Německo odškodňuje další genocidu

O co vlastně jde? V letech 1884 – 1915 území dnešní Namibie kontrolovalo Německo jako svou kolonii – Jihozápadní Afriku. Získalo jí poté, co o území ztratili zájem Britové. Jednalo se o poměrně neklidný region a v roce 1903 zde černošské kmeny Khoi a Herero povstaly proti bílým kolonistům a při jednom z nájezdů povraždili 60 německých osadníků.

Německo reagovalo vysláním koloniálního vojska, které pod velením generála Lothara von Trotha dosáhlo počtu 19 000 mužů. Německým jednotkám trvalo čtyři roky, než porazily povstání a obnovily německou koloniální nadvládu. Oběti na straně domorodých kmenů jsou odhadovány mezi 50 – 100 000, včetně civilistů.

Na počátku 20. století byla v německé Jihozápadní Africe objevena ložiska diamantů, což přilákalo britskou pozornost a Britové také německou kolonii ovládli v průběhu první světové války. Po ní došlo k dalším povstáním odbojných kmenů a dalším potlačením.

Téměř po sto letech poradil někdo zástupcům kmene Herero, aby nárokovali po Německu odškodnění za válku, resp. potlačení povstání v letech 1904 – 1908. Jak známo, Němci páchali samé zločiny a musí proto platit. Německá vláda zpočátku tvrdila, že v roce 1904 neexistovaly žádné platné mezinárodní úmluvy o zacházení s civilisty za války, ale změkla velmi brzy. Poté, co na ní kmen Herero podal několik žalob v USA (kde jinde se lze také domoci vysokého odškodnění), přišla nejprve oficiální omluva.

V roce 2004 se oficiálně omluvil německý ministr pro rozvojovou pomoc Heidemarie Wieczorek-Zeul a uznal, že Němci spáchali na kmenu Herero genocidu. To byla pro Herero významná vzpruha. Jejich vůdce Kuaima Riruako ihned žádal reparace. Německo jmenovalo pro vyjednávání zvláštního zmocněnce Karla Ahlerse a ustavilo letos fond na odškodnění ve výši 20 milionů EUR. Dále poskytne Namibii pomoc ve výši 24 milionů EUR.

Spirála se začíná točit. Je již běžně používán pojem „Herero holocaust“ a jsou shromažďovány důkazy o koncentračních táborech. Z těch pak není problém udělat vyhlazovací. Tím se může zvýšit počet obětí a nároky na odškodnění. Němci prý prováděli na černoších rasistické pokusy a sterilizovali je. Prý jsou na svědci. Jediné, co zatím nebylo odhaleno, jsou plynové komory. Možná se i ty najdou.

Velmi kvalitní vymáhání (vydírání) samozřejmě není z mozků kmene Herero, ale řídí jej a organizují právnické mozky, které také v zastoupení kmene podaly žaloby v USA. Německý stát je žalován o dvě miliardy dolarů. Žalovány jsou i velké německé firmy, např. Deutsche Bank za to, že podporovala německou vládu v roce 1904, když vedla válku s povstalci z kmene Herero. Deutsche Bank zatím symbolicky vyplatila jeden milion dolarů a jedná.

Na posledním memoriálu Herero, který se v Namibii odehrál koncem srpna, připomněl právník Jeremy Sarkin (jeden z těch, kteří kmen Herero zastupují), že Německo vyplatilo Židům více než 100 miliard dolarů jako odškodnění za druhou světovou válku, a že kauza Herero je „srovnatelná“. Jiný aktivista Mburumba Kerina prohlásil, že „záležitosti okolo nároků Herero musí být posuzovány ve stejném světle jako židovského lidu“.

Je zajímavé, proč se náčelníci Herero nedomáhají odškodnění také po Britech, kteří kolonii ovládli po Němcích a rovněž krvavě potlačovali povstání. Britové asi nejsou takoví zločinci jako Němci. Sice měli po světě neporovnatelně více kolonií a držav, kde probíhaly desítky povstání a konfliktů, ale asi to řešili vždy humánně a nedopouštěli se ničeho špatného.