V Torontě se vraždí

Gangy mladistvých černochů terorizují chudší oblasti předměstí Toronta už řadu let. Poslední rok ale jejich aktivity nabírají na intenzitě. Noviny nám tvrdí, že je to proto, že se teď pašuje více zbraní z USA a prodávají se na černém trhu v ulicích Toronta. Toto, pokud vím, se děje už řadu let. Nechápu, proč by zrovna teď se mělo pašovat více zbraní, než před rokem nebo dvěma. Zvlášť s ohledem na mnohem přísnější bezpečnostní opatření na hranicích. Osobně vidím problém v něčem jiném. Městská policie po „dobrovolném“ odchodu svého šéfa Juliana Fantina přišla o zastání před hordami černošských aktivistů. Fantino nebyl žádný hrdina, ale přeci jen se dokázal postavit za své chlapce.

Museli byste znát organizační strukturu městské policie. V jejím čele sice stojí policejní prezident, ale ještě nad ním je sedmičlenný výbor Toronto Police Services Board složený z civilistů – většinou radních města. Šéfka výboru má plat 91 tisíc dolarů ročně (asi 1,8 milionu korun). Museli byste znát, jaká atmosféra panuje už řadu let v politických a policejních kruzích města Toronta.

Levicový deník Toronto Star přišel před několika léty s nařčením, že je městská policie rasistická, protože profiluje při perlustracích lidí na základě rasy. Že zkrátka perlustruje častěji černé mladíky než starší bělošské manželské páry. A že to je rasismus. Jasný a otevřený. Doložili to výpisy z policejních záznamů, které musela policie na požádání deníku vydat.

Dokud byl šéfem policejního sboru Fantino, dokázal se těmto nařčením stavět čelem. Nikdy se sice neodvážil vyslovit nahlas tu ostudnou statistiku (která před mnoha lety stála místo jiného vysokého policisty), ale tak nějak to bylo ve vzduchu. Zkrátka tvrdil, že o žádný rasismus nejde.

Tím byl trnem v oku nejen militantním černošským aktivistům, ale i bělochům (těm hlavně, protože cítili krev). Zkrátka Fatinovi před rokem výbor Toronto Police Services Board neprodloužil kontrakt na šéfa městských policajtů a to navzdory tomu, že se obecně uznávalo, že své práci rozumí. Na jeho místo přišel bezvýrazný a opatrný Bill Blair, který dobře ví, proč jej na to místo dosadili a jak si ho má udržet. A tak začal policisty školit v politicky korektním přístupu. Policie se už dnes bojí zastavit jen tak někoho. Zvlášť když ten někdo je černý.

Ptáte se, co je to za statistiku, která před mnoha léty stála místo vysokého policejního důstojníka? Bylo to někdy kolem roku 1987. Slyšel jsem to tenkrát na vlastní uši v rádiu a byl jsem také svědkem následného honu na muže, který se to odvážil říct nahlas. Bohužel, jméno toho člověka si už nevzpomínám. Ale v té statistice se pravilo, že ačkoliv černí v Torontě (tehdy) představovali asi jen 15% populace, byli odpovědní za spáchání 80% všech trestných činů.

Zkrátka ta statistika tak nějak pořád visí ve vzduchu, ačkoliv se nenajde nikdo, kdo by ji nahlas připomněl. Ale policie to samozřejmě ví.

Emocemi zamotal v posledních dnech městský radní Michael Thompson, který docela vážně navrhl, že by v rizikových oblastech měla policie pravidelně kontrolovat a perlustrovat především mladé černochy v automobilech. „Rasismus!“ spustila média, politikové a aktivisté unisono. Ale je to takový tlumený povyk. Jakoby nesmělý. Jako kdyby to probublávali přes vodu, takže není moc rozumět. Pan Thompson je totiž černý jak bota. No řekněte, jak můžete obvinit černocha z rasismu? A ještě vůči vlastní rase! Jak z té politicky korektní šlamastiky teď ven? Koho obvinit? O tom politicky korektní příručky mlčí. A tak se trošku kolem toho čeří voda, ale obecně vládne nejistota, jak se zachovat...

Až torontský starosta David Miller, modrooký blonďáček s úsměvem idiota, to vyřešil. A jeho řešení je nejen geniální, ale i nenapadnutelné, protože je v souladu i s těmi nejpřísnějšími měřítky politické korektnosti. V první řadě odmítl návrh radního Thompsona, i když se takticky vyhnul tomu, že by jej obvinil z rasismu. Pouze řekl, že to není dobrý nápad. A pak přišla ta rána.

David Miller říká, že je mezi lidmi příliš mnoho zbraní. To je jistě pravda. Ale on míní ty legálně registrované zbraně, ne ty, kterými se vraždí. David Miller navrhuje zákon, podle kterého by všichni majitelé registrovaných zbraní odevzdali vše, co střílí, do nějakého centrálního skladu, kde budou trvale pod zámkem. Lhostejno, jsou-li to sportovní střelci, lovci nebo sběratelé starých zbraní. Co všechno budou moci majitelé se svými zbraněmi provádět není zatím úplně jasné (možná jim bude dovoleno chodit se na ně jednou za čas dívat přes sklo), ale myšlenka tady je a je nosná.

„Není žádný důvod, aby lidi v Torontě měli doma zbraně – ať sběratelské kousky nebo jiné,“ říká Miller. „Jsi-li sběratel a máš zbrojní pas, zbraň musí byt uložena tak, aby ji nebylo možno ukrást. A nějaké centrální zabezpečené úložiště by to umožnilo nejlépe. Zákon požaduje, aby zbraň byla správně uložena. Ale možná, že ne všichni její majitelé to dodržují.“

„Před dvěma roky někdo ukradl sběrateli pistoli a tato pistole pak byla použita k vraždě,“ řekl dále Miller. Policie rovněž spekuluje o tom, že nedávný nárůst zločinů se střelnými zbraněmi by mohl mít něco společného s krádeží 46 pistolí a tří pušek ze sbírky sběratele zbraní v městečku Port Hope vzdáleném 100km od Toronta. Žádné konkrétní důkazy ale zatím o tom nemá.

A co na to torontské ovce? Po prvotním šoku se o tom začíná vážně diskutovat. Ostatně nač jsou jednomu zbraně, které stejně nesmí použít ani v přímém ohrožení života?

Zdroje

1. Store guns in central depot
   mayor: No reason to have a firearm at home, Miller says
2. Toronto Police Service
3. Toronto Police Services Board