Tunel z Čepra úspěšně pokračuje

Případ tunelování podniku Čepro, státního gigantu s ročním obratem asi 26 miliard korun se začal medializovat poprvé na konci minulého roku. Na Čepro a jeho miliardy dostaly chuť firmy Bena, Venturon Investment a M5, již delší dobu vyšetřované pro závažnou hospodářskou trestnou činnost v souvislosti s dovozem a distribucí pohonných hmot. Škody, které daňovými a celníky úniky státu způsobily, se počítají v miliardách.

Za firmami stojí mj. jeden z méně známých českých miliardářů Radovan Krejčíř, nyní trestně stíhaný a jeho advokát Tomáš Sokol, který v obchodech firmy M5, Venturon Investment a např. Al Batal bude hrát zřejmě větší roli, než jen roli advokáta. Při domovní prohlídce Krejčířova paláce (slovo „vila“ zde opravdu pokulhává) v Černošicích u Prahy, která trvala několik dní, objevili policisté několik tajných místností obsahující dokumenty a účetnictví týkajících se řady firem, povětšinou vytunelovaných a v konkursu. Mj. šlo také o účetnictví a další obchodní dokumentaci ústecké Setuzy, téměř monopolního výrobce rostlinných olejů v ČR. Jak známo, od Setuzy vede blízká cesta k příbramskému donovi Jaroslavu Starkovi (nedávno se jej kdosi pokusil zastřelit před jednou z jeho vil), ve vile jehož advokátky bydlel nyní vazebně stíhaný Zdeněk Pichlík, zástupce velitele Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR. Kruh se uzavírá.

Dnes již stíhaný Martin Pechan, bývalý obchodní ředitel Čepro, kam ho přivedl Grossův kamarád Tomáš Kadlec, se v médiích otevřeně vyjádřil, že „Krejčíř má neskutečné množství přesných informací, včetně těch z policie.“ Krejčíř byl již dávno propuštěn z vazby (na intervenci Ústavního soudu) a dál nerušeně ovládá své impérium. Ač proti němu získala policie (víceméně náhodou) řadu důkazů, vyšetřování se vleče a je ve slepé uličce. Dozorující státní zástupce Vladimír Trýzna označil postup policie jako „selhání“ a o tom, nakolik bylo záměrné, odmítl spekulovat.

Ale vraťme se k poslednímu tunelu z Čepra. Na počátku byla vykonstruovaná pohledávka společnosti Bena vůči Čepru, od kterého odebírala pohonné hmoty pro svou síť čerpacích stanic. Pro vytvoření potřebné mlhy Bena tuto pohledávku přeprodala, až skončila v rukou tajemné firmy Al Batal (ovšem zastupované Tomášem Sokolem). Al Batal se pokusila získat tři miliardy od Čepra exekucí, což se jí téměř podařilo tím, že v Čepru vládl takový zmatek a nepořádek, že nepřebíraly, resp. zašantročily soudní obsílky a soud vydal rozsudek pro zmeškání. Bohužel pro Al Batal a Sokola však byla exekuce na poslední chvíli pozastavena a tak nezbývalo, než najít jiný způsob, jak Čepro „oholit“. A ten byl nalezen. Jmenuje se „započtení pohledávky“. Vybraná společnost si odkoupí od Al Batal, M Port a dalších firem pohledávky vůči Čepru, od kterého odebere pohonné hmoty a nezaplatí je. Místo úhrady faktur potom pošle oznámení, že si započítává své pohledávky. Tečka.

Tímto způsobem z Čepra odtékají stovky milionů korun, čemuž management a vláda jen bezmocně přihlížejí. Nezbývá, než do Čepra začít pumpovat peníze, a tak 6. května byla podepsána další úvěrová smlouva na 2,5 miliardy korun s Českou spořitelnou a Komerční bankou, vše se státními zárukami.

Čepro je již výrazně zadlužené a jen státní garance (resp. garance Fondu národního majetku) na přelomu roku odvrátily jeho krach. Má již mj. zastavenou síť čerpacích stanic EuroOil, kterou vlastní.

Osobní odpovědnost vedení Čepra za stávající situaci je tabu. Čepro stále řídí Grossův člověk Tomáš Kadlec a nechává plnit po okraj cisterny, o kterých ví, že nebudou nikdy zaplaceny. Policie se tváří, že vyšetřuje. Stát ochotně ručí za bankovní úvěry Čepra. A nová „menší IPB“ je na světě.