Podaří se zastavit změny klimatu?

Zdá se, že se probudila britská vláda a vyslechla varování svého týmu vědců, kteří požadují minimální snížení světových emisí o 60%. Přitom mají k dispozici analýzy, že by snížení emisí nemělo mít drastický dopad na objem a rozsah výroby, stačilo by jen přejít k důsledným energetickým úsporám, které se však samozřejmě projevily v nákladech velkých firem.

Po faktickém krachu Kjótského protokolu se bude Blair snažit docílit uzavření „nového dealu“, který by zásadně omezil světové emise skleníkových plynů. Také chce přesvědčit Spojené státy, aby své bohatství investovaly do rozvoje nových technologií, které pomohou udržet určitý životní standard za současného zastavení poškozování klimatu. Podporu se bude snažit získat na svých červnových návštěvách Ruska a Washingtonu.

USA se však již ústy svého hlavního vyjednavače Harlana Watsona vyjádřily, že „vědecké výzkumy ohledně změny klimatu jsou stále nejasné a nejisté a nevyžadují urgentní reakci“. USA vyčerpané dlouhotrvající válkou v Iráku a jinde, ekonomickou krizí nemají sílu ani vůli po změně postoje. Stále větší vliv získávají významní průmyslníci a velké nadnárodní konglomeráty, které mají úzké kontakty na americkou vládu. Svou roli hraje taky obava z Číny a Indie jako hospodářských a vojenských soupeřů.

Velké společnosti již cítí, že by se brzy mohl začít lámat chleba a obávají se výrazného snížení svých zisků a zvýšení nákladů, v případě razantního snížení emisí a zavedení energetických úspor. Zvláště to pak platí pro ropné giganty. Proto se nedávno 12 největších britských firem (Shell, BP, John Lewis, Scottish Power) obrátilo dopisem na britskou vládu s tím, že jsou připraveni reagovat na potřebu změny energetické politiky a snížení emisí, ale vzhledem k tomu, že si to vyžaduje velké investice, potřebují podporu. Samozřejmě finanční. Konfederaci britského průmyslu (Confederation of British Industry - CBI) se dosud vždy podařilo lobbováním zamezit jakýmkoli pokusům na podstatné snižování emisí. Argumenty jsou stále stejné. Nezaměstnanost, zastavení ekonomického růstu, zbrždění ekonomiky.

Británie bude v červenci jednání G8 předsedat, což zvyšuje šance na event. úspěch. Britská ministryně životního prostředí Margaret Beckett se na konci května otevřeně obrátila na USA, aby „uznaly nezpochybnitelnou váhu vědeckých důkazů o nebezpečí globálního oteplování“ a zároveň vyzvala svět k „vážnému dialogu o tom, že se USA musí těmito otázkami začít zabývat“.

Bohužel, stanovisko USA je stále jednoznačné. „Spojené státy se nezavážou žádnou novou mezinárodní smlouvou o změnách klimatu, ani snižováním emisí“, řekl Harlan Watson. Přestože stále více vědců poukazuje na zvyšující se počet přírodních katastrof, hurikánů, cyklónů a střídajících se záplav, bouří s obdobím sucha a vlny veder, postoj USA je stále stejný. Přitom přírodní katastrofy mají přímý dopad na ekonomiku, tj. i na „národní zájmy USA“.

Zatímco v „demokracii“ jsou Američané rádi vzorem celému světu, ve snižování emisí a zastavení devastace planety rádi alibisticky ukazují na Čínu a Indii, že „oni musí začít první“. Přitom emise USA a Indie s Čínou jsou neporovnatelné.

Británie se již jako předsedající země připravuje na nejhorší variantu výsledku summitu. Z Downing street unikla pracovní verze závěrečného komuniké summitu na téma globální o oteplování a životního prostředí, která neobsahuje konkrétní závazky, ale jen 2000 slov čítající obecné formulace, varování a apely. 8.července uvidíme, bude-li skutečně použit.