peněz vůbec na podplácení zahraničních médií zbude. S ohledem na výše uvedené je jasné, že přesný předmět zakázky, tj. za co budou peníze utraceny, je strategickým tajemstvím. Údaje, kdo dostal kolik, kdy a za co, zveřejněny nebudou. Je to celkem pochopitelné.

Můžeme se tedy v mainstreamových médiích těšit na články, ze kterých nám polezou oči z důlků. První vlaštovkou může být např. článek pana Jefima Fištejna uveřejněný v prosincové Mladé Frontě Dnes, kde čtenáře pan Fištejn ujistil, že USA nikoho nemučí a nemučily. Tak uvidíme, co nám napíše pan Fištejn příště. Nebo jen podepíše? To ví jen on sám.