Registrované partnerství: konečně úspěch

Úvodem bych chtěl zdůraznit, že je mi v zásadě jedno, je-li někdo homosexuál, pokud tím neobtěžuje druhé. Plně respektuji právo homosexuálů na svůj soukromý život, tj. za dveřmi svých ložnic, bytů a domů ať si dělají co chtějí.

Začínám být však ve střehu v okamžiku, kdy vidím, že si homosexuálové uzurpují mít práva stejná, ba vyšší než heterosexuální páry – rodiny s dětmi. Zatímco heterosexuální svazky, tj. rodiny s dětmi představují základ státu a zaručují mu budoucnost a fungování, svazky homosexuálů neznamenají pro stát či pro společnost vůbec nic.

Naopak, legalizace svazků homosexuálů, jejich sňatky, daňové úlevy stejné jako mají rodiny s dětmi, či dokonce adopce dětí homosexuály, mají na společnost pouze negativní vliv. Homosexuálové si uzurpují cosi, co jim obecně a tradičně nepatří. Své požadavky na stát a majoritní společnost maskují jako „zrovnoprávnění“, „ukončení diskriminace“ apod. Ve skutečnosti však nejsou nikde v Evropě pronásledováni a v jejich homosexualitě je nikdo a nijak neomezuje.

A tak se dále tlačí na pilu. Po svém zrovnoprávnění kdysi dávno chtějí homosexuálové stále více. Ve smyslu obecného trendu „ochrany lidských práv a práv menšin“ chtějí zvýhodnit oproti majoritní většině, pozitivně diskriminovat.

Nový zákon o registrovaném partnerství znamená pro právní řád značné změny, vedle pojmů „manžela“ a „manželství“ se zavádí také „partner“ a „partnerství“. Neexistuje analýza, jaké náklady s sebou takový zásadní zásah do občanskoprávních vztahů přinese. Bude nutno tisknout nové formuláře, tiskopisy, měnit vyhlášky, zakládat zvláštní knihy na matrikách. Všichni a všechno se bude homosexuálům přizpůsobovat. Soudům přibude nová agenda „rozvodů registrovaných partnerství“, vypořádání majetku atp. Kdo to zaplatí? Hloupá otázka.

Říkáte si „tak mají konečně co chtěli, a konečně bude pokoj“? Jste na omylu. Současná verze zákona je pouze začátkem, uvolněním přehrady. Je toho ještě mnoho, co budou homosexuálové požadovat. Adopcemi dětí počínaje a zvláštními daňovými úlevami konče. Jde o stejný scénář, jaký se opakuje v zemích, které přijaly podobné zákony.

Pod vlivem postupného, ale trvalého zesilování pozitivní diskriminace homosexuálů se z homosexuality stává móda. Články o šťastných homosexuálních párech nejsou ničím jiným než její propagací.

Ať si homosexuálové dělají co chtějí, ale ať nás neobtěžují svým křikem po stále větších právech a zvýhodněních. Cítím se obtěžován záplavou novinových článků a zpráv o stovkách dalších homosexuálních párů oddaných v kostele, o nových adopcích dětí homosexuály, o úžasných a úspěšných homosexuálních celebritách.

Ještě před pár desítkami let byla homosexualita postavena na rovinu nekrofilie, pedofilie a jiných úchylek, a to na základě většinového, jednoznačného názoru společnosti. Dnes můžeme mít naopak pocit, že je homosexualita kladena ještě výše než „normální“ heterosexualita, neboť je zajímavější, úžasnější, moderní, prostě skvělá. Ptám se: Co bude zlegalizováno a pozitivně diskriminováno dále?