Ukrajina - velká reality show?
Někdy v září mi přišel dopis od kamaráda Petra z Francie. Poslal mi článek, který přeložil z polského časopisu Przekrój (Krakov). Autorkou je Anna Wasniewska. Tehdy jsem váhal, zda to uveřejnit, připadalo mi to za vlasy přitažené. Výroba revoluce na objednávku? Copak to jde? Jsem dosti paranoicky založen a nevěřím ničemu, co se píše v mainstreamových médiích. Jsem o poznání více nakloněn uvěřit nezávislým zdrojům, ale i tam se snažím obracet každou informaci z jedné i z druhé strany, než ji přijmu. V tomto případě jsem informaci vyhodnotil jako nepravděpodobnou a Petrův článek odložil. Chyba! Velká chyba!
I dnes kdybych měl říci, co si myslím o vývoji na Ukrajině, musel bych přiznat, že nemám názor. Zde v Kanadě věnují masmédia ukrajinským událostem značnou pozornost. Bohužel vše podávají způsobem "reality show": Jde o boj dobra se zlem, přičemž dobro (demokracie a svoboda - jediné možné hodnoty) je ztělesněno prozápadním Viktorem Juščenkem a zlo proruským Viktorem Janukovyčem (také máte problémy zapamatovat si ta jména a kdo reprezentuje co? Já pořád.).
Pamatuji si ještě, že navlas stejně komentovala média události v Kosovu a před tím v první irácké válce. Později se ukázalo, že to bylo malinko jinak.
Zlobí mě, když v televizi ukazují demonstrace kanadských Ukrajinců, kteří všichni jako jeden muž (žena) stojí za prodemokratickým Juščenkem. Skutečně vědí, pro koho hlasují? Mohli by být ti lidé zmanipulováni? Hm, obávám se, že ... proč ne?
Jedině Britské listy se snaží jít více do hloubky sérií článků o Ukrajině. Budiž jim za to dík. 26.11. přinesly BL článek Za pozdvižením na Ukrajině je Američany organizovaná kampaň. Tento článek z BL odkazuje na článek v Guardian US campaign behind the turmoil in Kiev. Začal jsem číst a najednou mi došlo, že tohle jsem už někde četl. Pak jsem si vzpomněl: Petrův zářijový překlad polské autorky! Už jsem jej neměl k ruce, proto jsem si jej znovu vyžádal. Četli-li jste už výše uvedený článek v BL, nedovíte se asi příliš mnoho nového, ale v každém případě to za pozornost stojí.
Článek Převrat na zakázku přebírám z webových stránek Trampská nit, které mimochodem stojí za návštěvu nejen kvůli zmíněnemu článku.
Převrat na zakázku
28.09.2004 - Otiskl časopis Przekrój (Krakov). Zkráceno.
Existuje první firma schopna udělat revoluci. Přivedla už k moci prezidenta v Gruzii, a teď připravuje převrat na Ukrajině a v Bělorusi.
Anna Wasniewska (Bělehrad)
Světlé chodby, recepce, kanceláře s počítači, hala se třemi křesly pokrytými kůží. Pracovně-obchodní atmosféru bělehradského Centra na řeč Oporu bez Přemoci ruší jen dekorace na stěnách: Plakáty s bojovými hesly a logo se zaťatou pěstí. Logo dodavatele revolucí - prvního na světě. Zde byl naplánován pád prezidenta Čevarnadze a nyní se zde nachází štáb války s Kučmou a Lukašenkem.
Nový Che Guevara má krátké vlasy, laptop na místě kalašníkova, kancelář v šestnáctém patře s výhledem na Bělehrad. Dvaatřicetiletý Sinica Šikman je na světě prvním poradcem ohledně řízení revolucí. Se dvěma kolegy učí, jak likvidovat diktátory bez krveprolití. On ví, jak pokrýt plakáty celé město, organizovat happeningy, bez rizika zesměšnit totalitní policii, poslat lidi do ulic. "Zvoní nám odevšad: z Ázerbajdžánu, Venezuely, z Běloruska", říká Šikman. "Povedlo se nám v Srbsku, od té doby jsme věrohodní."
Nejprve byl Miloševič
Před 4 lety byl Sinica militantní člen Otporu, srbské organizace studentů, která přivedla k pádu Miloševičův režim. Otporovci chodili po ulicích v maskách "Slobo", vysmívali se postkomunistům a rozdávali velké prezervativy chránící před "virusem Miloševiče". Když diktátor otvíral most, zničený v době "barbarského útoku Nato", oni otevírali poblíž most ze styropianu.
A tak dále. Na podzim roku 2000 s nimi Zoran Džindžič vyšel do ulic a oni z něho udělali hrobaře Miloševiče.
Klonování revoluce
Důkaz svých schopností přinesli v listopadu minulého roku. Dívaje se v televizi na "Revoluci růží" v Gruzínsku, Srbové otvírali oči úžasem. "Když jsem sledovala na CNN události v Tbilisi, na praporech zaťaté pěsti, pouze nápis Skoncujme s ním byl gruzínský", vzpomíná srbská redaktorka Jelica Greganovič, "došlo mi, že revoluce v Gruzii měla stejný průběh jako v Srbsku." Nejprve vyhlásit volby za zfalšované plus demonstrace mládeže "Chmara!" (dost!), uchvácení hlavního města opozicí bez jediného výstřelu, potom nervová noc, demise prezidenta Čevarnadze, vítězství charismatického lídra a výbuch radosti na ulicích.
"Vyškolili jsme chmarovce," přiznává třicetiletý Ivan Marovič, kolega Šikmana a spoluzakladatel Centra. "Učili jsme je vše od základů: pěstovat humor, zakládat stranu, verbovat militantně založené jedince, organizovat demonstrace, co dělat v případě zatčení." V létě roku 2003 organizovali u Tbilisi velký seminář pro nějakých 2000 členů opozice.
Vesele po ukrajinsku
Už několik měsíců školí Ukrajince, kteří se připravují k prezidentským volbám 31. října. Ivan se o tom nechce šířit, ale v Kyjevě pracuje již organizace Pora! (Je už načase!), nápadně podobná Otporu. Začala pokrývat město plakáty proti kučmistům. "Všechno vám řeknu, ale až po volbách. To je naše zásada. Nechceme vystavovat naše lidi nebezpečí," říká Ivan.
Tým Kučmy dělá vše, aby znemožnil vítězství lídra opozice, Viktora Juščenka. Pokusili se změnit konstituci, přivedli si z Moskvy armádu odborníků politické techniky, prý jsou hotovi i falšovat volby. Otporovci nečekají na nic jiného, neboť to je nejlepší důvod k jakékoliv revoluci. Mládež zorganizuje masové demostrace a v příhodný moment doprovodí lidi do šturmu.
Otpor a Velký bratr
Byli to Američané, kteří vyškolili první bojovníky Otporu, a ambasador USA v Bělehradě Richard Miles byl protektorem organizace. Už rok po pádu Miloševiče otporisté učili revoluci mladé Bělorusy z organizace Zubr, kteří z inspirace Američanů připravovali neúspěšnou vzpouru proti Lukašenkovi. Graffiti Zubra se objevily ve městech, jenže když došlo k volbám, Lukašenko i tak vyhrál.
Americký vliv - s mnohem lepším výsledkem - bylo vidět i v Gruzii. Vyslancem tam byl ... Richard Miles. To on pomohl k vítězství lídru gruzínské opozice Michajlu Sakašvilimu, právníkovi vystudovanému v New Yorku a mluvícímu anglicky lépe než gruzínsky. On miluje Ameriku a v půlnočním zasedání napadá "špinavé Rusko".
Srbští apoštolové revoluce se zaříkají, že jejich ideály nejsou na prodej. Centrum je nevýdělečná organizace, ale soudě podle úrovně vybavení kanceláří, státní převraty jsou nadějný artikl. "Neděláme to pro peníze", tvrdí Marovič. Pomáhají tedy zadarmo? "No ne, zákazník musí platit naše výlohy, dopravu, platy... Ale ceny máme rozumné", dodává. Jaké, to už nám neřekne. Poláci se mu nezdají potenciální klienti.
Výdaje na školení v Bělorusku a na Ukrajině platí západní fondace, jejichž názvy začínají nejčastěji přídavnými jmény stylu "evropská, demokratická, výchovná". V Gruzii zaplatil výdaje činnosti Chmara!, jakož i školení otporovců, americký finančník a filantrop George Soros.
A. Wasniewska, Jakub Kumoch, http://www.przekroj.pl/
Dodatek kamaráda Petra 28/11: Oranžový puč.
Jak sympatické jsou ty nadšené tváře demonstrujících v mrazivé kyjevské noci ! Kéž by se jim uskutečnila ta skandující hesla o demokracii, svobodě atd... Jenže abych tomu mohl věřit, neměl všemu předcházet tenhle článek, který jsem přeložil a nikdo nechtěl uveřejnit. Bylo v něm i přesné datum, kdy události začnou...
Koukněte, jak je to dobře prostudované, jen ta oranžová barva, na obrazovce v davu dobře viditelná, profesionálně udělané plakáty, skvělá organizace a ovládání davu, postoj západních politiků a médií.
Manipulace dost nebezpečná, protože zbrojení vzroste. Putin neocení snahu obklíčit Rusko americkými satelity. Už v době bombardování Bělehradu jsem vám psal : "Příště na řadě budou státy střední Asie, pak se pokusí uchytit se na Kavkaze."
Mnoho z těch cinkajících klíči v Praze si dneska naříká, a to nic není proti zklamání, které čeká na rozjařenou mládež v Kyjevě, Lvově, Ivano-Frankivsku. Slíbili jim vstup do Nato, do Unie, blahobyt...